Hlavní obsah

Je libo mamutí maso? Beze všeho, má v sobě kousek ovce i slona

Foto: Domenico Stinellis, ČTK, AP

Mamutí kostra. Ilustrační foto

Reklama

Australský startup v laboratoři vypěstoval mamutí maso, které následně v podobě masové koule vystavil v nizozemském muzeu. Exemplář slouží k propagaci laboratorních alternativ k opravdovému masu a bojuje proti klimatické změně.

Článek

Masová koule o velikosti menšího volejbalového míče se objevila na exhibici v nizozemském vědeckém muzeu. Nešlo o „karbanátek“, nýbrž o kouli z mamutího masa, které bylo laboratorně vypěstováno.

Masovou kouli z mamutího masa vytvořil australský startup Vow. Chtěl tím upozornit na alternativu, kterou pro opravdová masa představují laboratorně vypěstované produkty. Ty mohou být mnohem šetrnější k přírodě a představují možnou udržitelnou budoucnost potravinářského průmyslu.

„Chtěli jsme vytvořit něco, co by se zcela vymykalo současné nabídce,“ řekl pro agenturu Reuters zakladatel startupu Tim Noakesmith. Dalším důvodem podle něj bylo, že vyhynutí mamutů způsobila podle vědců globální klimatická změna.

Společnost tak podle svého zakladatele chtěla upozornit na vliv masného průmyslu na současnou globální klimatickou změnu a vysokou hladinu emisí oxidu uhličitého v atmosféře.

Scéna z Jurského parku

Masová koule byla vytvořena z ovčí buňky, do které vědci vložili mamutí gen – myoglobin. Tento gen přenáší chuť, barvu a vůni konkrétního druhu masa.

Sekvence mamutí DNA, kterou společnost Vow získala, měla několik trhlin. Ty pomohla vyplnit DNA slona afrického, který je považován za nejbližšího příbuzného vyhynulých mamutů.

„Byla to jako scéna z Jurského parku, až na to, že jsme nevytvářeli živé zvíře,“ řekl Reuters vedoucí vědec australského startupu James Ryall.

Ve většině případů se při výrobě laboratorního masa používá krev mrtvých telat. Společnost ale využila alternativu, a tak při vývoji masové koule nezemřelo žádné zvíře.

Masová koule nebyla vytvořena ke spotřebě, ale k tomu, aby upozornila na problémy, které masný sektor produkuje, a aby propagovala laboratorně vypěstované maso.

„Chtěli jsme společnosti ukázat, co je čeká, když se bavíme u budoucnosti jídla. Chtěli jsme upozornit, že existují lepší alternativy k masovým proteinům, které nyní konzumujeme… Zároveň jsme chtěli ukázat, jak laboratorně vypěstované maso prospívá naší planetě,“ řekl pro agenturu AP zakladatel startupu Noakesmith.

Podle tvůrců koule z mamutího masa při přípravě voněla podobně jako krokodýlí maso, které startup už také dokázal ve své laboratoři vytvořit.

Laboratorní maso versus opravdové maso

Společnost doufá, že se jí podaří laboratorně vypěstované maso prosadit na evropském trhu. Evropská unie tento druh masa a jeho prodej nijak zvlášť legislativně prozatím neřeší. Poté by chtěli expandovat do celého světa.

Začátek prodeje také v nejbližší době plánují v Singapuru. Tato asijská země jako první povolila prodej tohoto druhu „masa“.

Například ve Spojených státech podle Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv je pro lidi bezpečná konzumace laboratorně vypěstovaného kuřecího masa.

Podporovatelé myšlenky toho, že jednoho dne laboratorně zpracované maso v obchodech a v lidských jídelníčcích zcela nahradí klasická masa, doufají, že taková změna razantně pomůže v boji proti globálním klimatickým změnám.

Chov hospodářských zvířat může za bezmála 15 procent emisí oxidu uhličitého, jež se za rok vypustí do atmosféry. Číslo je srovnatelné s tím, kolik emisí vyprodukuje transportní sektor.

V rámci samotného potravinářského sektoru chov hospodářský zvířat určených ke konzumaci vyprodukuje přes 55 procent celkových emisí, které vyprodukuje potravinářský průmysl za rok. Na druhé straně výroba rostlinných alternativ vyprodukuje jen 29 procent z celkového objemu emisí oxidu uhličitého, které potravinářský průmysl vyprodukuje.

Reklama

Doporučované