Hlavní obsah

Zastavte nepřátelství a pojďte jednat, vyzval Putin po anexi Kyjev

Foto: Shag 7799, Shutterstock.com

Ruský prezident Vladimir Putin.

Reklama

30. 9. 14:20
aktualizováno • 30. 9. 15:22

Vladimir Putin pronesl první živý projev od napadení Ukrajiny ruskými vojsky. Oznámil připojení čtyř ukrajinských oblastí k Rusku, zkritizoval Západ, udělal exkurz do historie a vyzval Kyjev k vyjednávání.

Článek

Naposledy Vladimir Putin s projevem v přímém přenosu vystoupil 24. února. Tehdy oznámil, že nařizuje invazi desítek tisíc vojáků na Ukrajinu, a započal největší evropskou válku od roku 1945. Sám sobě připravil nejtěžší zkoušku za 23 let své vlády.

Že Vladimir Putin promluví živě i 30. září, oznámil pouhý den předem. Okolnosti jeho projevu byly zřejmé – ruským parlamentem prochází legislativa, jejímž cílem je anexe čtyř ukrajinských regionů.

„Navždy“

Před sál plný lidí se ruský prezident postavil po akademické čtvrthodince.

„Vážení občané Ruska, občané Doněcké a Luhanské lidové republiky, obyvatelé Záporožské a Chersonské oblasti, poslanci Státní dumy, senátoři Ruské federace, v Doněcké a Luhanské lidové republice, Záporoží a Chersonské oblasti se konala referenda. Jejich výsledky byly sečteny. Výsledky jsou známé. Lidé se rozhodli a byla to jednoznačná volba,“ řekl a oznámil připojení „čtyř nových regionů k Ruské federaci“.

Odvolal se na Chartu OSN a právo na sebeurčení a vyzval Kyjev k jednáním. Anektovaných území se ale Moskva nevzdá a bude je hájit všemi dostupnými prostředky, zdůraznil ruský prezident.

„Vyzýváme kyjevský režim, aby okamžitě zastavil nepřátelství a vrátil se k jednacímu stolu. Jsme na to připraveni. Řekli jsme to už více než jednou,“ řekl Putin. „Chci, aby mě slyšely kyjevské úřady a jejich skuteční páni na Západě: lidé v Doněcku, Luhansku, Chersonu a Záporoží se stanou našimi občany. Navždy!“

V proslovu se vrátil i do minulosti. „Poslední sovětští vůdci zničili naši velkou zemi a upřednostnili lidi před realitou, aniž by chápali důsledky,“ sdělil. „Neexistuje Sovětský svaz. Minulost nelze vrátit. Ano, Rusko ji dnes již nepotřebuje. O to neusilujeme. Ale není nic silnějšího než odhodlání milionů lidí, kteří se spolu se svou kulturou, vírou, tradicemi a jazykem považují za součást Ruska.“

Padlé „v boji za právo za svůj rodný jazyk a kulturu“ označil za „hrdiny“, za což si vysloužil bouřlivý potlesk přítomných. Vůdce Čečenska a věrný spojenec Putina Ramzan Kadyrov upustil slzu.

„Západ je připraven překonat cokoli, aby zachoval neokoloniální systém, který mu umožňuje parazitovat, v podstatě drancovat svět prostřednictvím dolarové moci a technologického diktátu, vybírat od lidstva skutečnou daň, získávat hlavní zdroj nezaslouženého bohatství, hegemonickou rentu,“ řekl směrem k „takzvanému Západu“. „Západ diskriminuje a rozděluje země na národy první a druhé třídy. Rusofobie, která se šíří, není nic jiného než rasismus,“ dodal.

Putin mimo jiné vyčetl Spojeným státům bombardování Drážďan, Hirošimy a Nagasaki za druhé světové války i to, že podle jeho slov „fakticky dodnes okupují“ Německo a Japonsko. Přitom přímou součástí Ruska jsou dodnes oblasti, které kdysi patřily těmto zemím - Kaliningradská oblast a Kurilské ostrovy.

