Hlavní obsah

Peking teď proti Tchaj-wanu přitvrdí, varuje po volbách expert

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Vladimir Melnik, Shutterstock.com

Čínská válečná loď v přístavu (ilustrační snímek).

Reklama

„Čínské vedení nemá z výsledku radost,“ říká Hála o víkendových volbách na svobodném ostrově, který pevninská Čína považuje za své vzbouřené území. Politické dění v této zemi přitom významně promlouvá do vratké rovnováhy světa.

Článek

Ředitel a zakladatel projektu Sinopsis, který se zaměřuje na výzkum Číny, jezdí na Tchaj-wan od 90. let. O víkendu Martin Hála znovu pozoroval volby na svobodném ostrově, které zajímaly celý svět. V rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že Peking bude zpochybňovat legitimitu nového prezidenta Williama Laje kvůli procentuálnímu zisku pod 50 procent.

Zároveň to ale podle něj může poskytnout záminku, proč by zatím v Tchajwanské úžině mohli čínští komunisté nechat mlčet zbraně. „To by si tentokrát mohli nechat až na inauguraci nově zvoleného prezidenta v květnu, kdy je ostatně v úžině také vhodnější počasí na námořní manévry,“ říká mimo jiné.

Hála také popisuje, jak může nová politická konstelace ovlivnit českou zahraniční politiku, která se snaží udržovat hodnotové vztahy s Tchaj-wanem, ale zároveň stojí o pragmatický dialog s Čínou.

Lze ve zkratce a z pohledu „zdálky“ říct, že na Tchaj-wanu o víkendových volbách vyhrála prozápadní prodemokratická orientace?

O prozápadní a prodemokratické orientaci Tchaj-wanu nebylo v těchto volbách pochyb, bez ohledu na výsledek. Rozdíly mezi stranami a kandidáty byly spíše taktického rázu. Kuomintang (KMT) a Tchajwanská lidová strana (TPP) kladou oproti Demokratické pokrokové straně (DPP) více důraz na budování vztahů s Čínou, to ale neznamená, že by podporovaly „znovusjednocení“ s Čínskou lidovou republikou nebo její velmocenské ambice.

Foto: Archiv M. H. , Seznam Zprávy

Martin Hála je ředitelem a zakladatelem projektu Sinopsis, který zkoumá současnou Čínu.

Jak byste charakterizoval nového prezidenta?

Williama Laje provází pověst radikálního stoupence tchajwanské nezávislosti, respektive jejího formálního vyhlášení, i když postupně své postoje zjevně mírní. Nyní se hlásí k pozici své předchůdkyně ve funkci Cchaj Jing-wen, která prohlašuje, že Tchaj-wan nemusí svou samostatnost deklarovat, protože nezávislým státem dávno je a vždycky byl.

Ve funkci slibuje pokračovat v linii prezidentky. William Laj se ovšem zdaleka netěší takové podpoře jako jeho předchůdkyně, jak také dokazují výsledky voleb. Částečně to kompenzuje popularita jeho viceprezidentky Siao Mej-čchin, bývalé velvyslankyně ve Washingtonu.

Čekání na americké volby

Jak jste říkal, Laj v minulosti podporoval vyhlášení formální nezávislosti. Dá se čekat, že by toto téma otevíral a posouval?

Není pravděpodobné, že by William Laj měnil dosavadní politiku de facto nezávislosti bez jejího formálního vyhlášení. Udržení statu quo preferuje v průzkumech drtivá většina obyvatel ostrova, především kvůli hrozbě čínského útoku v případě vyhlášení nezávislosti. Vzhledem k této hrozbě představuje zachování stávajícího statu quo nejpraktičtější řešení. Moderujícím faktorem bude rovněž – přinejmenším do amerických prezidentských voleb – tlak Spojených států, které se pochopitelně do ozbrojeného konfliktu s Čínou také nijak nehrnou.

Jak může Laj s Čínou vycházet, nebo nevycházet?

Ostřejší zřejmě nebude William Laj na Čínu, ale Čína na něj. Třetí prezidentský mandát za sebou pro DPP nejspíš Peking přesvědčí, že jeho snaha o „mírové znovusjednocení“ se míjí účinkem. Lze proto očekávat, že ve svém tlaku ještě přitvrdí, což ale nakonec nejspíš povede jen k dalšímu zvyšování odporu na ostrově.

