Hlavní obsah

Dvě slova a Putinův válečný plán shořel na prach. „Prezident tut“

Foto: /AP/Emilio Morenatti, ČTK

Stržený most z Irpině směrem do Kyjeva. V březnu šlo o poslední únikovou cestu před ruskými jednotkami. Rusové místo silně ostřelovali, na útěku do bezpečí umírali civilisté.

Reklama

24. 5. 13:05

Až desítky tisíc obětí, masové hroby, zničená města, miliony lidí mimo své domovy… To je jen zlomek škod napáchaných Rusy při invazi na Ukrajinu. Největší evropský ozbrojený konflikt od roku 1945 začal přesně před třemi měsíci.

Článek

Je to podobné jako s okupací Československa, vraždou Kennedyho nebo 11. zářím. Spousta „pamětníků“ si vybaví, kde v tu dobu byla. Do série důležitých dat měnících svět nepochybně patří i 24. únor 2022, kterým putinovské Rusko odstartovalo největší evropský ozbrojený konflikt v Evropě od roku 1945.

Leckdo si myslel, že půjde o rychlou třídenní válku, v níž je vítěz jasný – silnější „ruský medvěd“. Důvěru v Ukrajince neměly ani některé západní státy. Ukrajinci ale nakonec s pomocí západního světa, který jim dodává zbraně a munici, Rusům srdnatě vzdorují.

Seznam Zprávy vybírají některé z klíčových válečných událostí posledních tří měsíců. Přehledně v přiložené mapě.

V noci ze středy na čtvrtek

V noci z 23. na 24. února vyvrcholilo týdny trvající napětí. Potvrdil se nejhorší ze scénářů, před kterými varovaly západní tajné služby.

Že se k něčemu definitivně schyluje, naznačovalo dění v noci ze středy na čtvrtek 24. února.

Pozdě večer se objevila zpráva, že představitelé tzv. separatistických republik na Donbase, které Rusko týž týden uznalo za nezávislé (rozbor zde), požádali Kreml o vojenskou pomoc. Zdůvodnili ji „ukrajinskou agresí“. Dokument byl datovaný už z 22. února.

Večer se objevovaly i záběry přesunů ruské vojenské techniky. Přicházely také zprávy o uzavření letišť v Charkově a Dnipru. Kyjev požádal o svolání Rady bezpečnosti OSN.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním videoprohlášení řekl, že šéf Kremlu Vladimir Putin dal souhlas k ofenzivě proti Ukrajině. Zároveň uvedl, že Putin neodpověděl na jeho pozvánku k jednání.

Foto: Profimedia.cz

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve druhý den invaze. Od začátku války pravidelně vystupoval s prohlášeními o situaci.

Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách odvysílala ruská média předtočený projev Vladimira Putina. Oznámil v něm, že dal svolení ke „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině. Moskva prý nemůže tolerovat hrozby, které přicházejí z Ukrajiny, a cílem operace bude ochrana lidských životů. (Český překlad si můžete přečíst zde.)

S koncem Putinova projevu začal ruský útok (první zpráva zde). Na desítky cílů po celé Ukrajině začaly padat rakety – mimo jiné na Kyjev, kde zasáhly například letiště Boryspil, Charkov, Kramatorsk nebo Mariupol a další města. Ruská vojska ve stejnou dobu vtrhla na Ukrajinu ze severu směrem na Černobyl a Černihiv, na severovýchodě směrem na Sumy, na východě na Charkov a také v Doněcké a Luhanské oblasti. Na jihu zahájili Rusové invazi z Krymu.

Zelenskyj v ranních hodinách vyhlásil válečný stav.

Bitva o letiště Hostomel

Hned v prvních hodinách ruské invaze zaútočili ruští výsadkáři na letiště Hostomel, které se nachází asi 30 kilometrů severozápadně od centra Kyjeva. Strategicky položené letiště mělo sloužit ruským vojákům a technice pro dobytí metropole.

Foto: Ray Baseley, Roman Havelka , Seznam Zprávy

Zničené největší letadlo světa – Mrija.

