Hlavní obsah

Sever Evropy spojuje síly pro vracení migrantů

Foto: Stig Alenas, Shutterstock.com

Dánští policisté prověřují skupinu uprchlíků na ulici v Kodani. Snímek z roku 2017.

Reklama

Připravují se například společné lety odmítnutých žadatelů o azyl nebo pomoc migrantům, aby se začlenili v zemích původu.

Článek

Pětice severoevropských států – Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island – se dohodla na užší spolupráci při vyhošťování nelegálních imigrantů. Po dvoudenním setkání na úrovni ministrů to v úterý oznámil dánský ministr pro přistěhovalectví a integraci Kaare Dybvad Bek.

V plánu jsou například jednotné letecké deportace z některé z uvedených zemí, organizované spolu s evropskou pohraniční stráží Frontex. Vládní zmocněnci zmíněných zemí by se měli v budoucnu pravidelně scházet, aby zlepšili spolupráci se třetími zeměmi, do kterých se mají lidé bez práva na ochranu vracet.

„Klíčová je zásada, že cizinci bez oprávnění k pobytu se mají vrátit domů,“ citoval dánský list Berlingske z tiskové zprávy ministerstva. Podle ministra Dybvada Beka musejí severské země zabránit tomu, aby se migranti po těchto státech pohybovali bez dozoru úřadů.

Zástupci Norska, Švédska, Finska, Dánska a Islandu se také dohodli na pomocném programu pro „neregulérní“ migranty, kteří se zdržují v severní Africe. Při dobrovolném návratu do země původu jim bude nabídnuta pomoc pro opětovné začlenění do společnosti, uvedl dánský ministr.

Právě Dánsko uplatňuje tvrdou přistěhovaleckou politiku, založenou na přísném posuzování práva na azyl a důrazu na integraci do národní společnosti. Jako první začalo rušit povolení k pobytu některým uprchlíkům ze Sýrie – s odůvodněním, že v jejich regionech se zlepšila bezpečnostní situace.

Přísné Dánsko

Dánsko si svojí přísnou regulací migrace vysloužilo kritiku některých mezinárodních organizací, ve světle současných problémů jiných evropských států, které se potýkají s následky otevřené migrační politiky, však dánská metoda stojí přinejmenším za pozornost.

V poslední době zpřísnily přístup k imigrantům také další severské státy. Například Švédsko, které se po období vstřícné imigrační politiky potýká s vlnou násilí zločineckých gangů. Tvrdší kurz nedávno oznámila také německá vláda.

List Berlingske připomněl, že někteří odmítnutí žadatelé o azyl nebo lidé, kteří spáchali trestný čin, nemohou být do svých domovských zemí vráceni. Například proto, že je země původu nepřijme, nebo kvůli tomu, že nelze zaručit jejich bezpečnost.

V Dánsku nicméně i počet těchto lidí klesá. Podle květnové vládní zprávy jich bylo přibližně 550, což bylo nejméně za téměř 15 uplynulých let.

Německé procitnutí

Po letech benevolentního přístupu k imigraci jsou Němci jednak na konci s kapacitami, jednak si uvědomují, že přistěhovalci z islámských zemí si s sebou přinášejí také antisemitismus.

Podle Thomase Gammeltofta-Hansena, vedoucího centra pro výzkum globální mobility na Kodaňské univerzitě, bude hodně záviset na už platných dvoustranných dohodách severských zemí se státy, které by měly odmítnuté migranty přijímat. „Určité země budou mít lepší pozici pro odeslání do určitých třetích zemí,“ uvedl.

Reklama

Doporučované