O partnerství s Ruskem Indie nemůže přijít. Ani když rozzuří Trumpa

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Donald Trump a indický premiér Naréndra Módí. Oba muže dlouho pojil nejen společný – lehce autoritářský – styl vlády. Z řady vyjádření i záběrů se mohlo zdát, že mezi oběma vrstevníky panuje i něco jako přátelství.

Když Módí letos v květnu Trumpa navštívil v Oválné pracovně, byl na první pohled v dobré náladě. Vzpomínal na megalomanský summit „Howdy Modi“ v Texasu z roku 2019 a podobně okázalé vzájemné setkání v jeho domovském státě Gudžarát v roce 2020. Oba muži si vyměnili lichotky a zdálo se, že vztahy Indie a Spojených států jsou po jistém ochlazení za Bidenovy administrativy opět na výsluní.

Zdání však často klame a nejinak je tomu i tentokrát. Problémy v ráji se naplno ukázaly v posledních dvou týdnech. Co se tedy stalo?

Po měsících patové situace v jednáních o obchodní dohodě mezi USA a Indií Trump 30. července na své sociální síti Truth Social oznámil, že na indický dovoz uvalí cla ve výši 25 %. Ještě téhož dne navíc zasadil vzájemným vztahům další ránu, když oznámil uzavření obchodní dohody s Pákistánem – věčným indickým rivalem – s nižší sazbou cla „pouhých“ 19 %.

Od té chvíle se napětí už pouze stupňuje. Trump označil indické hospodářství za „mrtvé“ a minulé pondělí varoval, že cla na zboží z páté největší ekonomiky světa budou „výrazně zvýšena“. Drakonicky upravené číslo pak zveřejnil ve středu 6. srpna: 50 %, tedy jedna z nejvyšších sazeb, kterou Trumpova administrativa uvalila na kterýkoli stát na planetě.

Co za takto náhlým obratem stojí? Pokud jako bernou minci vezmeme Trumpovy příspěvky na sociálních sítích, cla mají nejlidnatější zemi světa potrestat za vřelé vztahy s Ruskem. Nové Dillí totiž od Moskvy odebírá ropu, zatímco indičtí výrobci opačným směrem dodávají součástky a zbraně pro použití ve válce na Ukrajině.

Americký prezident se v posledních týdnech skutečně snažil na Rusko vyvíjet tlak, podle mnohých analytiků je však pes zakopaný jinde. Čína, která od Ruska nakupuje více ropy a ropných produktů než Indie, dostala den předtím, než Trump uvalil na Indii první várku represivních cel, prodloužení lhůty pro vyjednání obchodní dohody. Samotné Rusko se navíc těší luxusní 10% celní sazbě.

Pravým důvodem tak může být prostá osobní zášť. Nové Dillí po indicko-pákistánském konfliktu v květnu odmítlo uznat Trumpovu roli při zprostředkování příměří. Republikánova administrativa přitom ukončení konfliktu uvádí jako jednu z mnoha mírových dohod, o něž se Trump zasloužil, a potažmo tak jako jeden z mnoha důvodů, proč by měl být oceněn Nobelovou cenou míru. Ve svém projevu o „jedné mírové dohodě za měsíc“ to zmínila i Trumpova tisková mluvčí Karoline Leavittová.

Zatímco Pákistán Trumpa na prestižní ocenění dokonce sám nominoval, Indie od něj dala ruce pryč. „Rozhovory o ukončení vojenských akcí proběhly přímo mezi Indií a Pákistánem prostřednictvím stávajících vojenských kanálů a na naléhání Pákistánu. Premiér Módí zdůraznil, že Indie v minulosti mediaci nepřijala a nikdy ji nepřijme,“ řekl indický ministr zahraničí Vikram Misri.

