Biden v krizi. Rozzlobil své klíčové voliče

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco ještě před pár měsíci mnozí nevěřili, že Donald Trump má šanci v boji o Bílý dům opět uspět, s výsledky posledních průzkumů těm samým možná zamrzá úsměv na tváři. Do volebního roku totiž úřadující hlava státu Joe Biden vstupuje až v závěsu za svým pravděpodobným republikánským sokem a s méně než 40% popularitou mezi voliči.

Čísla se v Bidenův neprospěch výrazněji přelila až v posledních týdnech, rozhodně však nenechávají demokraty klidnými. Podle v prosinci zveřejněného průzkumu z dílny tandemu Bloomberg / Morning Consult se navíc prezidentův propad zvětšil i v takzvaných swing states, které o volbách v roce 2024 pravděpodobně rozhodnou.

„Myslím, že v mém případě jsou to všechny Bidenovy nesplněné sliby,“ citoval v listopadu list The New York Times demokratku Elaine Ramirezovou a její důvod, proč nyní zvažuje hodit hlas Trumpovi. „V roce 2020 se mi nelíbilo to, co Trump říkal, a jeho sukničkářství. Ale je dominantnější i agresivnější a možná někoho takového potřebujeme.“

Stále je samozřejmě brzy, abychom průzkumy brali jako jasné předpovědi listopadového klání, slouží nicméně jako ukazatele, jak se mění nálada v americké společnosti. Logicky se proto nyní nabízí otázka, v čem přesně Biden u občanů selhává a která témata se alespoň protentokrát stala jeho slabým místem.

„Průzkumy ukazují, že voliči nedůvěřují stávajícímu prezidentovi především v oblastech ekonomiky (byť makroekonomická čísla jsou v mnoha ohledech výborná), zahraniční politiky či imigrační politiky a rovněž v nich nevzbuzuje příliš důvěry Bidenův vysoký věk,“ uvedl pro Seznam Zprávy několik příkladů amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity.

„Celkově se Bílému domu nedaří prodat voličům viditelné hospodářské úspěchy a do toho válka na Ukrajině, potíže na Blízkém východě a vysoký počet přistěhovalců mířících k jižní hranici USA s Mexikem nahrávají strachu z toho, že prezident Biden nemá světové ani domácí dění (i kvůli svému věku) pod kontrolou,“ přibližuje expert.

Tvrdě Biden naráží zejména u mladých voličů, kteří jsou pro demokraty klíčovou skupinou. Nejenže jim podle expertů nedokázal prodat své dosavadní kroky jako odpuštění dluhů ze studentských půjček, ale poté, co se na Blízkém východě rozhořel krvavý konflikt, se mnohým znelíbil kvůli své neochvějné podpoře Izraele.

Tou ostatně rozzlobil například i arabské Američany, a kromě mladých tak prezident musí znovu zaujmout také své další voliče, jako jsou právě ti z etnických menšin či ženy z předměstí. Podle průzkumu agentury AP je totiž z možného opakování duelu z roku 2020 mezi Bidenem a Trumpem nadšeno jen poměrně málo Američanů, a ve vzduchu tak visí i možnost nižší volební účasti.

Dobré je pak připomenout také fakt, že v polovině prosince republikáni formalizovali své vyšetřování s cílem Bidenova impeachmentu, což pro šéfa Bílého domu znamená v tomto roce nejednu nepříjemnost. Mimo jiné se tím také otevírají dveře k většímu prověřování jeho syna Huntera, který již nyní čelí obviněním z několika trestných činů.

Jak navíc upozorňuje Kateřina Březinová z Metropolitní univerzity Praha, kromě výše zmíněných svou práci v tomto směru odvádí i samotný Trump.

„Je nebývale obratným mediálním komunikátorem a veřejnou personou. Dokáže na sebe strhnout pozornost a profitovat dokonce i z toho, že je trestně stíhán. Jeho bonmoty se dají snadno otisknout, budí pozornost a emoce,“ sdělila odbornice s připomenutím, že nadpoloviční většina republikánských voličů je dodnes přesvědčená, že Trump minulé volby vyhrál.

Přestože překážek ke druhému funkčnímu období bude Biden muset zdolat hned několik, podle Beneše může nynější negativní trend stále zvrátit. Takzvaní nerozhodnutí voliči, kteří se v jedněch volbách přikloní ke kandidátovi jedné strany, aby v dalších hodili hlas kandidátovi z druhé strany, totiž nejsou zcela nakloněni Trumpovi.