Jak čtete první reakce Pekingu?

Čínské vedení nemá z tohoto výsledku radost. První reakce Pekingu v podobě vyjádření Úřadu pro tchajwanské záležitosti bezprostředně po sečtení hlasů využila skutečnosti, že vítězi Williamu Lajovi  z DPP stačilo ke zvolení pouhých 40 % hlasů, aby zpochybnila jeho mandát reprezentovat celý ostrov. Na Tchaj-wanu jsou volby jednokolové a vítězí kandidát, který dostane nejvíc hlasů, byť by nezískal prostou většinu.

V minulosti ta vítězství byla přesvědčivější?

Ano, a spolu s nepřesvědčivým výsledkem DPP v souběžných volbách do Legislativního Yuanu, tchajwanského parlamentu, to nepochybně bude do budoucna zavdávat záminku ke zpochybňování Lajovy demokratické legitimity. Od čínských úřadů ovšem zní slova o „menšinové vládě“ krajně licoměrně vzhledem k tomu, že tamější strana a vláda nepodstupuje test své legitimity ve volbách vůbec.

Manévry až v květnu?

Zatím ale nedošlo k nějakým vojenským reakcím na výsledky voleb, pokud tedy zde v Česku víme.

On by ten účelový argument o Lajově „nelegitimitě“ mohl Pekingu pomoci zachovat si tvář, aniž by se musel uchýlit k obvyklému harašení zbraněmi a vojenským cvičením kolem ostrova. To by si tentokrát mohl nechat až na inauguraci nově zvoleného prezidenta v květnu, kdy je ostatně také vhodnější počasí na námořní manévry v Tchajwanské úžině.

Co výsledky znamenají pro hrozbu válečného konfliktu v úžině? Čekáte zvýšení vojenského napětí, nebo naopak po volbách může trochu opadnout?

Peking postupně zvyšuje svůj vojensky tlak na ostrov od 90. let s tím, jak rostou jeho ambice i vojenská kapacita. Nebezpečí ozbrojeného konfliktu, třeba i náhodného vzhledem k relativní blízkosti obou stran a intenzitě lodního a leteckého provozu v Tchajwanské úžině, je vyšší, než si lidé obvykle připouštějí. Takový konflikt by měl bezprostřední dopady i na Českou republiku. Asi jedinou možností, jak mu předejít, je věrohodné odstrašení pravděpodobného útočníka. Čína je odhodlána anektovat ostrov v případě potřeby silou. Případný konflikt tak nezávisí ani tolik na postojích tchajwanských voličů, ale na věrohodnosti deterentu okolního světa a ovšem i odhodlanosti ostrova účinně se bránit.

Kde se vlastně vzala TPP?

TPP je relativně nový fenomén, vznikla teprve v roce 2019. Její program je vágní, stojí hlavně na osobnosti svého předsedy Kche Wen-čea, bývalého starosty Tchaj-peje. Kche byl jeden čas členem DPP, ale jeho postoje jsou vrtkavé. Od roku 2016 se postupně sbližuje s KMT.

Nepředvídatelný muž vzadu

Podporují jej hlavně mladí voliči, že?

Vzhledem k absenci konkrétního programu se jedná spíše o protestní volbu. Tchaj-wan zaznamenal v posledních letech prudký hospodářský růst; hrubý domácí produkt na hlavu je teď vyšší než v Japonsku či Koreji. Hospodářský růst ovšem provází také růst sociální nerovnosti. Jedním z nejpalčivějších problémů je nedostatek dostupného bydlení pro mladé rodiny ve velkých městech, kde by mohly najít dobře placenou práci.

Jak bude tato strana postupovat v geopolitických otázkách?

Před volbami se Kche Wen-če po dlouhých tahanicích domluvil na společné kandidatuře s KMT, aby z ní vzápětí zase rychle vycouval. V tomto ohledu je nepředvídatelný a jeho strana bude zřejmě podporovat tu či onu velkou stranu podle aktuálního tématu a situace.

Jak se do politické praxe promítne nové složení parlamentu?

