Článek
„Bráško, už se nemůžu dočkat, až budu mít na kontě svoji první mrtvolu,“ napsal na sociální síti Instagram jedenáctiletý chlapec ze Švédska.
„Zůstaň motivovaný, ono to přijde,“ odpověděl mu kontakt, který mu následně nabídl 150 tisíc švédských korun (asi 330 tisíc českých korun) za provedení vraždy. Stejně tak mu pomohl zajistit zbraň i dopravu na místo činu.
Švédská policie v posledních letech odhalila desítky podobných případů. Na screenshotech, které mají kriminalisté k dispozici, mladiství diskutují o zabíjení, pózují se střelnými zbraněmi nebo si posílají fotografie v kuklách.
Švédsko se v posledních letech potýká s prudkým nárůstem násilí spojeného se zločineckými gangy, které stále častěji využívají děti jako vykonavatele útoků. Některým z nich přitom bylo necelých 11 let.
Data Švédské národní rady pro prevenci kriminality z konce loňského roku ukazují, že počet registrovaných trestných činů spáchaných podezřelými mladšími patnácti let se za poslední dekádu zdvojnásobil.
Kriminalita ve Švédsku
Švédská policie odhaduje, že v zemi působí 17 a půl tisíce aktivních členů gangů a dalších 50 tisíc lidí je na ně napojených.
Koaliční vláda, zvolená v září 2022, se domnívá, že nárůst násilí gangů v posledních letech přímo souvisí s dřívější imigrační politikou Švédska. Do roku 2016 mělo Švédsko jeden z nejštědřejších azylových zákonů v Evropě.
Studie švédské Národní rady pro prevenci kriminality (Brå) ukazuje, že děti mladší 15 let, které se dopustí závažných trestných činů a jejichž případy řeší policie v rámci takzvaného šetření LUL, častěji pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Ve srovnání s ostatními dětmi stejného věku mají zhruba dvojnásobnou pravděpodobnost, že vyrůstají pouze s jedním rodičem, žijí v nájemním bydlení nebo v oblastech s výraznějšími socioekonomickými problémy. Častěji také pocházejí z domácností pobírajících finanční podporu a mají rodiče narozené v zahraničí.
„Je to organizováno jako jakýsi pracovní trh. Úkoly se zveřejňují na diskusních fórech a lidé, kteří je přijímají, jsou stále mladší,“ řekl Johan Olsson, šéf Národního operačního oddělení švédské policie.
Gangy fungují stále profesionálněji. Jejich lídři často působí ze zahraničí a prostřednictvím šifrovaných aplikací, jako jsou Telegram, Signal nebo Snapchat, zadávají úkoly zprostředkovatelům, kteří následně verbují děti mladší patnácti let.
Ty totiž podle současných švédských zákonů nenesou trestní odpovědnost. Pro gangy proto představují snadno nahraditelné vykonavatele, kteří čelí menšímu riziku dopadení i trestu.
Právě rostoucí zapojování dětí do gangové kriminality přimělo vládu k předložení jednoho z nejkontroverznějších návrhů posledních let: snížení věku trestní odpovědnosti ze současných 15 na 13 let.
Zároveň vláda chce, aby mladiství pachatelé závažných trestných činů nově spadali pod vězeňskou službu místo současného systému péče o mladistvé pachatele.
Ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer označil situaci za „nouzový stav“ a prohlásil, že zastavení zneužívání dětí zločineckými sítěmi patří mezi hlavní priority kabinetu.
„Nejrepresivnější vláda, kterou Švédsko mělo“
Návrh vyvolal silnou kritiku odborníků i části opozice. Švédská policie sama upozornila, že zločinecké organizace se velmi rychle přizpůsobují novým podmínkám. Pokud by se hranice snížila na 13 let, mohly by jednoduše začít verbovat ještě mladší děti. Místo vyřešení problému by se tak jeho cílová skupina pouze posunula.
Vláda proto nakonec ustoupila od nejtvrdší varianty a připravila kompromisní návrh, který počítá se snížením věkové hranice na 14 let. Debata o tom, jak dětskou kriminalitu řešit, ale zdaleka nekončí.
„Nemyslím si, že by přesun těchto dětí z uzavřených sociálních zařízení do věznic měl jakýkoli skutečný dopad. Nikdo mi zatím nedokázal vysvětlit, v čem by to zlepšilo ochranu společnosti,“ říká pro Seznam Zprávy kriminolog Henrik Tham ze Stockholmské univerzity.
