Článek
Ruské útoky v posledních dnech zničily na Ukrajině více než polovinu její domácí produkce zemního plynu. To pravděpodobně vládu v Kyjevě donutí, aby vynaložila 1,9 miliardy eur (2,2 miliardy dolarů) za dovoz paliva, aby země přežila blížící se zimu. Napsala to ve čtvrtek agentura Bloomberg. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi a v poslední době se snaží útočit i na energetickou infrastrukturu v Rusku.
Kyjev začátkem tohoto týdne svým spojencům oznámil, že masivní ruská palba zaměřená na Charkovskou a Poltavskou oblast 3. října zničila zhruba 60 procent ukrajinské produkce plynu, píše Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se záležitostí. Zdroje chtěly zůstat v anonymitě, protože jednání jsou soukromá.
Ukrajinská plynárenská infrastruktura byla před začátkem války schopna uspokojovat domácí poptávku. Od začátku letošního roku je ale vystavena stále intenzivnějším raketovým a dronovým útokům. Pokud budou útoky pokračovat, Ukrajina očekává, že do konce března příštího roku bude muset nakoupit zhruba 4,4 miliardy metrů krychlových plynu, což bude stát téměř dvě miliardy eur, uvádějí lidé obeznámení s podrobnostmi. To odpovídá téměř 20 procentům roční spotřeby Ukrajiny.
Kyjev od začátku útoků naléhavě žádá své partnery ze skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 o vybavení pro opravu svého energetického systému. Ukrajina také dlouhodobě žádá o více systémů protivzdušné obrany, které by pomohly chránit energetickou infrastrukturu. Zároveň usiluje o finanční podporu na úhradu dovozu plynu.
„Rusko udělá cokoliv, aby nám zabránilo v těžbě našeho plynu,“ řekl v pondělí novinářům v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Udělají všechno. Bude těžké tohle všechno ochránit. Úkolem je mít peníze na dovoz plynu, aby lidé měli plyn.“ dodal.
Plyn je nezbytný k vytápění především v zimních měsících, kdy bývá na Ukrajině velmi chladno. Domácnosti jsou tam při vytápění téměř výhradně závislé na tomto palivu. Rusko od invaze každou zimu cílí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, aby narušilo morálku civilního obyvatelstva.
Ukrajina zatím letos nakoupila od zahraničních dodavatelů 4,58 miliardy metrů krychlových plynu, z toho 3,67 miliardy od konce minulé topné sezony. Kyjev sice odhadoval, že do konce letošního roku bude potřeba dovézt 5,8 miliardy metrů krychlových, ale začátkem tohoto týdne spojencům sdělil, že to kvůli ruským útokům bude možná víc, uvedly zdroje.
Zvýšené dodávky plynu na Ukrajinu z Evropské unie by v regionu mohly vést ke zhoršení podmínek na trhu. Tyto obavy už na začátku týdne přispěly v Evropě k růstu cen plynu. Zásoby plynu v EU jsou pořád ještě nižší, než jsou dlouhodobé průměry, což region činí zranitelným vůči potenciálnímu narušení dodávek. Chladná zima by mohla rychle vyčerpat zásoby a ještě více rozkolísat ceny, což by pro spotřebitele znamenalo další problém.
Zelenskyj ve čtvrtek novinářům v Kyjevě řekl, že Ukrajina se bude v první řadě snažit spoléhat na větší domácí těžbu. Pokud ale dojde k „silnému útoku na veškerou plynárenskou infrastrukturu“, uchýlí se k dovozu a bude vědět, kde najít potřebné peníze, tvrdí Zelenskyj. Přesné množství plynu, které Ukrajina potřebuje, bude záviset na řadě faktorů, včetně rychlosti oprav poškozených zařízení a dopadu případných budoucích leteckých úderů, uvedla v úterý ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková.
Ukrajinská národní energetická společnost Naftohaz se odmítla k situaci vyjádřit, ale její generální ředitel Serhij Koreckyj v příspěvku na síti LinkedIn uvedl, že jednal se zástupci G7 a že mluvil také s lidmi z Mezinárodního měnového fondu (MMF) a s dalšími partnery. Jednání se zástupci G7 označil za produktivní. „Naši partneři zcela chápou složitost situace,“ napsal.
Klíčovým rizikem pro Kyjev je, že se škody na domácí produkci mohou zhoršit, jelikož Ukrajina i Rusko nadále stupňují vzájemné údery na energetickou infrastrukturu toho druhého. Ukrajina se také zaměřila na ruské rafinerie ve snaze omezit obrovské příjmy, které Moskva získává z vývozu energií a pak je využívá k financování válečného tažení.
Rusko zintenzivnilo údery poté, co Ukrajina začátkem letošního roku zastavila tranzit ruského plynu potrubím do Evropské unie. Zatímco Ukrajina přežila předchozí zimy s generátory a pomáhala civilistům v době zimních výpadků proudu, narůstají teď obavy, že škody způsobené sérií nedávných útoků před koncem zimy nebude možné opravit.
A náklady se zvyšují. Účet za havarijní opravy energetických systémů se podle informovaných zdrojů odhaduje na 758 milionů eur (18,4 miliardy Kč). Kyjev odhaduje náklady na přímé fyzické škody v energetickém sektoru od začátku invaze na 20,51 miliardy dolarů (429,2 miliardy Kč), včetně 14,8 miliardy dolarů v sektoru elektřiny, 1,35 miliardy dolarů v sektoru plynu a 1,7 miliardy dolarů v sektoru ropy. Čísla nezahrnují ztráty související se Záporožskou jadernou elektrárnou, kterou ruské síly obsadily na začátku války.
Ukrajina také hledá finanční prostředky na nákup zařízení proti dronům a na obranu proti útokům. V pondělí Zelenskyj naléhavě žádal spojence, aby pomohli zaplatit další americké zbraně. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Evropská komise (EK) už podle zdrojů zvažují dodatečnou pomoc na podporu ukrajinského energetického sektoru. Naftohaz už v srpnu získal od EBRD úvěr 500 milionů eur na financování nouzových nákupů a začátkem tohoto měsíce obdržel od EIB úvěr 300 milionů eur.
