Stav jaderné bezpečnosti na Ukrajině se blíží kritické hranici, říká expert

Nejčastěji se mluví o Záporožské jaderné elektrárně. Okupované zařízení sice nevyrábí elektřinu, ale kvůli bezpečnosti ji nadále potřebuje. Stále dokola ale přicházejí zprávy, že kvůli pokračujícím bojům nemá dost proudu, a to i v dobách, kdy v okolí platí dočasné příměří.

Poradce Národní komise pro radiační ochranu obyvatelstva Ukrajiny Oleksandr Tyščenko ale připomíná, že žádná jaderná elektrárna v zemi není v bezpečí.

„Jak ukázala praxe, na Ukrajině neexistují geografická místa mimo dosah ruských vzdušných útoků. Ohroženy jsou všechny čtyři jaderné elektrárny,“ říká pro Seznam Zprávy. Kromě Záporožské jaderné elektrárny provozuje země ještě Rovenskou, Chmelnyckou a Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu.

Ruské drony pravidelně létají i nad odstavenou černobylskou elektrárnou. Jeden z nich loni o víkendu zasáhl sklad vyhořelého jaderného paliva.

„Úder na zařízení spojené s černobylskou zónou je aktem psychologického terorismu. Název ‚Černobyl‘ stále vyvolává silné emoce v Evropě i po celém světě, takže jakýkoli incident související s jadernými zařízeními automaticky přitahuje mezinárodní pozornost a vytváří atmosféru úzkosti a obav,“ míní Tyščenko.

Jak byste popsal současný stav jaderné bezpečnosti na Ukrajině?

Pokud situace není kritická, tak je tomu nejblíže, jak jen může být.

Od roku 2022 se zařízení jaderné infrastruktury nestala výjimkou, na kterou by nemířily ruské útoky. Nedělal bych ostrý rozdíl mezi jadernou bezpečností Ukrajiny a jejích sousedů – tyto věci jsou hluboce propojené. Je nepravděpodobné, že by jakákoli ochrana odolala přímému zásahu raketou.

Loni v prosinci byl narušen ochranný oblouk nad čtvrtým blokem elektrárny v Černobylu. Inženýři a projektanti po incidentu čelili značné kritice. Ale buďme upřímní: Když byl v roce 2019 postaven, cílem bylo zajistit stoletou izolaci reaktoru – nikoli vytvořit obrannou pevnost proti raketovým útokům sousedního státu.

Ukrajina má čtyři jaderné elektrárny. Která z nich vás v tuto chvíli znepokojuje nejvíce a proč?

Jak ukázala praxe, na Ukrajině neexistují geografická místa mimo dosah ruských vzdušných útoků. Ohroženy jsou všechny čtyři jaderné elektrárny. Záporožská elektrárna je de facto pod ruskou kontrolou, ale to ji nečiní bezpečnější. Naopak zůstává zranitelná vůči provokacím zaměřeným na eskalaci konfliktu.

Záporožská elektrárna je klíčovým bodem mírových jednání. USA navrhly trojstrannou správu za účasti Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Je takové uspořádání z hlediska bezpečnosti technicky a provozně realizovatelné?

Technicky by bylo možné přizvat odborníky z několika dalších zemí – samotný provoz zařízení by to pravděpodobně neovlivnilo. Ale to není skutečná otázka. Tou skutečnou otázkou je: Kdo zaručí jejich bezpečnost?

Jak byste hodnotili úroveň bezpečnosti v jaderném zařízení, kde vedle sebe pracují zástupci různých států, když jeden z těchto států pravidelně útočí na jadernou infrastrukturu svého souseda?

Jaké kroky by z hlediska bezpečnosti musely předcházet navrácení elektrárny pod ukrajinskou kontrolu?

To je hluboce technická otázka a je obtížné na ni dát jednoznačnou odpověď. Podle mého názoru jsou však dozimetrické a technické kontroly pouze závěrečnou fází procesu.

První prioritou musí být důkladné posouzení ze strany vojenských a bezpečnostních složek – a to za povinné přítomnosti mezinárodních organizací.

Opakovaně se uvádí, že Záporožská jaderná elektrárna přichází o externí dodávky elektřiny. Jaká konkrétní rizika pro obyvatelstvo hrozí, pokud selžou dieselové generátory a dojde k havárii?

V současnosti je všech šest reaktorů Záporožské jaderné elektrárny odstaveno a fungují v režimu, kdy je rychlost potenciálních tepelných procesů snížena – to poskytuje více času na reakci v mimořádných situacích.

