Článek
V jižní Austrálii se v moři rozšířila kvetoucí toxická řasa, která od začátku letošního roku zabila okolo 13 400 vodních živočichů a 400 různých druhů. Odborníci varují, že číslo uhynulých zvířat je ale ve skutečně ještě mnohem vyšší.
Od loňska se řasa rozšířila na území o rozloze 4500 kilometrů čtverečních, což je zhruba devětkrát větší plocha, než zabírá Praha. Toxický květ zároveň zasahoval do hloubky až 20 metrů. Informoval o tom britský web The Guardian.
Na pobřeží poseté mrtvými rybami a dalšími mořskými živočichy začali Australané upozorňovat zhruba v polovině března, podél jihoaustralského pobřeží se zároveň objevila podivná žlutohnědá pěna.
Australské úřady následně potvrdily, že se v moři přemnožil plankton, konkrétně řasa Karenia mikimotoi, která je jedovatá pro mořské živočichy.
Toxiny řasy Karenia mikimotoi působí primárně na žábry ryb. Během květenství a následného odumírání řasa z vody vysává kyslík. V důsledku jeho nedostatku pak umírají mořští živočichové.
Pláže pokryté mrtvými rybami
Kvůli tomu jsou pláže jižní Austrálie poseté mrtvými kraby, hvězdicemi, mušlemi či sumýši. Pro lidi a jiné savce není kvetoucí řasa nebezpečná, může ale způsobit kašel či zánět očí.
Za rozšířením nebezpečné řasy stojí podle odborníků dva faktory. Prvním z nich byly povodně v roce 2022, při nichž se voda z řeky Murray obohatila o organické materiály, které se dostaly i do oceánu na jihu Austrálie.
Druhým faktorem byla vlna veder, která zastihla Austrálii v minulém roce. Teplota vody v oceánu tehdy stoupla přibližně o 2,5 stupně Celsia. Ekoložka Faith Colemanová považuje právě teplejší oceán za důvod rozšíření toxické řasy.
V červnu se květ řasy rozrostl i do ekosystému Coorongu, který je zapsaný na seznamu Ramsarské úmluvy. Ta chrání mokřady, které jsou mezinárodně významné pro ochranu ptactva. Řasa se rovněž rozšířila do rezervace delfínů v Port River.
Kvůli toxické řase se musely zavřít farmy na chov ústřic a slávek, což způsobilo škody a komplikace v odvětví mořského cestovního ruchu.
Mořský biolog a podvodní kameraman Stefan Andrews upozorňuje na to, že běžný člověk si přemnožení řasy a následného ovlivnění mořského biotopu nevšimne. „Děje se to pod vodou a zůstává to bez povšimnutí.“ řekl Andrews pro The Guardian. Biolog je zároveň spoluzakladatelem nadace Great Southern Reef Foundation (GSRF), která kvetení toxické řasy monitoruje.
„Všechna místa v oceánu, na kterých jsou mořští živočichové závislí, jsou řasou ohrožená a postupně dochází ke zhoršení,“ upozorňuje mořský biolog. Andrews se zároveň chodí potápět do oceánu, kde natáčí důsledky rozšíření toxické řasy. Popsal, že mořští živočichové, kteří se běžně vyskytují v noci, jsou náhle aktivní ve dne. Podle něj působí, jako by „hnili zevnitř“.
Je to přírodní katastrofa?
Federální vláda představila balíček pomoci ve výši 14 milionů australských dolarů (zhruba 192 milionů korun), ale odmítla označit událost za přírodní katastrofu. Britský server BBC vysvětluje, že by použití termínu „přírodní katastrofa“ vyvolalo větší reakci a následnou pomoc. Obvykle se používá pro cyklony, záplavy a požáry. Političtí představitelé státu Jižní Austrálie federální vládu v posledních týdnech vyzývají, aby přemnožení toxické řasy v oceánu na jihu Austrálie takto označila.
„Jedná se o přírodní katastrofu a jako taková by měla být uznána,“ vzkázal jihoaustralský premiér Peter Malinauskas federální vládě sídlící v Canbeře ve vyjádření pro australskou televizní stanici ABC. Rovněž oznámil, že tamní vláda poskytne také finance ve výši 14 milionů australských dolarů (zhruba 192 milionu korun) na výzkum, úklid následků toxické řasy a podporu zasaženého mořského turistického průmyslu.
Nadace GSRF federální vládu během minulých let opakovaně upozorňovala na dopad mořských veder, která podle odborníků způsobila kvetení toxické řasy. Letos v květnu v dopise organizace vyzvala vládu k desetileté investici do monitorovacího programu, avšak neúspěšně.
V nedávné době však ekoložka Colemanová zaujala objevem takzvané mořské jiskry, která by mohla zachránit jihoaustralské pobřeží. Jde o různé druhy řas, které dokážou květy toxické řasy požírat. Jenže těchto řas není v oceánu dostatek, aby výrazně ovlivnily současnou situaci.
Jinou možností, jak řešit přemnožení květů toxické řasy, je podle Colemanové mísení vody oceánu s chladnější vodou, k čemuž dochází při bouřkách. Tehdy se květ ve vodě rozptýlí, a tím dochází k jeho přirozenému zničení. Ekoložka ale upozorňuje, že k mísení vody musí docházet opakovaně, jinak nedojde k požadovanému výsledku a letošní scénář se tak bude příští rok opakovat.
Colemanová navrhuje, že by ke zlepšení situace pomohlo využití mořské trávy a chaluhových lesů. Ty potlačují začínající kvetení toxické řasy a zároveň slouží jako úložiště uhlíku, který se kvůli přemnožení řasy ve vodě hromadí.
