Přežívají v Gaze a mají rakovinu. Desítky dětí čekají na převoz za hranice

Za posledních deset dnů se podařilo z Pásma Gazy evakuovat do nemocnic v Egyptě a Jordánsku 21 dětí s onkologickým onemocněním. Minimálně dalších 30, které bojují s různými formami nádorů či s leukémií - tedy chorobami, které je bez léčby mohou stát život - zatím tuto příležitost nemají.

Píše o tom ve svém aktuálním vydání americký deník The New York Times, který mapoval zoufalou snahu o evakuaci dětských onkologických pacientů z Pásma Gazy. Přesuny začaly v polovině října, na koordinaci se podle NYT podílel Bílý dům, Egypt, Izrael a  palestinské zdravotní úřady v Gaze pod kontrolou Hamásu.

Podle zdrojů amerického deníku, které se na evakuacích podílely, nicméně probíhaly přerušovaně.

Kvůli válečnému dění některé rodiny přišly o mobilní signál a zmeškaly konkrétní dny, kdy jejich děti dostaly povolení k překročení hranice do Egypta. Jiné zase čekaly hodiny na sanitky, které na místo setkání nikdy nedorazily. Další rodině se sice podařilo dostat až k hraničnímu přechodu Rafáh, ale na seznamu lidí, kteří měli povolení k překročení hranice, stálo jen jméno dítěte, vypověděli pro NYT humanitární pracovníci a lékaři, které list zná, ale slíbil neprozradit jejich identitu.

Prvního dětského onkologického pacienta se podařilo dostat za hranice 4. listopadu. Dalších osm dětí o dva dny později, následovalo několik dalších skupin. Do úterý šlo o celkem 21 pacientů.

Zbývající děti, jejichž věk se pohybuje od několika měsíců po 14 let, dostaly povolení k odjezdu, ale vzhledem k násilí na ulicích není jasné, kdy a zda vůbec se jim podaří odjet.

Jednou z onkologicky nemocných je sedmiletá dívka, které byla právě v době, kdy začala válka, diagnostikována akutní leukémie. V Gaze pro ni nebylo zařízení s vhodnou léčbou, jenže převoz se nedařilo domluvit. Zdravotní stav děvčátka se rychle zhoršoval. Rodina nadto byla kvůli bombardování nucena uprchnout do jižní části Pásma.

Když byla konečně evakuace dívky domluvena, nedařilo se zas humanitárním pracovníkům spojit se s rodiči, mobilní signál měl výpadky. Sehnali je až po dvou dnech, domluvili narychlo převoz sanitkou. Jenže na hranicích narazili, ten den nesměl nikdo hraniční přechod překročit. Do Egypta se vážně nemocné děvče dostalo teprve v minulých dnech.

„Velká část dětských pacientů zatím takové ‚štěstí‘ nemá, jsou uvěznění na severu Pásma Gazy, a tam zuří boje,“ uvedl pro NYT lékař, který se na evakuaci podílel.

Vývoj na bojišti: Jak se proměnila situace od 8. do 13. listopadu

V Pásmu Gazy fungovalo před vypuknutím bojů pro dětské onkologické pacienty jen jedno oddělení v rámci dětské nemocnice Al-Rantisi. Právě tam se většina z nich léčila. Ještě před dvěma týdny v ní bylo s rakovinou hospitalizováno 35 dětí. Poté, co střely zasáhly v minulém týdnu nemocniční nádrže na vodu a energetický systém, začalo pacientů ubývat. Minulý pátek pak nemocnice zcela zavřela kvůli intenzivnímu ostřelování.

Ředitel zařízení Bakr Gaoud pro NYT popsal, že zaměstnanci museli některé pacienty na lůžkách vynášet ven a čekat s nimi na sanitku. Než děti odjely, dostaly poslední dávku chemoterapie. Izraelské jednotky jim údajně poskytly mapu s bezpečnou cestou přes bojiště.

V předcházejících týdnech přebývali v nemocnici kromě onkologických pacientů na pokojích i rodiny dětí, které vytvořily semknutou a podporující se skupinu. Nyní se mnozí obávají, že budou „rozptýleni po ulicích“, jak uvedl pro americký deník zakladatel a prezident Palestinského fondu pro pomoc dětem Steve Sosebee, který stojí za vznikem onkologického oddělení v Al-Rantisi v roce 2019.

Když začalo bombardování, mnoho rodin se podle něj rozhodlo, že se spolehnou samy na sebe. „Některé rodiny se rozhodly odejít, přestože neměly kam jít a jejich dítě nemělo k dispozici žádnou alternativní lékařskou péči mimo oddělení,“ popsal.

„Přestože dětští onkologičtí pacienti zažili konflikty, které narušily jejich léčbu již dříve, nikdy nešlo o tolik hrozeb najednou. Dnes čelí bombardování, dehydrataci a podvýživě,“ podotkla dětská onkoložka Zeena Salmanová působící v USA, která s pacienty v Gaze pracovala osm let. „V tomto případě je pro tyto děti v sázce mnohem, mnohem víc. Ty, které jsou ušetřeny smrti v důsledku bombardování, zpoždění v jejich léčbě vystavuje vyššímu riziku. Existuje riziko akutní smrti, nebo, pokud přežijí, že se z rakoviny nebudou moci vyléčit,“ dodala.

Personál nemocnic v Gaze se mezitím snaží apelovat na mezinárodní společenství, aby přimělo Izrael k pravidelným humanitárním přestávkám v bojích.

„Nikdy v životě by mě nenapadlo, že budeme my jako onkologická nemocnice obléháni raketami a všude jsou fosforové bomby… Přísahám, že jsem si řekla, že musíme dát najevo naše poselství a hlas. Promluvit si s Bílým domem, s kýmkoli,“ stálo ve zprávě, kterou NYT připisují zdravotní sestře právě z Al-Rantisi. „Už toho bylo dost, přestaňte… Jsme nemocnice pro děti,“ stálo dále v jejím vzkazu. „Nemají žádné zbraně ani nic jiného. Zvedají ruce a žádají o pomoc. Jsou to děti nemocné rakovinou. Je to katastrofa.“