První krok z hluboké krize. Venezuelská vláda našla řeč s opozicí

Venezuele možná svítá na cestu z politické krize. Zástupci prezidenta Nicoláse Madura a venezuelské opozice o víkendu v Mexiku obnovili jednání o řešení politické a ekonomické krize přerušená loni v říjnu.

Je zvykem, že venezuelští političtí představitelé jednají v zahraničí. Madurův režim v debatách usiluje zejména o zrušení mezinárodních sankcí, opozice chce dosáhnout svobodných voleb či propuštění politických vězňů.

Hned v úvodu jednání došlo k prvnímu významnému posunu. Vláda se s opozicí za norského zprostředkování dohodla na vytvoření humanitárního fondu, který bude sloužit především k financování zdravotní péče, potravinové pomoci a vzdělávacích programů pro chudé.

Peníze by mohly jít i na obnovu elektrické sítě nebo odstraňování problémů po letošních přívalových deštích.

O správu fondu, do něhož podle agentur mohou směřovat až tři miliardy dolarů (v přepočtu asi 70 miliard korun), se bude starat OSN. Sociální projekty by měly pokrýt finance, které Venezuele zmrazily americké a evropské banky v rámci sankcí po prezidentských volbách v roce 2018. Ty byly podle západních zemí zfalšované.

Další problémy ale mají delegace před sebou. Vládní vyjednavač Jorge Rodriguez po příletu do mexické metropole řekl, že jedním z jeho cílů je uzavřít s opozicí dohodu, která bude mít „široký sociální rozměr“.

Venezuelský opoziční lídr Juan Guaidó prostřednictvím sociálních sítí zdůraznil, že nelze odpoutat „pozornost od toho, co je hlavní“. To jsou podle něj svobodné volby. „Pouze v demokracii budeme schopni vytvořit podmínky potřebné k tomu, aby se Venezuela dostala z krize,“ řekl.

Při posledních rozhovorech loni v říjnu jednání uvázla na mrtvém bodě. Madurovi zástupci odstoupili poté, co byl z Kapverd do USA na základě obvinění z praní špinavých peněz vydán podnikatel Alex Saab podezřelý z pochybných obchodů s venezuelskou vládou. Teď se ke stolu vrátili, přestože to Maduro dřív podmínil Saabovým propuštěním a podnikatel zůstává ve vazbě.

Úspěšný výsledek jednání by mohl otevřít cestu k návratu bohaté Venezuely na světové trhy s ropou a ke zmírnění amerického ropného embarga.

Pokrok dosažený v sobotu uvítaly Spojené státy. Americký ministr zahraničí Antony Blinken na twitteru uvedl, že dohoda je „důležitým krokem k obnovení demokracie“.

V této souvislosti americké ministerstvo financí povolilo ropné společnosti Chevron obnovit ve Venezuele některé aktivity, avšak v omezené formě. Není ale jasné, jak bezprostřední dopad to bude mít.

Generální ředitel společnosti Chevron Mike Wirth řekl na začátku tohoto roku televizi Bloomberg, že obnova těžby ropy ve Venezuele by mohla trvat měsíce až roky.

Vysoce postavený představitel Bidenovy administrativy podle CNN zdůraznil, že neočekává, že by to mělo hmatatelný dopad na mezinárodní ceny ropy. Německý web Deutsche Welle ale vyzdvihl, že mezinárodní snahy o řešení venezuelské krize nabraly na síle po ruské invazi na Ukrajinu a tlaku, který tím vznikl na globální dodávky energie.

Dohoda se společností Chevron má omezený rozsah, napsal web The New York Times (NYT). Platí šest měsíců a poté musí být prodloužena. Dohoda ponechává Spojeným státům prostor pro její zrušení, pokud Maduro nedodrží humanitární nebo jiné závazky.

Evropská unie, Spojené království a Kanada ve společném prohlášení s USA „uvítaly“ obnovení dialogu ve Venezuele. Také uvedly, že jsou připraveny „v případě výrazného pokroku ze strany režimu“ v Caracasu přezkoumat balíček sankcí, jehož původním cílem bylo i odstavení Madura od moci.

Západní země také vyzvaly „k dosažení komplexní dohody vedoucí ke svobodným a spravedlivým volbám v roce 2024“.

Zpravodajka BBC pro Jižní Ameriku Katy Watsonová upozornila, že v zásadní otázce prezidentských voleb v roce 2024 dosud nebylo dosaženo žádného pokroku. Venezuelská opozice požaduje svobodné volby, zatímco prezident Maduro usiluje o plné uznání své vlády ze strany USA a evropských zemí.

Dohoda představuje „naději pro celou Latinskou Ameriku“, uvedl mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard pro agenturu AFP.

Venezuela se již několik let nachází v sestupné spirále, kdy rostoucí politickou nespokojenost dále podněcuje prudce rostoucí inflace, výpadky dodávek elektřiny a nedostatek potravin a léků.

Podle odhadů OSN zemi kvůli politické a hospodářské krizi opustilo více než 7,1 milionu lidí, z nichž mnozí migrovali do jiných latinskoamerických zemí nebo do USA. Jde o jednu z největších migračních krizí na světě.

USA a Mexiko se před měsícem dohodly na plánu, jenž umožní některým venezuelským migrantům vstup do USA, ale ti, kteří přišli nelegálně, budou posláni zpět do Mexika. Doufá se, že dohoda zmírní tlak na americko-mexické hranici.

Podle dohody bude mít 24 tisíc venezuelských migrantů, kteří splňují podmínky pro vstup do USA, povolen vstup do země i letadlem, v zemi budou moci zůstat až dva roky. Stále je to ale jen nepatrný zlomek těch, co uprchli.

Tři čtvrtiny těch, kdo ve Venezuele zůstávají, ale podle OSN žijí za méně než 1,90 dolaru na den, což je mezinárodní měřítko pro extrémní chudobu. Zpráva odhaduje, že pomoc ve Venezuele potřebuje přibližně 5,2 milionu lidí. Na humanitární potřeby pro ně je pak potřeba prostřednictvím zdravotnických, vzdělávacích a dalších projektů 795 milionů dolarů.

Madurova vláda je obviňována ze zločinů proti lidskosti, jejichž cílem je potlačit venezuelskou opozici. OSN předpokládá, že dojednaný humanitární fond pomůže zlepšit přístup k potravinám, lékům a lékařské péči a zabrání útěku dalších Venezuelanů.

Politická krize se ve Venezuele prohlubuje zejména od doby, kdy se Maduro prohlásil za vítěze prezidentských voleb v roce 2018. Jeho zásahy proti opozičním aktivistům nakonec vedly k tomu, že USA na Madurův režim uvalily sankce a v roce 2019 uznaly Guaidóa prozatímním prezidentem. Toho za legitimního vůdce Venezuely později uznaly desítky dalších zemí.

Administrativa tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa Guaidóovi dokonce udělila pravomoc převzít kontrolu nad bankovními účty, které má Caracas v amerických finančních institucích.