Teorii o prosté Trumpově uraženosti potvrzuje i Ashley J. Tellis, geopolitický expert z respektovaného think tanku Carnegie Endowment for International Peace. „Způsob, jakým celá indicko-pákistánská krize skončila, mu zanechal poněkud hořkou pachuť, protože si myslel, že Indové by měli být vděční za jeho zásah,“ řekl. „Místo toho nakonec jen kritizovali jeho zapojení. Myslím, že od té doby začal Trump na Indii pohlížet poněkud jinak.“

Ať tak či onak, výše cel ukazuje, že ve vztazích indického a amerického lídra teď není pouhá trhlina, nýbrž díra, která se rozměry blíží propasti.

Indické ministerstvo zahraničí označilo americkou sankci za „nespravedlivou, neopodstatněnou a nepřiměřenou“ a slíbilo, že Indie „podnikne všechny kroky nezbytné k ochraně svých národních zájmů“.

Indové se přitom podle všeho na Trumpovo druhé prezidentství těšili. Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, jenž v polovině ledna zveřejnil uznávaný panevropský think tank Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR), tvrdí, že 84 % z nich si myslelo, že republikánův návrat do Bílého domu bude pro jejich zemi dobrý. Nejvíc ze všech měřených zemí.

Článek pokračuje pod infografikou:

Mýlili se. Pokud cla 27. srpna skutečně vstoupí v platnost, bude to jihoasijskou zemi pořádně bolet. Analytici se domnívají, že zvýšení cel by mohlo vystupňovat rizika pro vyhlídky ekonomického růstu Indie, protože by to oslabilo konkurenceschopnost exportního sektoru jako regionálního výrobního centra.

„Při nové sazbě by indická cla byla ve skutečnosti vyšší než cla nejen jejích exportních konkurentů, jako je Vietnam, ale také cla Číny u celé řady produktů,“ uvedl pro deník Wall Street Journal Michael Wan, analytik z finanční skupiny MUFG. Když bylo oznámeno zavedení počátečního 25% cla na indické dovozy, analytici Goldman Sachs odhadovali, že to sníží letošní růst Indie o přibližně 0,3 procentního bodu. Nyní se domnívají, že – pokud nedojde ze strany USA ke zmírnění uvalené sazby – by se tento dopad mohl zdvojnásobit.

Ani tyto prognózy však premiéra Módího nerozhodily a tváří v tvář rostoucímu americkému tlaku zůstal pevný. „Indie nikdy neohrozí zájmy svých zemědělců, chovatelů hospodářských zvířat a rybářů,“ prohlásil minulý pátek. „Jsem si plně vědom, že za to možná budu muset osobně zaplatit velmi vysokou cenu, ale jsem na to připraven.“

Mnohem vyšší cenu by však zaplatil, kdyby Trumpovi vyhověl – on osobně i celá Indie. Rozhodující byly dva faktory.

Zaprvé: Jak sám Módí naznačil, jedním z hlavních požadavků Washingtonu během vyjednávání bylo otevření indického trhu pro americké zemědělské plodiny a mléčné výrobky. Zemědělství a mlékárenský průmysl je oporou indické ekonomiky a především hlavní voličskou základnou jeho Indické lidové strany. Jakýkoli pokus o uvolnění obchodních bariér chránících tyto dva sektory by byl vesměs jistou cestou k prohře v příštích volbách, ačkoli ty se budou v zemi označované jako „největší demokracie světa“ konat až v roce 2029.

Zadruhé: Donald Trump celé vyjednávání zarámoval otázkou vztahů s Ruskem. A ukázalo se, jak důležité tyto vazby pro jihoasijského giganta jsou.

Minulý pátek Módí na svém profilu na platformě X napsal, že měl „dobrý a podrobný rozhovor se svým přítelem prezidentem Putinem“.

„Poděkoval jsem mu za sdílení nejnovějších informací o vývoji na Ukrajině,“ uvedl premiér a dodal, že oba lídři „potvrdili náš závazek dále prohlubovat zvláštní a privilegované strategické partnerství mezi Indií a Ruskem“. Podotkl také, že očekává, že Putin ještě letos Indii navštíví.

On sám byl v Moskvě naposledy loni. S Putinem má – rovněž jako dříve s Trumpem – přátelský vztah. Šéf Kremlu jej na zmíněné návštěvě přivítal objetím a osobně jej vozil po městě.

