Článek
Bývalý vrchní velitel barmské armády Min Aun Hlain v pátek složil přísahu a stal se prezidentem, čímž završil přechod od vlády vojenské junty k civilní vládě pod vedením armády. Funkce se také ujali dva viceprezidenti a vláda složená z armádních představitelů, napsala agentura Kjódó. V zemi zuří občanská válka od roku 2021, kdy Hlain provedl státní převrat a ujal se moci.
V prosinci a lednu se konaly tři fáze parlamentních voleb, v nichž drtivě vyhrála Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP) spojovaná s armádou. Hlain se 30. března po 15 letech vzdal funkce vrchního velitele armády, v níž jej nahradil bývalý šéf vojenské rozvědky Ye Win U, a s dalšími dvěma lidmi kandidoval na prezidenta. Parlament jej 429 z 586 hlasů zvolil za prezidenta minulý pátek.
Devětašedesátiletý Hlain v pátek složil přísahu v prostorách dvoukomorového parlamentu před zákonodárci, vojenskými představiteli i zástupci Číny, Běloruska, Ruska, Kambodže či Thajska. Inaugurační ceremonie se podle agentury Reuters zúčastnilo více než 50 zahraničních delegátů.
„Vzhledem k tomu, že se vracíme na cestu demokracie a směřujeme k lepší budoucnosti, budeme nyní pracovat na posílení demokratického systému s více stranami,“ řekl Hlain v inauguračním projevu. V něm se také zavázal o zlepšení vztahů se zeměmi v regionu a obnovení „normálních“ vztahů se Sdružením zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). Barma je součástí tohoto jedenáctičlenného bloku, který odmítá uznat vládu vojenské junty.
Slib složili rovněž dva viceprezidenti, Ňjo So, Hlainův blízký spolupracovník a bývalý premiér, a Nan Ni Ni Ei, členka zastupitelstva Karenského státu na jihovýchodě země a první žena v tomto úřadu. Nový prezident v pátek také se souhlasem parlamentu sestavil vládu, z níž většinu tvoří aktivní nebo bývalí vysoce postavení armádní představitelé.
Armáda vládne Barmě od roku 1962, s výjimkou demokratického období z let 2011 až 2021. Hlain se chopil moci 1. února 2021, kdy vojáci svrhli demokraticky zvolenou vládu vedenou nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z Národní ligy pro demokracii (NLD). Junta puč zdůvodnila údajnými podvody při volbách z listopadu 2020, které drtivě vyhrála NLD před USDP. Občanská válka si od té doby vyžádala desítky tisíc obětí a uvězněných.
