Článek
Barmské úřady snížily nositelce Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij trest odnětí svobody na 18 let a poslaly ji do domácího vězení. Zmírnění trestu ve čtvrtek podle agentury Reuters oznámil člen právního týmu političky a informovala o něm i barmská státní televize. Osmdesátiletá opoziční vůdkyně je ve vězení od roku 2021, kdy armáda v zemi provedla puč. Junta ji před čtyřmi lety odsoudila k více než 30 letům vězení a trest několikrát zkrátila, celou dobu ji přitom držela na utajovaném místě.
Su Ťij byla v soudních procesech, které její spojenci považují za politicky motivované, viněna mimo jiné z korupce, nabádání k volebním podvodům a porušení státního tajemství. Po dlouhé sérii soudních procesů na konci roku 2022 dostala 33 let vězení, což bylo v srpnu 2023 zmírněno na 27 let a letos zkráceno o více než čtyři roky.
Čerstvě zvolený prezident a bývalý šéf armády Min Aun Hlain 17. dubna nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti a také snížit o šestinu všechny tresty vězení kratší než 40 let, což se týkalo i Su Ťij. V rámci této amnestie byl z vězení propuštěn i její spojenec, bývalý prezident Win Myin, který byl v úřadu od roku 2018 až do února 2021, kdy ho armáda při převratu zadržela.
Barmská státní televize MRTV ve čtvrtek večer uvedla, že zbývající část trestu bude odsouzené zmírněna a místo v hlavní věznici v metropoli Neipyijtu si trest bude odpykávat v domácím vězení, o jehož přesné lokalitě se ale neví. Média také zveřejnila fotografii Su Ťij, jak v tradiční bílé halence sedí na dřevěné lavici a u ní jsou dva lidé v uniformě. Jde o první snímek od 24. května 2021, kdy se objevila u soudu, doplnila agentura AP. Političčin syn loni v prosinci uvedl, že o své matce už léta neslyšel a dostává pouze sporadické informace z druhé ruky o jejích problémech se srdcem, kostmi a dásněmi.
„Je dobré slyšet, že dostala domácí vězení, nikdo nám to ale zatím přímo neoznámil. Dozvěděli jsme se o tom až z médií,“ řekl podle Reuters člen političčina právního týmu. Zmírnění trestu je důležitým krokem k možnému budoucímu „důvěryhodnému politickému procesu“, citovala AFP mluvčího generálního tajemníka OSN.
Su Ťij mezi lety 1989 až 2010 strávila patnáct let v domácím vězení ve svém rodinném sídle v Rangúnu. Nobelovu cenu za mír dostala v roce 1991 za tvrdý postoj vůči vojenské vládě.
Armáda vládne Barmě od roku 1962, s výjimkou demokratického období z let 2011 až 2021. Hlain se chopil moci 1. února 2021, kdy vojáci pod jeho vedením svrhli demokraticky zvolenou vládu Su Ťij z Národní ligy pro demokracii (NLD). Vojenská junta puč zdůvodnila údajnými podvody při volbách z listopadu 2020, které NLD drtivě vyhrála. Následná občanská válka si dosud vyžádala desítky tisíc obětí a uvězněných.
