Článek
Při masových protestech proti teokratickému režimu v Íránu za poslední dva týdny zahynulo nejméně 544 lidí, uvedla v neděli nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech. Místní úřady za stejnou dobu zadržely více než 10 600 osob, doplnili podle agentury AP aktivisté. Organizace uvedla, že prozatím zahynulo nejméně 490 demonstrantů a 48 členů bezpečnostních složek. Je podle ní pravděpodobné, že počet obětí dál poroste.
Organizace své údaje o počtu úmrtí aktualizuje po prověření informací od sítě aktivistů v Íránu. Při předchozích nepokojích v zemi poskytla o obětech přesné údaje, píše AP. Íránská vláda nezveřejnila žádné informace o počtu obětí nejnovějších demonstrací. Vzhledem k úplnému přerušení internetového spojení a blokování mezinárodních telefonních hovorů, které trvá od čtvrtka, je obtížné tyto informace nezávisle ověřit.
Íránská vláda v neděli vyhlásila tři dny státního smutku „na počest mučedníků zabitých při odboji proti Spojeným státům a sionistickému režimu“, informovaly agentury AFP a Reuters. Na pondělí také svolala shromáždění na podporu islámské republiky.
Státní televize odvysílala záběry z pohřbů zabitých členů bezpečnostních složek v několika městech na západě země a uvedla, že se očekává více než 30 dalších pohřebních obřadů. Podle Reuters ukázala také záběry z márnice v Teheránu a desítky v ní uložených těl označila za oběti ozbrojeného terorismu.
Jiná nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu ve své dřívější nedělní bilanci hovořila o 192 obětech protestů. Současně upozornila, že skutečný počet obětí může být mnohem vyšší, podle neověřených informací vyšší stovky, některé zdroje uvádějí i přes 2000.
„IHR vyjadřuje hluboké znepokojení nad touto eskalací a dalším zabíjením demonstrantů, jakož i nad vážným rizikem hromadných poprav zadržených osob, a vyzývá mezinárodní společenství k okamžité reakci,“ uvedla organizace ve zprávě zveřejněné na svém webu.
Generální tajemník OSN António Guterres v neděli uvedl, že je šokován zprávami o násilí proti demonstrantům v Íránu a vyzval úřady, aby při použití síly projevily maximální zdrženlivost. „Všichni Íránci musejí mít možnost vyjádřit své rozhořčení pokojně a beze strachu,“ stojí v textu zveřejněném jeho mluvčím. Guterres také vyzval úřady, aby v zemi obnovily komunikaci.
Současné protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.
Demonstrace i v Evropě
Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
V Londýně v neděli podle agentury AFP několik tisíc lidí demonstrovalo na podporu současných protestů proti íránskému režimu. Shromáždění se konala před íránským velvyslanectvím a před sídlem britského premiéra v Downing Street. Odpoledne se tam sešlo několik tisíc lidí, kteří mávali íránskými vlajkami z doby před vznikem Islámské republiky v roce 1979.
„Chceme revoluci, chceme změnu režimu,“ řekla 38letá Afsí, která už sedm let žije v Londýně. Kvůli vypnutému internetu v Íránu, což tam trvá od čtvrtka, nemá žádné zprávy o svých příbuzných. Není to poprvé, co Islámská republika čelí tak silnému protestnímu hnutí. „Myslíme, že to tentokrát dokážeme,“ je přesvědčena Afsí.
Už v sobotu stovky lidí demonstrovaly před íránským velvyslanectvím v Londýně a jednomu muži se podařilo vylézt na balkon budovy, aby tam na chvíli místo vlajky Islámské republiky vyvěsil vlajku z éry monarchie. To mělo i diplomatickou dohru, když si Teherán podle íránských státních médií kvůli incidentu předvolal britského velvyslance v Íránu.
V Paříži se v neděli zúčastnilo více než 2000 lidí průvodu na podporu protestního hnutí v Íránu. Účastníci skandovali „Ne teroristické Islámské republice“, píše AFP. Demonstranti všech věkových kategorií, včetně mnoha mladých lidí, pochodovali pod vlajkami bývalého íránského monarchistického režimu i s izraelskými vlajkami, ale na základě rozhodnutí pařížské policejní prefektury jim bylo zamezeno přiblížit se k íránskému velvyslanectví v Paříži. „Zavřete velvyslanectví mulláhů, továrnu teroristů,“ skandovali demonstranti.
„V Íránu lidé povstali v ulicích a my, Íránci mimo Írán, jsme tady, abychom ukázali, že jsme s nimi a že nejsou sami,“ řekla 20letá íránská studentka Arja, která je ve Francii od ledna 2023. Demonstraci v Paříži svolali stoupenci Rézy Páhlavího, syna bývalého íránského šáha a přední osobnosti íránské opozice žijící v exilu ve Spojených státech.
Demonstrace se v neděli konala i před íránským konzulátem v Istanbulu, ale podle AFP mnozí místní Íránci na plánované, avšak nepovolené shromáždění nepřišli z úcty k hostitelské, převážně sunnitské zemi. Ta s šíitským Íránem sdílí 500 kilometrů dlouhou hranici a oficiálně hostí více než 74 200 íránských občanů s povolením k pobytu a dalších 5000 uprchlíků.