Evropští politici se podle Putina pokorně podřizují požadavkům Spojených států na zavádění dalších sankcí proti Rusku, přestože tyto sankce v zásadě vedou ke zničení evropského průmyslu a odporují zájmům evropských zemí.

„Chci vám připomenout, že nároky na světovou nadvládu v minulosti byly více než jednou zničeny odvahou a odolností našich lidí, Rusko bude vždy Ruskem a nyní budeme bránit jak naše hodnoty, tak naši vlast,“ přislíbil Putin.

„Chci zopakovat: už to nebude jako dřív. Bojiště, na které nás osud povolal, je bojištěm za náš národ, za velké historické Rusko. Pravda je s námi. Rusko je s námi!“

Ruský prezident řečnil v rámci slavnostního ceremoniálu v královském Svatojiřském sále Velkého kremelského paláce, kde byli přítomni Ruskem dosazení správci v ukrajinských regionech - Denis Pušilin, Leonid Pasečnik, Vladimir Rogov a Volodymyr Saldo.

Ti nakonec podepsali dohody, na jejichž základě se čtyři ukrajinské regiony v očích Moskvy staly součástí Ruska.

Ceremoniál ukončila ruská hymna a nadšené skandování přítomných.

Co konkrétně Putin v „obsáhlém projevu“, který sliboval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, sdělí, si předem netroufl odhadnout ani bývalý autor Putinových projevů a politický konzultant, který momentálně žije mimo Rusko.

„Putin se ocitl v situaci, z níž není dobré východisko, takže opravdu nelze odhadnout, co ve svém projevu řekne,“ uvedl pro RFE/RL Abbas Galjamov. „Je možné, že řekne, že dosáhl cílů operace a navrhuje druhé straně, aby válku zastavila,“ uvedl. „A pokud tak neučiní, použije jaderné zbraně.“

Co referenda způsobí?

Na východní a jižní Ukrajině skončila „referenda“ o připojení k Rusku. Pro hlasy si komisaři chodili až domů, a nejen proto je o výsledku předem rozhodnuto. Co očekávat pak, se Seznam Zprávy zeptaly analytika Pavla Havlíčka.

Anexi ukrajinského území na základě referenda Západ i Kyjev odsoudily jako neplatné. Pro Kreml to však může být záminka, aby sáhl po tvrdších zbraních. Krátce před Putinovým pátečním projevem Dmitrij Peskov oznámil, že Moskva bude považovat útok na ukrajinské území, které hodlá anektovat, za agresi vůči Rusku samotnému.

Kyjev a Západ hlasování neuznávají a výsledky považují za neplatné. Pětidenní, narychlo zorganizované hlasování se konalo od minulého týdne v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech – Doněcké lidové republice (DLR) a v Luhanské lidové republice (LLR).

„Lidové republiky Doněck a Luhansk uznává Rusko v hranicích stanovených v roce 2014,“ řekl Peskov v pátek na dotaz novinářů.

Sám však pouhé tři hodiny před podpisem dokumentů nebyl schopen říct, zda Putin vznese nárok na všechny části Záporožské a Chersonské oblasti, nebo pouze na ty pod kontrolou Ruska. „Dnes si vše vyjasníme,“ řekl.

Putinův projev o anexi následoval devět dní poté, co v předem nahrané řeči oznámil mobilizaci statisíců mužů do bojů na Ukrajině. Vydáním rozkazu ale ruskou společnost pobouřil – vyvolal vzácné protesty a podnítil k exodu ty Rusy, kteří zjevně nestojí o to, bojovat ve válce, která se pro Kreml nevyvíjí nejlépe. Od 21. září, kdy Putin vyhlásil mobilizaci, uprchlo ze země podle zpráv ruského exilového listu Novaja Gazeta až 260 000 Rusů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované