Otec musel vyhrabat mrtvé děti sám. Afghánistán volá po zemětřesení o pomoc

Afghánské islamistické hnutí Tálibán žádá svět o pomoc po nedělním zemětřesení, které zasáhlo vesnice v provincii Kunar u pákistánských hranic. Otřesy o síle šesti stupňů si vyžádaly přes 1400 lidských životů, dalších nejméně 3000 lidí utrpělo zranění.

Obětí bude nepochybně ještě přibývat, mnoho lidí zůstává uvězněno pod troskami a po přeživších pátrají vrtulníky. Přístup záchranářů komplikuje těžký horský terén, cesty do některých údolí jsou kvůli závalům půdy neprůjezdné. Na mnoho postižených míst se záchranné týmy nedostaly ani 24 hodin po zemětřesení.

Šarafat Zamán, mluvčí ministerstva zdravotnictví v Kábulu, vyzval k mezinárodní pomoci, aby se tamní úřady dokázaly vypořádat se škodami způsobenými zemětřesením, které udeřilo kolem půlnoci místního času. „Potřebujeme pomoc, protože zde mnoho lidí přišlo o život a domy,“ citoval ho list The Guardian.

OSN už uvolnila prostředky na mimořádné situace a Velká Británie slíbila pomoc v hodnotě 1,3 milionu dolarů. Ministr zahraničí David Lammy ujistil, že pomoc půjde postiženým prostřednictvím partnerů, samotné hnutí Tálibán by se tak k ní dostat nemělo.

Indie dodala obětem neštěstí tisícovku stanů a pomáhá afghánským úřadům s přepravou potravinové pomoci z Kábulu. Pomoc přislíbily i Čína a Švýcarsko. Spojené státy dosud na žádost Tálibánu nereagovaly.

Přeživší budou potřebovat ubytování, přístřeší a deky, uvedla Amy Martinová, která vede Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v Afghánistánu.

Pro Afghánistán je nynější zemětřesení dalším z problémů, který se přidává k letošním obdobím sucha, země se potýká i s výpadkem peněz z programu USAID, který zastavila administrativa Donalda Trumpa.

Celkově ale od nástupu Tálibánu k moci k až takovému propadu mezinárodní pomoci nedošlo, řekl Seznam Zprávám Tomáš Kocian z humanitární organizace Člověk v tísni.

„Do Afghánistánu šlo od roku 2021 na 10,7 miliard dolarů od tradičních dárců, jako je Evropská unie, americká a britská vláda a další. K tomu se přidávají ještě prostředky ze zemí Perského zálivu,“ vypočítává Kocian.

„Pomoc nebyla nijak drasticky omezená, zásadním způsobem byly omezeny dlouhodobé rozvojové programy. Hodně se v prvních letech investovalo do humanitárních operací nebo humanitárních programů, ale ty jsou neudržitelné,“ vysvětluje s tím, že nyní se svět opět vrací spíše k dlouhodobějším projektům pomoci. Chybějící americké peníze se snaží nahradit například Německo, jež chystá navýšení pomoci.

Zraněné Afghánce vozí záchranáři do nemocnice ve městě Džalálábád, která už ale byla přetížena i před zemětřesením.

Obyvatel jedné ze zasažených vesnic Mir Zaman řekl reportérům BBC, že své mrtvé děti vytahoval z trosek sám: „Byla tma. Nebylo tam žádné světlo. Někdo mi půjčil lampu a pak jsem je lopatou a krumpáčem vyhrabal. Nebyl nikdo, kdo by mi pomohl, protože to postihlo všechny. V mé vesnici zemřelo tolik lidí. Někteří nejsou dodnes pohřbeni. Zemřely celé rodiny,“ řekl.

Nedělní zemětřesení bylo jedním z nejsilnějších, jaké Afghánistán zasáhly v posledních letech. Země je k zemětřesením velmi náchylná, protože se nachází na vrcholu řady zlomových linií, kde se setkávají indická a euroasijská tektonická deska.

V roce 2023 zemřelo více než 1400 lidí poté, co série zemětřesení o síle 6,3 stupně zasáhla západní Afghánistán poblíž města Herát.

Člověk v tísni situaci sleduje a komunikuje s partnery, vzhledem k lokálnosti a omezeným dopadům zemětřesení se ale zatím vypsat zvláštní sbírku nechystá. „Teď probíhají záchranné operace, na ty my nejsme stavění. Navíc se tam chystá řada větších organizací. Nastoupili bychom v případě potřeby až do fáze obnovy, pokud bychom tam viděli nějaké mezery a nenaplněné potřeby,“ říká představitel Člověka v tísni.