Prezident tut. Dva muži z legendárního videa museli změnit místo

Když v únoru 2022 vstoupila ruská vojska na území Ukrajiny a začala postupně obkličovat Kyjev, jejich hlavním cílem bylo odstranit prezidenta Volodymyra Zelenského. Současně se objevila řada dezinformačních kampaní, které tvrdily, že už ze země uprchl a že Ukrajincům nezbývá nic jiného než se vzdát.

Strach byl všudypřítomný, jak ve své knize popisuje novinář časopisu Time Simon Shuster, který strávil první rok války po boku Zelenského. Lidé opouštěli domovy bez jasného cíle ve snaze zachránit sebe i své děti.

Zelenskyj se v prvních dnech skrýval v bunkru a podle svých nejbližších přežíval na konzervovaném jídle, čokoládě a kávě. „Vypadal jako chodící mrtvola. Alespoň tak o něm v prvních dnech mluvil jeho personál,“ napsal Shuster.

Když Zelenskyj hned druhý den invaze zveřejnil video natočené v nočním Kyjevě, pro mnoho Ukrajinců to znamenalo obrovskou úlevu. Na záběru se objevil venku před prezidentským komplexem v centru Kyjeva, oblečený v typické olivově zelené mikině. Kamera se mírně třásla, světlo bylo slabé a obraz působil neformálně.

Kolem něj stojí jeho nejbližší spolupracovníci, natěsnaní těsně vedle sebe v polotmě. V pozadí jsou vidět tehdejší šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, premiér Denys Šmyhal, poradce Mychajlo Podoljak a předseda parlamentní frakce Davyd Arachamija. Všichni mají podobné vojenské oblečení a vážné výrazy.

Zelenskyj do kamery krátce oznamuje, že jsou všichni na místě - v Kyjevě, na Ukrajině - a opakuje své jednoduché, ale silné „tut… tut… tut“ („tady… tady… tady“). Vzkaz je přímočarý: vedení země neuteklo a zůstává v hlavním městě navzdory postupující invazi.

„Prezident tehdy nepochybně překvapil i Rusy, všude se šířily zvěsti, že během prvního dne invaze opustil zemi, že utekl do Rumunska, Bulharska, a tak dále. No a neustále psát, že to je lež, že je v Kyjevě, je propaganda proti propagandě, není to prezidentův styl. Tak jsme se raději rozhodli natočit video,“ vysvětlil okolnosti prvních dnů invaze tehdejší prezidentův poradce Mychajlo Podoljak pro videosérii LINIE, se kterou Seznam Zprávy spolupracují.

Za čtyři roky se ale mnohé změnilo. Někteří muži z tehdejšího videa už dnes nezastávají stejné pozice jako na začátku plnohodnotné invaze. Co teď dělají Zelenského spolupracovníci ze slavného videa?

Největší otřes přišel na konci roku 2025, kdy skončil dlouholetý šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, jeden z nejbližších spojenců Zelenského ještě z dob, kdy prezident působil v zábavním průmyslu.

Jermak byl od prvních dnů války považován za klíčového zákulisního hráče. Podle bývalých zaměstnanců kanceláře nesl hlavní odpovědnost za praktické řízení vlády a realizaci strategií, zatímco Zelenskyj určoval směr.

Jermakův vliv postupně narostl do té míry, že podle opozice fakticky kontroloval personální politiku i komunikaci se Západem a často vystupoval při diplomatických jednáních místo ministrů. Právě tato koncentrace moci z něj udělala jednu z nejkontroverznějších postav ukrajinské politiky.

Na podzim 2025 však Jermak rezignoval poté, co protikorupční vyšetřovatelé prohledali jeho dům a kancelář v souvislosti s rozsáhlým úplatkářským skandálem v energetickém sektoru. Následně oznámil, že odjede na frontu. Nejsou ale žádné důkazy o tom, že by se tam na delší dobu skutečně přemístil.

Investigativní novináři serveru Ukrajinská pravda například zaznamenali, že se 30. ledna večer pohyboval v Kyjevě, kde navštívil rezidenční komplex, v němž žije současný tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov. V budově strávil zhruba hodinu a půl; Umerov schůzku potvrdil a označil ji za obecnou debatu o práci a situaci v zemi.