Ukrajinská armáda takový plán zhatila protiútokem, který Rusy zaskočil. Letiště nakonec ruské jednotky o den později dobyly. Šlo ale o vojáky přicházející od běloruských hranic. Letiště bylo navíc silně poškozeno, takže ho Rusové pro frontální útok na Kyjev použít nemohli.

Během bitvy bylo zničeno i slavné obří letadlo Antonov An-225 zvané Mrija.

Pokusy svrhnout Zelenského

S prvotním ruským fiaskem u Hostomelu souvisí i zmaření několika ruských pokusů o vraždu nebo zajetí prezidenta Volodymyra Zelenského, vyvolání paniky a instalaci kolaborantské vlády.

Podle ukrajinské vlády se podařilo zhatit vícero pokusů o likvidaci prezidenta. Zelenskyj měl být cílem atentátu skupiny Čečenců i žoldáků z takzvané Vagnerovy armády (více zde).

Prezident během útoku na Kyjev zůstal ve vládní čtvrti a pravidelně informoval veřejnost o ukrajinské obraně. Slavné video „prezident tut“ mělo velký podíl na mobilizaci Ukrajinců a Zelenského postoj dodal obráncům země odvahu.

Dobytí Černobylu

Ruské jednotky vstoupily na Ukrajinu ze severu z Běloruska 24. února ráno. První bitvou při tažení na metropoli byl střet o černobylskou jadernou elektrárnu, vzdálenou 130 kilometrů od Kyjeva. Šlo o velmi symbolické a zároveň strategické místo pro vstup dalších jednotek do země.

Při ruském útoku na černobylskou zónu se objevovaly obavy ze šíření radioaktivních materiálů. Rusové také vzali jako rukojmí personál elektrárny a po několikadenních bojích dobyli město Slavutyč, ve kterém pracovníci elektrárny žijí.

Ruské jednotky obsazují jadernou elektrárnu Černobyl.Video: twitter/TadeuszGiczan

Po pěti týdnech se z Černobylu okupanti stáhli zpět do Běloruska. Ukrajinské úřady uvedly, že Rusové kopali v oblasti zákopy, přičemž se vystavili značným dávkám radiace (podrobněji zde).

Masakry u Kyjeva

Během útoku na metropoli se Rusové v prvních dnech války dostali až na kyjevské předměstí. U Irpině se nakonec zastavili. Ukrajinská armáda u města zničila most přes řeku, aby zabránila ruskému postupu. Trosky mostu zůstaly jedinou cestou, kudy se civilisté při evakuaci mohli dostat pryč z Irpině.

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Stržený most v Irpini, pod kterým vedla úniková cesta z napadaného města.

Ruská ofenziva se vzhledem k neúspěchu u Hostomelu a také logistickým a taktickým problémům a odporu obránců Kyjeva krátce po invazi zastavila.

Rusové se v okupovaných obcích a městech dopouštěli masakrů na civilistech, rabování, znásilňování i mučení. Po stažení se ruských jednotek z Kyjevské oblasti na konci března se na ruské zločiny přišlo.

Známé jsou hlavně masakry v Buči, kde bylo odhaleno několik masových hrobů se stovkami těl.

Foto: Profimedia.cz

Exhumace masového hrobu u kostela v Buči. Začátek dubna 2022.

V Kyjevské oblasti za sebou Rusové nechali minimálně 1 290 mrtvých Ukrajinců.

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Automobily zničené při ruském útoku na Kyjev na vrakovišti vedle irpiňského hřbitova.

Bitva o Hadí ostrov

Vzkaz „Ruská válečná lodi, jdi do pr**le“ už vstoupil do ukrajinské historie. Zazněl od vojenské posádky na ukrajinském Hadím ostrově v Černém moři při ruském útoku v prvních dnech války. Rusové ostrov získali, Ukrajinci ho v poslední době ostřelovali.

Mýtus o zabitých ukrajinských obráncích ostrova pomohl Kyjevu mobilizovat síly na obranu země. Heslo „idi na chuj“ se stalo rychle velmi populární, a to nejen na Ukrajině. Později vyšlo najevo, že obránci ostrova jsou v ruském zajetí. Domů se nakonec dostali díky výměně zajatců.