Nedávný průzkum listu The New York Times pak dokonce ukázal, že v případě odsouzení exprezidenta, ke kterému by letos mohlo dojít, by podpora Trumpa významně klesla. Asi šest procent voličů v Arizoně, Georgii, Michiganu, Nevadě, Pensylvánii a Wisconsinu by totiž svůj hlas dalo Bidenovi, což by mohlo znamenat i demokratovo vítězství.

„Pokud se ekonomice bude dále dařit a Bílý dům to bude umět mediálně prodat, rovněž by to mělo pomoci,“ nabídl další možnosti amerikanista Beneš. „Otázka zahraniční a migrační politiky už je složitější, ale Bílý dům už například u migrace začíná hledat společnou řeč s republikány a v řadě aspektů zavádí nebo drží poměrně tvrdé postupy vůči přistěhovalcům. I to by mohlo některé nerozhodnuté voliče přimět k volbě Bidena.“

Pokud jde o obavy ohledně Bidenova věku, řešení není úplně jednoduché. Momentálně nejstarší americký prezident v historii sice omládnout nemůže, mohl by ale trávit více času na veřejnosti, kde se bude snažit prokázat svou energii a angažovanost. Jak ale napsala třeba novinářka Maureen Dowdová, jeho štáb ho dnes místo toho drží v ústraní, čímž v podstatě živí dojmy, že na tuto práci nestačí.

Podle Březinové pak má Biden šanci na obrat zejména tím, že z nadcházejících voleb udělá referendum o Trumpovi a o pokračování demokracie v USA. Pro tu je podle ní totiž reálným nebezpečím právě zvolení Trumpa nebo republikánů z řad MAGA (hnutí Make America Great Again neboli Udělejme Ameriku znovu skvělou, pozn. red.).

„Musí poukazovat na to, že Trump mluví otevřeně o pomstě, o násilí i o tom, že bude jednat jako diktátor. Prezident Biden by měl Trumpa co nejpřesvědčivěji diskvalifikovat z postu prezidenta,“ osvětlila myšlenku amerikanistka.

První primárky čekají Spojené státy už v lednu a nadcházející měsíce budeme sledovat čím dál tvrdší kampaň. Přestože někteří Bidena vyzývají k odstoupení z boje, on sám se nedávno nechal slyšet, že důvodem jeho kandidatury je sám Trump, kterého nejen on vnímá jako hrozbu. Nelze tedy předpokládat, že by nyní dobrovolně složil zbraně.

V půlce března pak již bude jasno, jestli USA skutečně čeká repríza posledních voleb, nebo jestli se třeba Nikki Haleyové, která poslední týdny boduje v průzkumech, podaří nějakým způsobem překvapit a stát se kandidátkou Republikánské strany místo Trumpa.

V momentě, kdy se však oficiálním kandidátem na prezidenta stane Trump, bude podle Beneše zajímavé pozorovat, jak se k celé situaci postaví strana a kdo mezi republikány bude případným opozičním hlasem. Témata následného boje mezi Bidenem a Trumpem jsou podle něj ale již nyní jasná.

„Trump tvrdí, že Biden vyhrál v roce 2020 podvodem, že je nelegitimním prezidentem, a snaží se využít vládní moci k zastavení Trumpovy kandidatury,“ přibližuje amerikanista. „Trump nebude nabízet konkrétní hospodářský a zahraničněpolitický program, udělá ale z voleb referendum o Bidenovi coby údajně nelegitimním a zkorumpovaném prezidentovi.“

„Bílý dům a demokratická strana budou chtít z podzimních voleb udělat referendum o americké demokracii, kterou podle nich Donald Trump coby prezident jednoznačně ohrožuje, a také referendum o budoucnosti ženských reprodukčních práv. Jinými slovy to budou volby i o interrupcích a budoucnosti sociálního státu,“ dodal dále Beneš.

„Lze čekat, že kampaň bude provázena rostoucí tenzí ve společnosti a možná i politickým násilím: Průzkumy mezi lidmi ukazují, že roste počet Američanů, kteří se domnívají, že násilí je přirozenou součástí politického procesu, a nevyhýbají se mu,“ nastínila dále Březinová. „To je pro nadcházející volební cyklus potenciálně velmi nebezpečný moment.“

I když se Bílý dům na střet s Trumpem chystá dlouhodobě, není zatím vůbec jisté, zda to bude stačit. Biden totiž i nadále bude muset řešit zahraničněpolitické krize či v podstatě nefunkční Sněmovnu reprezentantů, kde drží většinu republikáni. Do toho pak bude také muset doufat, že se zemi bude stále dařit po hospodářské stránce.