Vládní návrhy proto považuje především za symbolické opatření. „Zapadá to do mnohem tvrdšího přístupu k právu a pořádku. Současná vláda je z hlediska trestní politiky nejrepresivnější, jakou kdy Švédsko mělo,“ říká Tham o koalici konzervativních a liberálních stran s podporou populistů.
Dodává, že vláda si uvědomuje, že po takových krocích je ze strany švédské společnosti poptávka, ačkoliv není jasné, zda by opravdu přinesly kýžené výsledky.
Podobně situaci hodnotí i socioložka Hanna Edgrenová, která s mladistvými pachateli vedla desítky rozhovorů. Podle ní se švédská trestní politika v posledních letech výrazně odklání od důrazu na pomoc mladým kriminálníkům.
„Ve Švédsku jsme se odklonili od tradičního důrazu na resocializaci směrem k mnohem represivnějšímu přístupu. Pokud budeme sázet hlavně na tvrdé tresty, hrozí, že tyto mladé lidi uzamkneme do identity definované jejich minulostí. Tím zároveň zúžíme prostor, ve kterém si dokážou představit a vybudovat budoucnost bez kriminality,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy expertka z Univerzity v Lundu.
Podle Edgrenové navíc bývají motivace mladých pachatelů mnohem složitější, než se často předpokládá.
„Nejčastějším motivem, který se v našich rozhovorech opakoval, bylo selhání ve škole. Mnozí mladí lidé měli pocit, že v běžném životě nemohou uspět, a kriminalita se pro ně stala alternativní cestou k uznání, penězům a úspěchu. Zároveň jim nabízela komunitu, pocit sounáležitosti i starší vzory. Čím závažnější trestný čin spáchali, tím vyšší postavení ve skupině získali,“ popisuje.
Právě proto podle ní nemusí tvrdší tresty samy o sobě fungovat.
„Odchod z kriminality je složitý a nikdy neprobíhá přímočaře. Pokud mladé lidi označíme tvrdými represivními nálepkami za nenapravitelné, může pro ně být mnohem obtížnější vytvořit si novou, důvěryhodnou identitu. Chápu, že politici chtějí chránit společnost a zajistit spravedlnost pro oběti. Neměli bychom ale zapomínat, že jednostranný důraz na trestání může oslabit dlouhodobou práci s těmito mladými lidmi,“ dodává.
Ani Henrik Tham nevěří, že samotné snížení věkové hranice přinese očekávaný efekt.
„Nemyslím si, že snížení věku trestní odpovědnosti změní vůbec něco. Už nyní počet střeleb i vražd ve Švédsku klesá, ale podle mě za tím stojí jiné faktory. Ze zahraničních zkušeností víme, že násilí gangů přichází ve vlnách - roste a zase klesá. Mnoho lidí z těchto skupin jednoduše zjistí, že cena za účast je příliš vysoká, a snaží se odejít,“ říká.
Přípravy na mladistvé ve vězení
Přesto se švédský stát na příchod mladistvých vězňů už připravuje.
Ve věznici Kumla, největším zařízení s vysokou ostrahou v zemi, vzniká speciální oddělení pro mladistvé. Budují se učebny, objednává se novější nábytek a všechno se přizpůsobuje potřebám dospívajících.
Sám šéf zařízení Jacques Mwepu ale pro deník The Guardian přiznává, že je proti věznění mladých lidí. Když na to už musí dojít, snaží se jim alespoň zajistit co nejlepší prostředí.
V další věznici Rosenberg se nyní dokončuje systém pravidel, jak k mladistvým přistupovat. Například ve volném čase budou moci odsouzení sledovat televizi, hrát videohry nebo cvičit v posilovně. Cely se mají zamykat v osm večer.
Přestavování švédských věznic. Video: Reuters
Ředitel rosenbergské věznice Gabriel Wessman říká, že nejtěžší bude spojit trest s péčí, kterou mladí odsouzení potřebují. Některé děti podle něj možná ještě ani neprošly pubertou. Personál proto řešil i to, zda jim povolit třeba plyšové hračky.
Podle kritiků těmito kroky ale Švédsko řeší především důsledky, nikoliv příčiny problému. A takový postup může mít dalekosáhlé důsledky pro děti.
„Pokud bych měl navrhnout jedno konkrétní opatření, zaměřil bych se na švédskou drogovou politiku. Právě přes drogový trh jsou děti do gangů nejčastěji verbovány. Začínají drobnými úkoly - přenést balíček nebo něco doručit - a postupně se zapojují do stále závažnější kriminality,“ uzavírá Tham.