Na počest obránců ostrova vydala Ukrajinská pošta speciální známku. Je na ní vyobrazen ukrajinský voják, který ukazuje vztyčený prostředníček ruskému válečnému plavidlu.

Vzkaz směřoval na adresu ruského křižníku Moskva. Válečná loď, jež se podílela na dobytí Hadího ostrova, se nakonec v polovině dubna potopila. Podle Kyjeva ji zasáhly dvě ukrajinské střely Neptun vypálené z pevniny.

Podle ruských úřadů se plavidlo potopilo na rozbouřeném moři, zatímco bylo taženo do přístavu poté, co ho poškodil výbuch munice a požár. Počet obětí není znám, protože se údaje rozcházejí a Kreml skutečnou bilanci tají.

Foto: alexanderon, Shutterstock.com

Populární nová poštovní známka Ukrajiny.

Uprchlická vlna

Ihned se začátkem války se daly na Ukrajině do pohybu miliony lidí. V Kyjevě se od rána 24. února tvořily dlouhé zácpy na výpadovkách směřujících na západ země. Hlavním cílem vnitrostátních uprchlíků se stal západoukrajinský Lvov. Miliony lidí v průběhu čtvrt roku z Ukrajiny odjelo – jde hlavně o ženy s dětmi.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Konec února. Lidé čekající na své příbuzné a přátele na polské straně hraničního přechodu Medyka.

Na hraničních přechodech se v prvních týdnech tvořily desítky kilometrů dlouhé fronty. Lidé směřovali hlavně do Polska, ale také do Moldavska, Rumunska, Maďarska a Slovenska.

Ukrajinsko-polské hranice od začátku války překročilo už 3,5 milionu lidí. V samotném Polsku jich je teď podle odhadů asi milion a půl. Někteří lidé už odjeli zpět do vlasti a někteří z Polska pokračovali do jiných evropských zemí.

Česká republika od začátku ruské invaze udělila dočasnou ochranu 350 795 běžencům z Ukrajiny.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ukrajinci čekají ve frontě na přechod hranice směrem z Polska na Ukrajinu. Vrací se bránit vlast.

Útok na Záporožskou elektrárnu

Na začátku března Rusové ostřelovali a následně se zmocnili kontroly nad Záporožskou jadernou elektrárnou (video zde). I když k útoku radioaktivity nedošlo, incident vyděsil svět. Ruský vicepremiér Marat Chusnullin nedávno oznámil, že elektrárna bude „pracovat pro Rusko“.

Foto: Profimedia.cz

Auto zničené při ruském útoku na ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu. V pozadí budovy reaktorů.

Raketové útoky a bombardování

Ruskému bombardování a raketovým útokům čelily na Ukrajině už stovky míst. Rakety v zemi ničí ropné sklady, letiště, vysílače a další strategické objekty, velmi často ale také civilní budovy, jako jsou školy, nemocnice, sídliště a celé obytné čtvrti.

Hned na začátku invaze ruské rakety zničily školu v Žitomiru. Desítky lidí zemřely na začátku května při ruském náletu na školu v Bilohorivce v Luhanské oblasti. Bomby zabíjely i civilisty ukrývající se ve škole v Severodoněcku. Podobných případů je mnoho.

Foto: Profimedia.cz

Tady bylo okno. Bytový dům v Mykolajivu zasažený při ruském bombardování.

Na nádraží v Kramatorsku při raketovém útoku na začátku dubna zemřely desítky lidí. Desítky mrtvých zůstaly pod troskami rozbombardovaných panelových domů ve městečku Boroďanka západně od Kyjeva.

Opakovaně byla cílem ruských náletů také přístavní Oděsa. Na konci dubna tu střely Kalibr zasáhly mimo jiné obytný dům, ve kterém zabily matku s tříměsíční dcerou a její babičkou.

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Zničené panelové domy v Boroďance u Kyjeva. Podobně vypadá i zbytek města.

