Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Současná série ruských úderů na Kyjev je nejhorší od začátku velké invaze v únoru 2022.
Ze středy na čtvrtek trvalo ostřelování deset hodin nonstop, bylo tak dosud nejdelší od začátku války. Rusové vyslali více než 400 dronů a vypálili 18 raket.
Požáry vzplály na několika místech, centrum města zahalil dým. Osmašedesátiletá žena zemřela poté, co jedna z raket zasáhla její byt. Druhou obětí je 22letá policistka.
Novinářka Maria Avdějevová na sociální síti X napsala, že to byla nejhorší noc za 40 měsíců války. „Šla jsem do krytu v jednu ráno a zůstala tam pět hodin. Žádný spánek, neustálé výbuchy. Když jsem ráno vyšla ven, vzduch byl cítit kouřem a spáleninami,“ uvedla.
Předchozí noc na středu byla nejhorší co do počtu útočících dronů. Rusové jich vyslali 728. Překonali tak dosavadní „rekord“ ze 4. července, kdy na ukrajinská města letělo 539 bezpilotních strojů.
Kromě metropole jsou pod palbou i další části země: V Chersonské oblasti na jihovýchodě zemřelo ve středu deset lidí, včetně ročního dítěte. Čtvrteční útok zasáhl také Luck, který leží daleko na západě Ukrajiny u hranice s Polskem a proudí přes něj dodávky zbraní a munice pro ukrajinskou armádu.
„Ukrajina čelí stovkám dronů každou noc. Je to čistý terorismus,“ řekl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mezinárodní konferenci o obnově Ukrajiny, která se koná v Římě.
„Putin své cíle neobětuje“
Zuřivost, s jakou nyní Rusové útočí, souvisí s několika faktory. Časově se shoduje s neúspěchem rozhovorů o příměří, které chtěl vyjednat americký prezident Donald Trump.
Šéf Bílého domu dal už několikrát veřejně najevo svoji frustraci a zklamání z toho, že Vladimir Putin odmítá válku ukončit. Ruský vůdce je podle zpráv z Kremlu přesvědčený, že musí dál útočit, protože ukrajinská obrana slábne a dříve nebo později se zhroutí.
A že tak dosáhne svých cílů, které si stanovil: připojit k Rusku východní části Ukrajiny, vynutit si její demilitarizaci a zabránit Kyjevu v jakýchkoliv krocích, se kterými Moskva nesouhlasí.
„Putin neobětuje své cíle a plány na Ukrajině dobrým vztahům s Trumpem. Ukrajina je pro něj důležitější,“ napsala Taťjana Stanovajovová, ve Francii žijící ruská politoložka a zakladatelka analytického centra R.Politik – Realita ruské politiky.
Nespokojenost v Bílém domě
Ruská taktika od začátku války spočívala ve snaze Ukrajince útoky na města demoralizovat a zlomit jejich vůli k obraně. Dosud se to Putinovi nedařilo, a to ani v zimě, kdy lidé v mnoha částech země neměli kvůli náletům elektřinu nebo teplo. K této strategii patří i bombardování nemocnic, například dětské kliniky Ochmatdyt.
„Tato vzdušná kampaň je součástí širší strategie, jejímž cílem je dlouhodobě oslabit Ukrajinu, především ničením její energetické infrastruktury. To má samozřejmě zásadní dopady na fungování státu a zároveň to vytváří další tlak na obyvatelstvo,“ uvedl pro Seznam Zprávy vojenský analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK a ředitel výzkumného centra Peace Research Center Prague (PRCP).
„Z hlediska Moskvy je to součást větší snahy – způsobit Ukrajině tak vysoké náklady a ztráty, že ji to časem přiměje ke kapitulaci nebo k nějakým ústupkům,“ dodal.
Institut pro studium války (ISW), který monitoruje situaci na bojišti, informoval, že Rusko prudce navýšilo výrobu dronů s dlouhým doletem. Nejen původně íránských bezpilotních letounů Šahíd-136, ale také jejich modernizované ruské verze Geran-2. Institut předpovídá, že se blíží den, kdy jich Rusové do jednoho útoku nasadí najednou přes tisíc.
Proměny dronů
Tlusté, dlouhé, teplé. Drony se po ruské invazi na Ukrajinu postupně změnily na všestrannou zbraň proměnlivých podob. Vývoj je neustálý a obě strany musí ustavičně reagovat na měnící se situaci a opatření protivníka.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření Volodymyra Zelenského.