Toto přátelství navíc zřejmě není jen zdánlivé. Na rozdíl od vztahu s Trumpem je podložené historickými, hospodářskými a diplomatickými vazbami obou zemí.

Krátce z historie: Indie byla již od zisku nezávislosti v roce 1947 mimo velmocenské soupeření. Její první premiér Džaváharlál Néhrú se stal zastáncem „hnutí nezúčastněných zemí“ a odmítl vstup do sféry vlivu USA, nebo Sovětského svazu. Téměř 80 let poté zůstává Indie v určitých ohledech věrná svému nealiančnímu étosu: je součástí jak Quad – neformálního seskupení s USA, Japonskem a Austrálií, jehož cílem je čelit Číně v indicko-pacifickém regionu –, tak BRICS, geopolitického bloku, jehož součástí je i Čína a Rusko.

Oproti dobám minulým je však jeden rozdíl více než patrný – Indie již není jen rozvojovou ekonomikou postavenou výhradně na zemědělství. Jde o zemi se čtvrtou nejsilnější armádou a pátým největším HDP.

Proto jsou pro Moskvu důležité historické vazby. I přes balanc mezi mocnostmi se totiž Nové Dillí vždy přece jen klonilo spíše k Moskvě. Ta užší spolupráci navázala poté, co v 60. letech 20. století vzrostlo napětí mezi Sovětským svazem a Pekingem. Indie náklonnost opětovala od 70. let dále, tedy v době, kdy USA začaly poskytovat vojenskou a finanční pomoc Pákistánu. Washington na Nové Dillí rovněž uvalil řadu sankcí – nejdříve v roce 1974 po jeho prvním jaderném testu a v roce 1998, kdy Indie opět otestovala své jaderné zbraně.

V uplynulých desetiletích poskytlo Rusko Novému Dillí půjčky v hodnotě více než miliardy dolarů na nákup ruského vojenského a nevojenského zboží. Do Indie ve velkém proudila i ruská ropa, kterou jihoasijská země dostávala s 10% až 20% slevou oproti běžným světovým cenám. Moskva dokonce vyslala geology do Indie, aby hledali ropu, a když se toho našlo málo, Sovětský svaz povolil Indii nakupovat sibiřskou ropu za dodávky čaje, aby si Nové Dillí mohlo uchovat hotovostní rezervy.

Ani ruská invaze na Ukrajinu nepřiměla Modího, aby se od Moskvy distancoval. Indie, která dlouhodobě sleduje strategii vyhýbání se spojenectvím s jinými velmocemi, zůstala v ukrajinské válce neutrální, zdržela se hlasování OSN o odsouzení invaze a odmítla se připojit k postupným vlnám západních sankcí.

Indie, která je čistým dovozcem energetických surovin s obrovskou a rostoucí spotřebou, mezitím těží z toho, že západní země v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu upouštějí od ropy ze země agresora, a také z cenového stropu, který USA a jejich spojenci uvalili na ruskou ropu.

V posledních několika letech Indie začala nakupovat obrovské množství ruské ropy, od začátku války v hodnotě asi 148 miliard dolarů. Zatímco v roce 2021 dovážela méně než 12 % své ropy z Ruska, minulý měsíc podíl podle dat činil 35 %.

Levná ropa je pro zemi s 1,4 miliard obyvatel, která se rychle rozvíjí, zásadní. Podle americké Energetické informační agentury (U.S. Energy Information Administration) je tato jihoasijská země nejrychleji rostoucím spotřebitelem ropy na světě a v celkové spotřebě zaostává pouze za USA a Čínou, kterou by podle prognóz měla předstihnout do roku 2030. Její obrovské energetické potřeby jsou pokryty dovozem 90 % ropy ze zahraničí.

Odběr je ovšem důležitý i pro Rusko. Podle think tanku Observer Research Foundation sídlícího v Novém Dillí se Indie loni podílela více než jednou třetinou na ruském vývozu ropy, což je druhý nejvyšší podíl ze všech ruských obchodních partnerů. Ze sílící ekonomické izolace Ruska více těží už pouze Čína. V Moskvě však podle mnoha zdrojů rostou obavy z přílišné závislosti na Pekingu, což činí vztahy Ruska s Indií o to důležitějšími.