Podle některých zdrojů si Jermak i po odchodu z funkce udržuje výrazný vliv v zákulisí.

Spolu s odchodem Jermaka z čela prezidentské kanceláře formálně skončila i většina jeho poradců a asistentů. Šlo o očekávaný krok při výměně šéfa úřadu a řada lidí z jeho týmu skutečně odešla. Mychajlo Podoljak, který se ve slavném videu nachází po pravici prezidenta, ve struktuře prezidentské kanceláře setrval, byť v upravené roli.

Podle oficiálních informací byl spolu s několika dalšími pouze přeřazen mezi neplacené poradce, ale jeho agenda se zásadně nezměnila.

Důvod je především praktický. Podoljak patří dlouhodobě k nejviditelnějším komunikačním tvářím prezidentského týmu a podílí se i na citlivých jednáních se zahraničními představiteli. Jeho úplné odvolání by proto znamenalo ztrátu kontinuity v době, kdy se Kyjev snaží udržet stabilní veřejnou i diplomatickou komunikaci.

Četnými změnami si během uplynulých čtyř let prošel tehdejší premiér Denys Šmyhal. V červenci 2025 podal demisi a odešel z čela vlády jako vůbec nejdéle sloužící premiér v historii samostatné Ukrajiny. Jeho politická kariéra tím ale neskončila. Krátce poté se stal ministrem obrany.

Ani tam však jeho přesuny neskončily. Zelenskyj ho po loňském energetickém korupčním skandálu, kvůli kterému skončil Jermak, navrhl na post ministra energetiky, což část politické scény interpretovala jako nouzové řešení.

Poslankyně Inna Sovsunová uvedla, že výběr Šmyhala byl „krokem z nouze“, protože řada jiných kandidátů nabídku odmítla. Předseda energetického výboru Andrij Herus byl naopak smířlivější a zdůraznil, že Šmyhal má s energetikou dost zkušeností už z doby, kdy vedl vládu.

K těmto častým přesunům a personálním změnám na vysokých pozicích dochází zejména kvůli válce.

V zemi se během konfliktu nemohou konat běžné volby, Zelenskyj proto občas volí strategii přesouvat zkušené manažery mezi klíčovými resorty, aby alespoň vyvolal dojem změny a zároveň zajistil kontinuitu řízení státu. Tento přístup mu umožňuje reagovat na aktuální krizi a udržovat ve vedení lidi, kteří jsou loajální a mají potřebné zkušenosti.

Zároveň ale prezident někdy naráží na nesouhlas parlamentu, který musí nové nominace schvalovat. Poslanci někdy kritizují rychlé přesuny, vnímají je jako improvizaci nebo politický tlak, a varují, že časté změny mohou ohrozit stabilitu resortů a zpomalit reformy.

Nejen z toho důvodu poslední člověk na videu, který stojí po Zelenského levici, stále působí ve stejné funkci. Lídr frakce prezidentské strany Služebník lidu v minulosti několikrát varoval, že jednotnost ukrajinského parlamentu je ohrožena.

Arachamija hrál klíčovou roli i na začátku války, když se na jaře 2022 účastnil jednání s Ruskem. Podle jeho slov Rusko navrhovalo stažení svých jednotek výměnou za neutralitu Ukrajiny, což Kyjev odmítl. „Byli připraveni ukončit válku, pokud bychom se nepřipojili k NATO. To byl klíčový bod, vše ostatní byla jen kosmetika,“ uvedl Arachamija.

Důvody odmítnutí byly podle něj dva: nejprve by k tomu bylo nutné změnit Ústavu, protože cesta Ukrajiny k NATO je v ní zakotvena, a dále neexistovala důvěra v Rusko, že by se plně drželo dohody, i při případných bezpečnostních zárukách.

Po návštěvě tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona v Kyjevě pak ukrajinská delegace směřovala k prodloužení vyjednávání a k rozhodnutí, že válku je třeba aktivně odrazit.