Hlavní obsah

Při izraelské ofenzivě v Gaze zemřelo 56 000 Palestinců, uvedly místní úřady

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Od října 2023 zemřelo v důsledku izraelsko-palestinského konfliktu v Pásmu Gazy téměř 56 tisíc Palestinců. Úřady také hlásí přes 130 tisíc zraněných. Převážně jsou oběťmi hlavně ženy a děti.

Článek

Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, která je odvetou za teroristický útok Hamásu s asi 1200 oběťmi, zemřelo od října 2023 téměř 56 000 Palestinců, většina z nich byly ženy a děti, uvedly v pondělí podle palestinské agentury WAFA místní úřady ovládané Hamásem. Za posledních 24 hodin přivezli do tamních nemocnic 39 mrtvých Palestinců a 317 zraněných. Podle odhadů OSN je celkový počet mrtvých v této válce vyšší, jelikož tisíce lidí jsou zřejmě stále v troskách budov zničených izraelským bombardováním.

Podle údajů, které pravidelně zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, bylo při izraelské ofenzivě za 20 měsíců nejméně 55 998 Palestinců zabito a přes 131 559 zraněno. Tyto počty nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci Hamásu a s ním spřízněných hnutí, která bojují proti izraelské armádě. I mezinárodní humanitární organizace a úřady OSN se ale shodují v tom, že většina obětí jsou civilisté.

Izrael zahájil v Gaze ofenzivu v odvetě za teroristický útok Hamásu, při němž palestinští ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli jako rukojmí. Většinu z nich propustili během dvou příměří výměnou za stovky palestinských vězňů. Pět desítek unesených ozbrojenci stále zadržují, většina z nich je zřejmě již mrtvá.

Druhé příměří, které trvalo od 19. ledna a během něhož se strany konfliktu nedohodly na podmínkách jeho dalších fází, ukončil po dvou měsících Izrael se zdůvodněním, že jen vojenský tlak na Hamás může přivést domů rukojmí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je ale dlouhodobě mnohými kritizován za to, že před záchranou rukojmích upřednostňuje úplné zničení Hamásu, což mnozí považují za nereálné.

Hamás v bojích s izraelskou armádou sice utrpěl značné ztráty, ale díky rekrutování nových členů má nyní asi 40 000 ozbrojenců, tedy zhruba stejně jako měl v říjnu 2023, vyplývá z odhadu izraelské armády, o němž v květnu informovala izraelská média.

Válka v Gaze způsobila také obrovskou humanitární krizi. Po více než roce bombardování, které toto území zdevastovalo a vyhnalo většinu obyvatel z domovů, letos začátkem března izraelská vláda zastavila veškerou humanitární pomoc, což též zdůvodnila snahou přimět Hamás k propuštění zbývajících rukojmích. Dodávky potravin umožnila až po téměř třech měsících a jen v omezeném množství.

Pomoc od konce května rozděluje organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF) podporovaná Izraelem, která ale v Pásmu Gazy, kde přežívají v katastrofálních podmínkách na dva miliony lidí, vytvořila pouhá čtyři distribuční střediska. Podle OSN je množství pomoci stále nedostatečné a její rozdělování provází chaos. Skoro každý den také umírají Palestinci čekající na jídlo při izraelské střelbě, od konce května jich takto bylo podle místních úřadů zabito přes 400. Izraelská armáda střelbu svých jednotek u distribučních středisek přiznává, ale označuje ji za varovné výstřely vůči osobám, které se k ní přiblížily „podezřelým způsobem“.

Doporučované