Bude záležet především na volbě předsedy Legislativního Juanu, který vládne značnými pravomocemi. Obě velké strany, DPP a KMT, mají v parlamentu přibližnou paritu; bude tedy záležet na postoji TPP, což je do velké míry strana jednoho muže, a to dosti nevyzpytatelného. Může to dopadnout jakkoliv.

Jak výsledek voleb ovlivní geopolitickou situaci? V poslední době se možná zmírňovala podpora spojenců v očekávání, jak dopadnou volby. Čekáte, že se zvýší, zintenzivní podpora Tchaj-wanu, když potvrdil svou demokratickou cestu? Nebude to znamenat globální zvýšení napětí s Čínou a jak to balancovat např. v kontextu války na Ukrajině?

Výsledek voleb potvrdil současný trend postupného růstu napětí mezi Čínskou lidovou republikou – a potažmo Ruskem a Íránem – a okolním světem. Toto základní rozložení odráží objektivní systémové rozdíly, na něž mají konkrétní události jako volby na Tchaj-wanu jen omezený vliv. Jiný výsledek by mohl napětí dočasně zdánlivě zmírnit, ale vést k dramatické konfrontaci v delším časovém horizontu. Z tohoto pohledu přispěly volby na Tchaj-wanu ke stabilitě, byť napjaté.

Tchaj-wan a východní Asie obecně, včetně Korejského poloostrova a Jihočínského moře, představují po Ukrajině a Gaze třetí ohnisko potenciálního konfliktu mezi formujícími se geopolitickými bloky. Nezbývá než doufat, že alespoň zde se podaří udržet potenciální konflikt jen jako latentní hrozbu.

Klid. Oproti českému Parlamentu

Co výsledek volby znamená pro českou zahraniční politiku, která se za vlády Petra Fialy snaží o hodnotový vztah s Tchaj-wanem, ale zároveň o pragmatický s Čínou? Nebude tato taktika nyní ještě složitější, či přímo nemožná?

Česká politika si s příchodem nové vlády a odchodem bývalého prezidenta ujasnila své geopolitické priority, včetně základního postoje k Číně a Tchaj-wanu. Teď by mělo být jejím úkolem rozpracovat jej do konkrétní politiky, včetně vymezení prostoru a konkrétních projektů pro spolupráci s Tchaj-wanem při minimalizaci možných konfliktů s Čínskou lidovou republikou. To samozřejmě nebude snadné, ale o tom je zahraniční politika a diplomacie. Výsledek voleb na Tchaj-wanu by měl tento úkol usnadnit, nikoliv ztížit.

Jste na místě. V jaké atmosféře se volby odehrávaly? Jak proběhly poslední dny kampaně – bylo znát napětí?

Oproti minulým letům probíhaly volby komorněji a atmosféra byla celkově klidnější. Voliči všech tří velkých táborů se na svých shromážděních chovali umírněně a ani kandidáti se během televizních debat nenapadali osobně, dokonce si ani neskákali do řeči a vesměs dodržovali vymezený čas na odpovědi. Pro pozorovatele přivyklého dnes již téměř každodennímu cirkusu v naší Poslanecké sněmovně to byl téměř oddechový čas.

To vychází z místní kulturní tradice, nebo to bylo specifické pro tyto volby?

Nebylo tomu tak vždy. Když jsem začal jezdit na Tchaj-wan v devadesátých letech, bylo patrné značné napětí mezi původním místním obyvatelstvem (pen-ti-žen) a lidmi, kteří přišli na ostrov s Čankajškem z čínské pevniny po prohrané občanské válce v roce 1949 (waj-šeng-žen), respektive jejich přímými potomky. Tato dělicí čára do jisté míry přetrvává v rozkolu mezi „modrým“ (KMT) a „zeleným“ (DPP) táborem, ale jeho nejkřiklavější aspekty se mezitím setřely: Všichni tři prezidentští kandidáti v těchto volbách byli z řad „původního“ obyvatelstva a kandidát KMT Chou Jou-i, tedy ze strany Čankajškových přistěhovalců, dokonce jako jediný spontánně přecházel v debatách z oficiální pevninské mandarínštiny do lokální tchajwanštiny, kterou kdysi jeho strana v období stanného práva (1949–1987) na veřejnosti zakazovala.

Reklama

Doporučované