Hlavní obsah

Rusko chce v lednu jednat s NATO. Žádá záruky, že se aliance nerozšíří

Foto: Profimedia.cz

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že se s USA shodují ohledně mechanismů dialogu o bezpečnostních zárukách

Reklama

22. 12. 2021 12:54

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg mluvil už v úterý o brzkém svolání Rady NATO-Rusko kvůli napětí na ukrajinských hranicích. Rozhovory ale podle něj musí být smysluplné a brát v potaz zájmy Kyjeva.

Článek

Rusko chce na počátku příštího roku začít jednat se Severoatlantickou aliancí o bezpečnostních zárukách, které Rusko požaduje od Západu. Uvedl to ve středu šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Záruky mají zajistit, že se NATO nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nebudou rozmístěny zbraně ohrožující Rusko.

„Plánujeme v dohledné perspektivě, v lednu bychom to chtěli udělat, spustit vyjednávání o návrhu dohody mezi Ruskem a členskými státy NATO,“ řekl Lavrov podle agentury TASS.

Ruské televizi RT také řekl, že mezi Moskvou a Washingtonem panuje shoda ohledně mechanismů vzájemného dialogu o bezpečnostních zárukách. „Nevidím důvody, kvůli kterým by takový přístup odporoval zájmům jakéhokoli jiného státu v našem společném regionu,“ řekl.

„Máme zájem o jednání, chceme rozhovory,“ uvedl ve středu podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Naše návrhy, konkrétní a naprosto jasné, byly předány Washingtonu a evropským metropolím. Byli bychom rádi, kdyby na nastávající rozhovory naši partneři také dorazili s jasně zformulovanými stanovisky,“ dodal Dmitrij Peskov.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v úterý uvedl, že NATO chce v příštím roce co nejdříve zahájit smysluplný dialog s Moskvou. Zamýšlí v brzkém termínu svolat jednání Rady NATO-Rusko, zejména kvůli napětí u ruské hranice s Ukrajinou. Rada se naposledy sešla předloni. Rozhovory však podle Stoltenberga musí být smysluplné, tedy brát v potaz zájmy suverénního státu, jakým je Ukrajina.

Tu minulý týden politický šéf aliance ujistil, že NATO nepřistoupí na žádné kompromisy ohledně práva Ukrajiny zvolit si vlastní cestu, ohledně práva NATO bránit a chránit všechny spojence, ani ohledně partnerství NATO s Ukrajinou.

Alianční země zvažují, jak se postavit k požadavkům, jejichž splněním Moskva podmínila snížení napětí ze své strany. NATO a zvláště země jeho východního křídla jsou znepokojeny aktuálním hromaděním ruských vojsk a techniky, kvůli kterému se obávají dalšího napadení partnerské Ukrajiny. Zejména pobaltské státy nabádají k ráznému přístupu k Moskvě, řada dalších evropských zemí však prosazuje vedle hrozby sankcí také obnovu přímých jednání s Moskvou.

Putin při úterní poradě s vedením ruského ministerstva obrany varoval, že Rusko je připraveno přijmout vojenská a technická opatření v odpovědi na „agresivní politiku Západu“ a že bude tvrdě reagovat. „Pokud se rakety USA a NATO objeví na Ukrajině, pak se čas jejich letu do Moskvy zkrátí na sedm až deset minut. V případě rozmístění hypersonických zbraní na pět minut,“ řekl Putin s tím, že by z ruského pohledu šlo o vážný bezpečnostní problém.

Putin ještě před videosummitem s americkým prezidentem Joem Bidenem, který se uskutečnil počátkem tohoto měsíce, přišel s požadavkem, aby USA a jejich spojenci poskytli Rusku bezpečnostní záruky, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nerozmístí útočné zbraně. Aliance to odmítá s tím, že je na každé suverénní zemi, aby si vybrala spojence a žádný další stát nemá právo takové rozhodnutí omezovat.

Rusku jde zejména o Ukrajinu, kterou si Moskva znepřátelila anexí Krymu a podporou povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny na jaře 2014. K tomu došlo krátce po svržení a útěku proruského prezidenta Viktora Janukovyče z Kyjeva.

Rusko má podle Putina plné právo podniknout kroky k zajištění své bezpečnosti a svrchovanosti. „Nepožadujeme pro sebe nějaké zvláštní a exkluzivní podmínky. Rusko se zasazuje za rovnou a nedělitelnou bezpečnost v celém euroasijském prostoru,“ řekl. Podle jeho slov Rusko nepožaduje od USA ústní ujištění, ale právně závazné bezpečnostní záruky. Současně ovšem Putin poznamenal, že „žádným právním zárukám se nedá věřit“, protože USA snadno odstupují od všech smluv, o které ztratí zájem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované