Článek
Americké a izraelské letectvo v posledních dnech systematicky útočí na íránské podzemní komplexy pro balistické střely, známé jako raketová města. Do operace na jejich zničení se zapojily i strategické bombardéry B-2 Spirit.
Írán tyto rozsáhlé podzemní komplexy budoval desítky let, aby ochránil svůj raketový arzenál před případným zničením. Některé podzemní komplexy se staly terčem úderů už při loňské červnové operaci Půlnoční kladivo, cíleném úderu na íránská jaderná zařízení v Natanzu, Fordó a Isfahánu.
Na začátku února zveřejnil deník The New York Times satelitní snímky, které naznačují, že se Íránu pravděpodobně podařilo rychle opravit několik zařízení pro balistické střely poškozených loňskými útoky. Analýza snímků ukazuje, že během posledních měsíců proběhly opravné práce na desítkách raketových zařízení, včetně výrobních komplexů.
Chybná strategie?
Válka s Izraelem a Spojenými státy však ukazuje, že strategie raketových měst se může obracet proti němu.
Americká a izraelská letadla a ozbrojené drony krouží nad známými základnami a ničí mobilní odpalovací zařízení ve chvíli, kdy vyjíždějí z tunelů k odpalu, popisuje list The Wall Street Journal (WSJ).
Vlevo je snímek vojenského areálu u města Chorramábád z 8. ledna 2026, vpravo areál po leteckém úderu ze začátku března. Pohnutím šipky uprostřed můžete oba snímky porovnat.
Satelitní snímky z posledních dnů ukazují zničené rakety a odpalovací zařízení u vstupů do těchto komplexů.
Úplné zničení hluboko uložených zařízení je velmi obtížné. Podle analytiků se útoky zaměřují především na povrchovou infrastrukturu, tedy vstupy do tunelů, přístupové cesty a mobilní odpalovače.
Vlevo je snímek vojenského areálu u města Chorramábád z 8. ledna 2026, vpravo areál po leteckém úderu ze začátku března. Detail zničeného vstupu do tunelů a přístupové cesty.
Podle analytika Sama Laira z výzkumného centra James Martin Center for Nonproliferation Studies, zaměřeného na nešíření jaderných, chemických a biologických zbraní, kontrolu zbrojení a mezinárodní bezpečnost, se tím odhaluje hlavní slabina celého konceptu raketových měst.
Zbraně, které měly být mobilní a obtížně dohledatelné, se ve skutečnosti soustředily do známých lokalit, které lze systematicky sledovat a napadat.
Vlevo je snímek vojenského areálu Garmdarah z 22. února 2026, vpravo areál po leteckém úderu ze začátku března.
Údery na tyto cíle probíhají ve vlnách. Při každé z nich je zasaženo několik objektů. Postupným ničením vstupů, povrchové infrastruktury a mobilních odpalovačů se podle vojenských analytiků výrazně snižuje schopnost íránských základen fungovat, shrnuje server The War Zone (TWZ) i list The Wall Street Journal.
Odvetné údery slábnou
Írán přesto pokračuje v omezených útocích pomocí dronů a jednotlivých raket.
Podle amerického admirála Brada Coopera, nejvyššího velitele USA na Blízkém východě, se operace zaměřuje na poslední funkční odpalovací zařízení balistických raket. Podle něj schopnost Íránu útočit na americké síly a jejich spojence postupně klesá.
Teherán od začátku konfliktu odpálil více než 500 raket na Izrael, americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Mnoho z nich však bylo zachyceno protivzdušnou obranou.
Podle amerického regionálního velitelství CENTCOM se počet íránských raketových útoků během několika dnů snížil přibližně o 86 procent. Experti upozorňují, že velká část íránského arzenálu pravděpodobně stále zůstává v podzemních základnách.
Podle některých odhadů si může část nejsilnějších střel delšího doletu ponechávat jako krajní prostředek pro případ, že by byl režim vážně ohrožen. Pentagon i izraelská armáda tyto objekty mapují už řadu let.
Současná letecká operace tak ukazuje, že i rozsáhlé podzemní komplexy mohou být zranitelné. Pokud jsou jejich vstupy a infrastruktura pod trvalým dohledem a opakovaně napadány, mohou být vyřazeny z provozu i bez úplného zničení.
