Článek
Dva týdny po summitu Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce se naděje na příměří a mírovou dohodu o Ukrajině vzdalují. Rusové provedli v noci na čtvrtek masivní útok na Kyjev a další města.
„Sirény v Kyjevě, upozorňující na nálet, zněly nepřetržitě 12 hodin,“ uvedla vedoucí diplomatického zastoupení Evropské unie v Kyjevě Katarína Mathernová.
Metropole hlásí nejméně 18 mrtvých včetně čtyř dětí a desítky zraněných. Nejvíce od 31. července, kdy zemřelo 31 lidí a dalších 159 utrpělo zranění.
Celkem v noci Ukrajina čelila 639 ruským dronům a střelám, včetně balistických raket Iskander a střel s plochou dráhou letu Ch-101. Dosavadním „rekordem“ je 741 dronů a raket z letošního 9. července.
Na východě země v noci zasáhla palba 35 domů ve Slovjansku, dva lidé zahynuli v nedaleké Kosťantynivce, celou noc zněly výbuchy Kramatorskem. Všechna tři města leží v části Doněcké oblasti, kterou stále ovládá ukrajinská armáda a již chce Rusko anektovat.
Horrified by yet another night of deadly Russian missile attacks on Ukraine.
— António Costa (@eucopresident) August 28, 2025
My thoughts are with the Ukrainian victims and also with the staff of @EUDelegationUA, whose building was damaged in this deliberate Russian strike.
The EU will not be intimidated. Russia’s aggression… pic.twitter.com/SZNeN31IOo
V Kyjevě raketa zničila pětipatrovou budovu, poškozeno je také sídlo diplomatů Evropské unie v centru města.
Ruská palba směřovala také na vozovnu, kde stojí rychlovlaky Intercity, zajišťující kromě jiného spojení ukrajinských měst s polským Przemyslem. Kvůli útokům a následnému požáru musí Ukrajinské dráhy nasadit náhradní vozy.
Rozzlobený Trump
Putin při jednání s Trumpem v Anchorage odmítl návrh na bezpodmínečné příměří. Uvedl, že chce rovnou dosáhnout trvalé mírové dohody.
Když o pár dnů později přijeli do Washingtonu evropští lídři, americký prezident je podle informací deníku The Wall Street Journal (WSJ) požádal, aby veřejně nepoužívali slovo příměří.
Evropané podle zdroje WSJ souhlasili, že místo toho budou používat výrazy jako „zastavení zabíjení“ či „klid zbraní“.
Od začátku velké invaze 24. února 2022 ohlásil Putin příměří jen jednou. Letos 19. dubna vyhlásil na tři dny takzvané velikonoční příměří, podle Kyjeva ho ale ruská armáda stejně nedodržela.
Donald Trump nejprve na konci února navrhl bezpodmínečné třicetidenní příměří, na což Rusko nereagovalo. V pondělí 19. května po telefonickém rozhovoru řekl, že Rusko a Ukrajina ihned zahájí rozhovory o příměří.
Bez odezvy zůstala i výzva amerického prezidenta k třístranné schůzce mezi ním, Putinem a Zelenským. Rusové ji odmítli s tím, že k ní zatím není vhodná situace a že taková schůzka se musí dobře připravit.
„Každý rozhovor, který s ním vedu, je dobrý rozhovor. Potom ale, bohužel, na Kyjev nebo někam jinam spadne bomba a já se kvůli tomu hodně rozzlobím,“ řekl Trump v pondělí v Oválné pracovně novináři francouzské agentury AFP.
Řeč čísel
Britská veřejnoprávní stanice BBC v analýze uvedla, že počet ruských vzdušných úderů na ukrajinské cíle narostl od chvíle, kdy se letos 20. ledna stal americkým prezidentem Trump.
Mezi jeho inaugurací a 19. červencem letošního roku vypálili Rusové na Ukrajinu 27 158 kusů munice. Během posledních šesti měsíců prezidentství Trumpova předchůdce Joea Bidena to bylo 11 614 kusů.
„Mnoho lidí by si přálo příměří, ale rozhodně ne Putin a lidé kolem něj. A bohužel i někteří další, kterým roste životní úroveň, i když za cenu války,“ řekla Seznam Zprávám ruská aktivistka Alexandra Garmažapovová.
„V některých chudších regionech Ruska, kde šlo více mužů do války, si teď více rodin může dovolit auto, byt nebo nějakou elektroniku. Za peníze z podpisu armádního kontraktu nebo když rodina dostane částku za svého padlého příbuzného. Lépe se také daří lidem v místech, kde jsou koncentrovány zbrojovky a průmysl vyrábějící pro válečné potřeby,“ vysvětlila žena odsouzená v Rusku v nepřítomnosti k sedmiletému vězení za kritiku války.
Ukrajinci se snaží drony ničit ruskou energetickou infrastrukturu. Několik dní intenzivně útočí na rafinerie, terminály se zemním plynem a ropovody. Po útoku ze začátku týdne je znovu v provozu ropovod Družba, kterým proudí ropa do Slovenska a Maďarska.
Velká exploze ale poničila potrubí u Rjazaně, které zajišťuje dodávky paliv pro Moskvu. V noci vzplály dvě ropné rafinerie u Krasnodaru a Samary na západě Ruska. Některé čerpací stanice už vydávají benzin na příděl. Podle agentury Reuters ukrajinské údery vyřadily na delší dobu 17 procent celkové kapacity ruských rafinerií, Moskva to nekomentovala.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR oznámila, že zasáhla v Azovském moři loď, z níž Rusové odpalují rakety Kalibr.