A tak Indie z partnerství těží. Podle ratingové agentury ICRA ušetřily indické rafinérie díky výrazným slevám za poslední tři roky 17 miliard dolarů.

Nové Dillí mohlo díky levnému dovozu nejen prodávat benzín na domácím trhu za nižší ceny, ale také přeprodávat ropné produkty v zahraničí s vyšší marží. V roce 2023 Indie vyvezla rafinované ropné produkty v hodnotě 86,28 miliardy dolarů, čímž se podle Národního úřadu pro asijský výzkum, výzkumného institutu ze Seattlu, stala jejich druhým největším vývozcem na světě.

Ostatně, upozornil na to i sám Trump. „Indie nejenže nakupuje obrovské množství ruské ropy, ale velkou část nakoupené ropy pak prodává na volném trhu s velkým ziskem. Je jim jedno, kolik lidí na Ukrajině zabíjí ruská válečná mašinerie,“ napsal na sociálních sítích.

Indii však nic moc jiného nezbývá. Ačkoli v průběhu posledních let diverzifikovala své zdroje ropy, úplné vyloučení ruské ropy by zanechalo těžko nahraditelnou mezeru. I proto, že pod hrozbou amerických cel už vynechala svého dalšího významného dodavatele - Írán. Do Indie z Teheránu před zastavením nákupů proudilo až 480 000 barelů suroviny denně.

Indie a Rusko ale výrazně spolupracují i v oblasti vojenského vybavení. Ačkoli se Nové Dillí v posledních desetiletích snaží diverzifikovat dodavatele, ruské a starší sovětské vybavení stále tvoří více než polovinu indického arzenálu. Indie navíc co se týče ruských zbraní zůstává věrným zákazníkem.

Zmiňme pouze nejnovější významný přírůstek její armády: Minulý měsíc indické námořnictvo uvedlo do provozu novou stealth fregatu zakoupenou od Ruska. Další dvě se staví v Indii s technickou pomocí ruských loděnic Yantar.

Závislost indické armády na ruských technologiích je zřejmá. Ačkoli válka na Ukrajině snížila kvůli vlastní potřebě ruský vývoz zbraní, Indie byla podle zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru z roku 2024 i v letech 2020 až 2024 největším odběratelem ruských zbraní, když se podílela na 38 % ruského vývozu.

Na druhou stranu Indie zřejmě v tichosti dodává válečné vybavení do Ruska. „Bohužel zjišťujeme, že ruské útočné drony obsahují komponenty indické výroby, včetně modelů Shahed/Geran,“ uvedl minulý týden na síti X šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Nejvyšší poradce prezidenta Volodymyra Zelenského sdílel článek z Hindustan Times, který podle svých zdrojů uvádí, že ukrajinští diplomaté formálně vznesli otázku indických komponentů v ruských dronech u indické vlády a na půdě Evropské unie.

Vzájemné partnerství Ruska a Indie v oblasti vojenského vybavení je zřejmé. Ostatně Módí kvůli tomu už jednou byl ochotný jít do křížku s Trumpem. V roce 2018, během republikánova prvního funkčního období, Indie navzdory hrozbám sankcí ze strany USA souhlasila s nákupem pěti ruských protivzdušných systémů S-400. Dosud byly dodány tři a jsou rozmístěné podél hranic s Čínou a Pákistánem.

Tehdy se Indie Trumpově hněvu ještě vyhnula, letos má čas vyjednávat do 27. srpna. Do té doby se může mnohé změnit, diplomatický vývoj kolem války na Ukrajině je v těchto dnech turbulentní. Pokud však bude americká strana opravdu trvat na přetrhání vazeb s Kremlem, Indii zřejmě nezbyde nic jiného, než se clům podvolit „Bude trvat mnoho desetiletí, než Indie skutečně nahradí ruské vybavení ve svém inventáři. Pokud ho vůbec nahradí,“ vysvětluje Tellis.