Článek
Okresní soud v Katovicích na jihu Polska v úterý poslal do vězení tři lékaře, obžalované ze smrti třicetileté těhotné ženy v roce 2021. Lékaři podle pozůstalých příliš dlouho váhali s provedením interrupce, protože čekali na to, až odumře poškozený plod; pacientka mezitím zemřela v důsledku septického šoku.
Případ z okresní nemocnice ve městě Pszczyna tehdy otřásl zemí a vyvolal vlnu protestů proti přísným protipotratovovým předpisům. Ty se dosud nepodařilo změnit ani nynější vládě premiéra Donalda Tuska.
Více než čtyři roky po tragédii soud v Katovicích v odvolacím procesu s třemi lékaři zpřísnil trest jednomu z lékařů. Všichni obžalovaní si budou muset tresty odpykat ve vězení, uvedla televize TVN 24 na svém webu. Odvolací soud se konal za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením veřejnosti a médií. Soud z rozsudku zveřejnil jen výrokovou část, odůvodnění přečetl bez přítomnosti novinářů.
Soud zpřísnil trest lékaři, který v nemocnici zastupoval primáře, a to na rok ve vězení, namísto dříve uloženého podmíněného trestu. Ostatním dvěma lékařům ponechal tresty beze změny, tedy jeden si odpyká 18 měsíců a druhý 15 měsíců za mřížemi. Rozsudek je pravomocný, dodala TVN 24. Obhajoba míní podat dovolání k nejvyššímu soudu, napsala agentura AFP.
Tresty jsou přísné, ale lékaři se zpronevěřili základním lékařským povinnostem a etickým zásadám. „Nestarali se o záchranu života mladé ženy,“ uvedla advokátka Jolanta Budzowská, která zastupovala pozůstalé - manžela, dceru a matku třicetileté Izabely.
Během vyšetřování se žádný z obviněných lékařů nepřiznal k vině, uvedla prokuratura. Dva podali obšírné vysvětlení, třetí využil práva nevypovídat. Proti verdiktu soudu první instance, vyneseném po neveřejném procesu, se odvolala jak obhajoba, tak obžaloba.
Nemocnice původně tvrdila, že její personál udělal vše, aby zachránil pacientku i dítě. Ale kontrola po smrti pacientky nalezla četné nedostatky a nemocnice dostala pokutu téměř 650 tisíc zlotých (asi 3,9 milionu Kč). Pozůstalí se dohodli s pojišťovnou nemocnice, podmínky dohody jsou ale důvěrné.
Izabelinu smrt přičítají kritici nálezu ústavního soudu z roku 2020, po kterém se zákaz potratů v katolické zemi ještě zpřísnil. Tribunál, kterému stále dominují soudci dosazení tehdy vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), svým nálezem fakticky zakázal interrupce i v případě závažného poškození plodu.
Teoreticky lze v Polsku legálně těhotenství přerušit jen v případech, že bylo důsledkem znásilnění či incestu, anebo pokud ohrožuje život matky. Nevládní organizace a obhájci lidských práv však tvrdí, že předpisy se staly tak omezujícími, že mnoho lékařů odmítá provádět potraty ze strachu z trestního stíhání. V první polovině loňského roku Národní zdravotní fond zaznamenal 411 legálních potratů.
Podle Mary Clarkeové, spoluzakladatelky organizace Abortion Without Borders, její organizace pomáhá „více než 130 Polkám každý den k bezpečné interrupci“ tím, že jim zasílá léky nebo zařizuje cesty do zahraničí.
V posledních letech zemřelo v polských nemocnicích několik těhotných žen poté, co lékaři odmítli provést potraty navzdory vážným zdravotním komplikacím. Před nálezem ústavního soudu se 98 procent legálních interrupcí vykonávalo kvůli poškození plodu.
Nynější vládní koalice v roce 2023 slíbila zmírnit protipotratové předpisy, ale vnitřní neshody blokují jakoukoli reformu. A nacionalistický prezident Karol Nawrocki, podporovaný opoziční PiS, by také mohl vetovat jakýkoli pokus parlamentu o změnu poměrů, dodala AFP.
