Hlavní obsah

Památník holokaustu je pod tlakem, jeho šéf se znelíbil vládě

Foto: paparazzza, Shutterstock.com

Síň jmen v památníku holokaustu Jad Vašem v Jeruzalémě.

Reklama

Nejméně 180 expertů na holokaust z celého světa napsalo izraelskému premiérovi otevřený dopis, v němž odsuzují snahu vlády o odvolání šéfa Jad Vašem Daniho Dajana a zpolitizování památníku.

Článek

„Každý pokus o politickou kontrolu nad Jad Vašem je jasnou hrozbou pro památku šesti milionů obětí šoa,“ píší v otevřeném dopise izraelskému premiérovi Bernjaminu Netanjahuovi a ministru školství Joavu Kišovi špičkoví odborníci na holokaust. Dopis o víkendu zveřejnil deník The Jerusalem Post.

Zdroje z ministerstva školství totiž novinářům minulý týden potvrdily, že rezort zvažuje nahrazení šéfa památníku Daniho Dajana představitelem vládní strany Likudu.

„Žádáme ministra školství a izraelskou vládu, aby zajistili, aby Dani Dajan a Jad Vašem mohli bez překážek pokračovat ve své misi,“ píší v dopise akademici, mezi nimiž figurují známí profesoři, jako je Jan Grabowski, Jan T. Gross nebo Jehuda Bauer.

Profesorka Havi Dreifussová, historička na univerzitě v Tel Avivu a šéfka Centra pro výzkum holokaustu v Polsku, deníku Haarec řekla, že je „vyděšena pokusem o jeho (Dajanovo) sesazení a vnímá takový krok jako snahu podřídit památku holokaustu politické rovině“.

Auditor pochybení nenašel

Ministr školství Kiš veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že hodlá Dajana odvolat kvůli stížnostem, které na něj obdržel. Měly se týkat špatného hospodaření i údajného manipulování zaměstnanců. Ti však za svým šéfem stojí.

Samotný Dajan pak předložením důkazů vyvrátil tvrzení ministra, podle něhož pustil na zasedání představenstva památníku lidi, kteří tam neměli co dělat.

Auditor Jossi Horowic pak žádné finanční pochybení památníku neobjevil. Naopak prohlásil, že od doby, kdy byl Dajan zvolen jeho šéfem, přinesl instituci „velký talent a úspěch“.

Dajanovi kolegové vidí důvod snahy odvolat šéfa jinde – na tomto kroku se prý dohodl ministr s premiérem Netanjahuem. Má jít o pomstu za to, že se Dajan, který dříve s Netanjahuem úzce spolupracoval, v minulých volbách přidal k pravicové opozici a kandidoval za stranu exministra Gideona Saara. Dajan tehdy Netanjahua ostře zkritizoval: „Netanjahu má skvělé výsledky, ale zkorumpoval politický systém,“ prohlásil.

Dalším důvodem pro Dajanovo odvolání mělo být to, že na letošní Den památky holokaustu pozval do památníku zpěvačku Keren Pelesovou. Ta přitom krátce předtím podpořila protivládní demonstraci a Netanjahu měl obavy, že Den holokaustu využije k útoku na vládu. To se nestalo, vystoupení zpěvačky proběhlo bez politických projevů a sám Netanjahu si s ní posléze i potřásl rukou. Proti pozvání zpěvačky měla být podle serveru The Times of Israel hlavně Netanjahuova žena Sára.

Aktuálně z Izraele

První část izraelské justiční reformy už vláda Benjamina Netanjahua protlačila Knesetem v červenci. Oslabení justice zrušením takzvané klauzule přiměřenosti dopadne především na menšiny.

Netanjahu stále čeká na pozvání do Bílého domu

Kromě akademiků se možné Dajanovo odvolání nelíbí ani americké administrativě: „Spojené státy si váží klíčové práce Jad Vašem a vedení jeho ředitele,“ uvedla v sobotu zvláštní vyslankyně USA pro otázky holokaustu Ellen Germainová. „Zachování nezávislosti těchto institucí na celém světě je klíčové, protože čelíme snahám o zkreslování faktů o holokaustu,“ dodala.

V této souvislosti je třeba připomenout, že Netanjahu ani sedm měsíců po sestavení své vlády nedostal pozvání do Bílého domu. V USA se o tom veřejně nemluví, má se však za to, že prezident Joe Biden tím premiéra trestá za to, že do své vlády zahrnul rasisty a pravicové extremisty. Se všemi ostatními izraelskými premiéry včetně Netanjahua se Biden během své dlouhé kariéry setkával.

Paradoxem je, že Dajan není žádný levicový ani liberální politik, jak by se dalo při Netanjahuově odporu k němu očekávat. V minulosti vedl Radu Ješa, zastřešující organizaci městských rad izraelských osad na okupovaných palestinských územích. V té době ještě Netanjahua podporoval. Později byl jmenovánem izraelským generálním konzulem v New Yorku. Naopak – kvůli svým vazbám na osadnické hnutí – neuspěl ve snaze o obsazení postu velvyslance v Brazílii.

Reklama

Související témata:

Doporučované