Rusko mění Donbas v obří vojenskou základnu

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí vzkázal, že dosáhl „porozumění“ s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ohledně ukončení války na Ukrajině. Zda souhlasí s mírovými jednáními se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, která se Washington snažil prosadit, ovšem neuvedl.

Jednání ukrajinského a ruského lídra je tak stále v nedohlednu. I v případě, že by se hlavy znepřátelených zemí sešly u jednoho stolu, však dohodě stojí v cestě řada překážek v podobě neslučitelných požadavků obou stran.

Trump dopředu zmínil, že součástí mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem by mohly být takzvané „územní výměny“, jejichž součástí by mohlo být postoupení Doněcké a Luhanské oblasti, nad kterými má Rusko v tuto chvíli částečnou kontrolu.

Kyjev tuto variantu dlouhodobě odmítá. Proti tomu, aby se Ukrajina vzdala území výměnou za mír, se vymezila i šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. V rozhovoru pro stanici BBC v srpnu varovala, že jde o „past, do které nás chce Putin dostat“.

Ukrajina nevěří, že Rusko by dodržovalo dohodu a anektované území jednoduše nevyužívalo k budoucím útokům. Rusko podle Kyjeva už teď okupované oblasti postupně mění v jednu obrovskou vojenskou základnu, kterou by mohlo v budoucnu využít k odstartování další agrese.

Stejný osud potkal Krym, který je pod ruskou okupací už od roku 2014. Ukrajinská aktivistka Marija Suljalina, která z poloostrova pochází, v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy vzkázala, že z Krymu je dnes vojenská základna a mimoto sanatorium pro raněné ruské vojáky.

Z poloostrova se po okupaci v roce 2014 stalo centrum ruské militarizace. Vedle Černomořské flotily tam Rusové rozmístili raketové systémy, letecké jednotky i systémy protivzdušné obrany. Následně Krym využili jako odrazový můstek pro invazi na Ukrajinu zahájenou v roce 2022.

Ukrajinský list The Kyiv Independent nedávno s odkazem na satelitní snímky, které mu poskytla organizace Planet Labs, upozornil, že ruské síly přetváří civilní infrastrukturu na vojenské základny také v dalších okupovaných oblastech, zejména pak v Doněcké a Luhanské oblasti. Využívají je k ubytování vojáků i transportu munice. Svou pozicí jsou pro ně výhodné také jako startovací bod operací ruských dronů.

Mezi nejzřetelnější příklady podle něj patří doněcké mezinárodní letiště. Satelitní snímky ukazují, že zařízení, které léta leželo ladem, zaznamenalo v poslední době náhlé změny. Ještě v dubnu bylo v dezolátním stavu, na snímcích z konce července už je znovu vydlážděná přistávací dráha a stojí zde nový hangár.

Zakladatel ukrajinského analytického projektu Kiberborošno Vadym Hluško nemá pochyb o tom, jaký je účel nových struktur na letišti.

„Jedná se o takzvanou zchátralou infrastrukturu – garáže pro skladování a odpalování kamikadze dronů typu ‚Šáhid‘. Kromě hlavních odpalovacích zařízení zde také nainstalovali takzvané ‚návnady‘ – falešné odpalovací pozice a falešná místa,“ vysvětlil Hluško novinářům zmíněného listu.

Petro Andriušeno, který pochází z Mariupolu a je válečným poradcem místního legitimního starosty, má za to, že doněcké letiště a další známé příklady jsou pouhou špičkou ledovce.

Nová ruská vojenská zařízení jsou podle něj „pravděpodobně méně než jedním procentem toho, co tam skutečně je“, míní s tím, že velká část Donbasu je už teď vojenskou základnou.

„Téměř v každém populačním centru jsou nějaké prostory pro ruské vojáky,“ doplňuje. Příkladů je celá řada. K vojenským účelům dnes Rusové využívají továrnu na traktory v Berďansku, mlékárnu v Dovžansku i školu v Oleksandrivce.

Podle bezpečnostního experta Davida Blagdena, který působí na britské University of Exeter, by další militarizace a opevňování okupovaných ukrajinských území ruskými silami byly po jakémkoli případném příměří pro Ukrajinu velice rizikové. A to hned z několika důvodů.

„Zaprvé by to zkrátilo potenciální dobu varování před novými údery, pokud by se Moskva rozhodla obnovit svou agresi po nějaké budoucí dohodě o příměří,“ říká pro Seznam Zprávy.

Zároveň by to podle něj znamenalo, že v případě obnovení nepřátelských akcí by mohlo být bezprostředně ohroženo více oblastí neobsazené Ukrajiny. To by Moskvě umožnilo vyvíjet tlak na Kyjev, zkomplikovalo by to obranné úsilí Ukrajiny a snížilo její vyhlídky na znovuzískání těchto území na bojišti.

„Upevnilo by to také ruskou kontrolu nad těmito územími, což by potenciálně u různých druhů publika zvýšilo vnímání – podložené funkční realitou –, že jsou součástí Ruska. Takto vnímané úspěšné začlenění dobytých území může Moskvu dále povzbudit k tomu, aby se v budoucnu pokusila zmocnit dalšího kousku země v naději, že zopakuje svůj zdánlivý úspěch,“ doplňuje Blagden.

„Zároveň však Kyjev může usoudit, že – pokud se mu podaří zavést dostatečně robustní konvenční odstrašování prostřednictvím konsolidovaného opevnění a posílení vlastních schopností – lze potenciální útočnou hrozbu, kterou představují takové ruské základny, dostatečně neutralizovat,“ podotýká analytik.

Podle něj by pak mohla Ukrajina zvýšenou ruskou přítomnost tolerovat jako nepříjemnou cenu za ukončení současného krveprolití.