V případě opožděné reakce bychom čelili další jaderné katastrofě na jihovýchodě Ukrajiny a dost možná i za jejími hranicemi. Mnohé by záviselo na povětrnostních podmínkách v době incidentu.

Nebyl by to druhý Černobyl – ale šlo by o ekologickou katastrofu, jejíž následky by se překonávaly po desetiletí.

Zmínil jste Černobyl. Minulý víkend ruský dron zasáhl sklad vyhořelého jaderného paliva u Černobylu. Proč Rusko udeřilo právě na tento objekt v oblasti Černobylu a co to podle vás signalizuje?

Mluvil jsem o této situaci s bývalým ukrajinským ministrem energetiky Ivanem Plačkovem. Bavili jsme se o tom, že podobné útoky mají menší vojenský dopad a mnohem větší psychologický účinek.

Úder na zařízení spojené s černobylskou zónou je aktem psychologického terorismu. Název „Černobyl“ stále vyvolává silné emoce v Evropě i po celém světě, takže jakýkoli incident související s jadernými zařízeními automaticky přitahuje mezinárodní pozornost a vytváří atmosféru úzkosti a obav.

Navíc to vnímám jako určitý test reakce Evropské unie a mezinárodního společenství. Není to poprvé, co Rusko využilo jadernou otázku jako nástroj politického a psychologického nátlaku. Takové kroky nejsou namířeny pouze proti Ukrajině, ale také proti pocitu bezpečí celé Evropy.

Není to poprvé, kdy Rusové zasáhli elektrárnu.

Minulý rok byl zasažen nový ochranný sarkofág nad reaktorem číslo 4. Jaký je skutečný dopad na radiační bezpečnost v okolí a jaká rizika hrozí, pokud nebude opraven?

Následky mohly být výrazně horší – problém nepřesáhl hranice uzavřené zóny.

Podle nejnovějších zpráv selhal ventilační systém, což vedlo k nadměrnému hromadění vlhkosti uvnitř konstrukce. Pokud nebude situace v blízké době řešena, stane se částečné zhroucení ochranné konstrukce reálnou možností.

Jaká je aktuální radiační situace v černobylské uzavřené zóně a změnila se od roku 2022, kdy jí procházely ruské jednotky?

Nebudu srovnávat různá období. Koncem dubna jsem navštívil uzavřenou zónu naposledy jako součást delegace Výboru pro sociální politiku Nejvyšší rady Ukrajiny. Kdyby byly na místě zvýšené úrovně radiace, takové výjezdní zasedání by jednoduše nebylo povoleno – vše je tedy v normálních mezích.

Radiační pozadí v Černobylu dnes není vyšší než v centru mnoha evropských metropolí – za předpokladu dodržování základních bezpečnostních pravidel: nedotýkat se kovových předmětů v areálu zóny, nepřicházet do přímého kontaktu s půdou a podobně.

Vaše komise loni zkoumala připravenost Ukrajiny na možné použití jaderné zbraně. Jaký byl závěr – je Ukrajina na takový scénář připravena?

Nemyslím si, že země tak velká jako Ukrajina může být dokonale chráněna a připravena na potenciální jaderný útok. Žádná ochranná infrastruktura nemůže ukrýt obyvatelstvo velkého evropského státu.

Bohužel však moje země získala skutečné zkušenosti s ochranou zařízení jaderné infrastruktury. Zkušenosti trvající více než čtyři roky. Zkušenosti získané v podmínkách každodenních útoků jedné z nejmocnějších armád světa.

V posledních týdnech Ukrajina upozorňuje, že ruské drony Geran-2 a střely R-60 obsahují izotopy uranu. Jak závažné je toto zjištění z hlediska veřejného zdraví a ochrany životního prostředí?

To nepovede k jaderné katastrofě. Podle mého názoru jde spíše o testování hranic toho, co je ještě přípustné. Rusko to používá jako nástroj nátlaku a sleduje, jak bude reagovat mezinárodní společenství.

Reakce – nebo její absence – ze strany EU, Spojených států a dalších je přesně tím cílem, který za těmito inovacemi v jejich útočné strategii stojí.

Rusko zabíjí mé spoluobčany každý den i bez toho všeho. V tomto kontextu je primárně zajímá reakce ostatních jaderných mocností.

Byl během války někdy okamžik, kdy jste se osobně skutečně obával, že dojde k jaderné havárii?

V úplných počátcích války to bylo děsivé. Jako mnoho Ukrajinců jsem měl jedinou myšlenku – jen prosím ne jaderný konflikt.

Bohužel si člověk zvykne na všechno. Naučili jsme se žít se sirénami leteckého poplachu a téměř každodenními výbuchy v hlavním městě.