Až 600 lidí podle vyšetřování agentury AP zemřelo při ruském bombardování divadla v Mariupolu v polovině března (více zde), kde se před nálety ukrývalo na 1 200 lidí.

Ukrajinská vláda dříve odhadla, že při bombardování divadla zemřelo na 300 lidí, a případ vyšetřuje jako válečný zločin. Kolem divadla byly na zemi namalované velké bílé nápisy „Děti“.

Jih pod ruskou kontrolou

Při jižní ofenzivě, která směřovala z okupovaného Krymu, postupně Rusové dobyli pás od města Cherson po hranice samozvané Doněcké lidové republiky. Symbolem jejich počínání se stala destrukce Mariupolu.

Útok na Mariupol, který začal v prvních dnech války, se proměnil v dlouhé obléhání a intenzivní bombardování přístavního města na pobřeží Azovského moře. Bomby padaly na nemocnice, divadlo, filharmonii a hlavně obytné čtvrti. Asi 100 tisícům lidí, kteří se z města kvůli obléhání nemohli dostat, došlo jídlo, voda i léky. Mrtvá těla zůstávala v ulicích.

Foto: AP/Evgeniy Maloletka, ČTK

Evakuace zraněných po ruském bombardování porodnice v Mariupolu.

V katastrofální humanitární situaci, kterou Rusko ve městě vyvolalo, a za těžkého ostřelování zemřelo podle ukrajinských úřadů více než 21 tisíc obyvatel.

Třetí březnový týden vstoupily ruské jednotky do centra města. Poslední baštou odporu pak zůstal velký komplex oceláren Azovstal.

Dobytí Azovstalu oznámila Moskva 20. května. Obránci oceláren, které ukrajinské armádní velení vyzvalo, aby ukončili bojové akce, skončili v zajetí na území samozvané Doněcké lidové republiky, jež jim hrozí soudem.

Foto: twitter.com/Kozatsky_D

Azovstal, Mariupol, 16. května. Snímek zveřejnil na sociálních sítích prapor Azov, jeho autorem je voják, člen Azova Dmytro Kozatsky.

Bitva o Charkov

Neúspěch po měsících bojů a ostřelování utrpěli Rusové u Charkova. Těžce zkoušené město, na které se soustředil jeden z hlavních ruských útoků, i přes rozsáhlé škody invazi ustálo. V květnu Ukrajinci podnikli u Charkova protiofenzivu a na některých místech zatlačili ruské jednotky až k ruské hranici.

Foto: Profimedia.cz

Život ve vagonu – v krytu. Ve stanicích charkovského metra se před ostřelováním a bombardováním týdny ukrývaly tisíce lidí.

„Druhá fáze války“

Po neúspěšném útoku na Kyjev, jenž trval zhruba pět týdnů, se ruská vojska na konci března z Kyjevské a Černihivské oblasti stáhla zpět na území Běloruska a Ruska. Jednotky se přeskupily a zahájily v polovině dubna zesílený útok na východě a severovýchodě Ukrajiny.

Aktuálně Rusko své síly soustředí u východoukrajinského Severodoněcku a od Izjumu chystá další útok na Slovjansk (více zde). Rusko podle Kyjeva na Donbas stahuje jednotky z Charkovské oblasti a Mariupolu, proruské separatistické milice i nově mobilizované vojáky ze Sibiře.

Ztrátu až 70 bojových vozidel znamenal pro Rusko úspěšný ukrajinský útok na pontonový most přes řeku Severní Doněc u obce Bilohorivka.

Totální spoušť poblíž vesnice Bilohorivka. Po ukrajinském ostřelování zůstaly jen trosky techniky.Video: Ukrainian Witness, Youtube.com

Sankce a reakce

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala ze strany západních zemí přijetí sankčních balíčků proti Rusku i zahájení materiálních i zbrojních dodávek Ukrajině. Řada zemí vypověděla ruské diplomaty, na což Moskva reaguje recipročně.

Dosud neutrální Švédsko a Finsko požádaly kvůli válce na Ukrajině o vstup do NATO. Ukrajina snahu o vstup do Severoatlantické aliance vzdala, ale podala přihlášku do EU.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované