Článek
Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica, aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
Z vyjádření Fica vyplynulo, že rozhodnutí sněmovny má jen za žádost vůči členům vlády, aby nepodpořili sankce, jež škodí Slovensku. Ústavní právník Radoslav Procházka ČTK napsal, že usnesení sněmovny představuje pro vládu a její členy jen politický, nikoliv právní závazek. Část slovenské opozice, která jako celek sankce proti Moskvě obhajuje a které při hlasování nevyšel pokus o obstrukci ve sněmovně, se za zvolenou taktiku omluvila.
Slovensko se podílí na protiruských sankcích jako členská země Evropské unie, která kvůli pokračující vojenské agresi Ruska na Ukrajině v květnu schválila již 17. balík restrikcí vůči Moskvě. Schválení nových sankcí i prodlužování těch stávajících vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí evropského bloku.
Podle usnesení sněmovna zavázala členy vlády, aby „v rámci mezinárodních organizací a společenství, jichž je Slovenská republika členem či mezinárodních smluv, kterými je Slovenská republika vázaná, nehlasovali za přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Ruské federaci a aktivně prosazovali opatření k stabilizaci energetického trhu, eliminaci cenové volatility a ochranu strategických zájmů slovenského hospodářství“.
Text usnesení nezmiňuje, jak má vláda postupovat při hlasování o prodloužení stávajících protiruských sankčních opatření EU.
Protiruské sankce škodí slovenské ekonomice
Sněmovna ve schváleném dokumentu také tvrdí, že sankční politika a omezení vůči Rusku přispívají k růstu cen energií a narušují dodavatelské řetězce, což oslabuje konkurenceschopnost slovenských podniků.
„Je to historický dokument, který je prvním dokumentem v rámci států EU. Jasně konstatuje, že protiruské sankce způsobují slovenskému hospodářství škodu,“ řekl předseda Slovenské národní strany Andrej Danko po hlasování sněmovny, při kterém usnesení podpořili také například téměř všichni poslanci Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD)
Danko tvrdil, že pro vládu není nic závaznějšího než usnesení parlamentu, v koalici na tom podle listu Denník N ovšem nepanuje shoda.
Fico na sociální síti o usnesení psal jako o rozhodnutí parlamentu „žádající členy vlády SR, aby nepodporovali na mezinárodní úrovni protiruské sankce, které poškozují slovenské národně-státní zájmy“.
Ministerský předseda tak učinil v komentáři k telefonickému rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, ve kterém Fico také opět kritizoval plány Evropské komise zastavit dodávky ruského plynu, ropy a jaderného paliva do EU.
Český premiér Petr Fiala ČTK sdělil, že Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu a prosazovat přijetí 18. balíčku tvrdých protiruských sankcí.
„Usnesení parlamentu představuje pro vládu a její členy politický, nikoliv právní závazek. V případě jeho porušení se parlament může, ale nemusí rozhodnout, že vyvodí vůči vládě politickou odpovědnost a vysloví ji nedůvěru,“ uvedl ústavní právník Procházka.
Dodal, že formálně zavazovat kabinet nebo jejího člena při hlasování o návrhu právních předpisů EU má podle příslušných slovenských zákonů parlamentní výbor pro evropské záležitosti.
Denník N citoval ústavního právníka Vincenta Bujňáka, že usnesení parlamentu není obecně závazným předpisem a člen vlády se může od dokumentu odchýlit.
Podle některých slovenských listů schválení návrhu uvedeného usnesení vládní poslanci nepředpokládali a výsledky hlasování naznačují, že přijetí dokumentu nechtěl ani Směr-SD. Na hlasování chyběli čtyři poslanci Ficovy strany a právě o většinu tohoto počtu zákonodárců se vláda opírá ve sněmovně.
Usnesení podpořili pouze vládní poslanci
Usnesení, v němž není ani zmínka o trvající ruské agresi vůči sousední zemi, podpořilo 51 ze 76 přítomných poslanců. Opoziční poslanci toto hlasování podle výpisu až na jednu zákonodárkyni ignorovali; uvedená poslankyně následně tvrdila, že se hlasování rovněž nezúčastnila. Výsledek toto její prohlášení ovšem podle dostupných informací nezmění. Pokud by ji ale systém vykázal jako nepřítomnou, sněmovna by nemohla o usnesení hlasovat, neboť k tomu musí být v jednacím sále přítomna nadpoloviční většina členů parlamentu, tedy alespoň 76 zákonodárců.
Pokud by se opozice nepokusila o obstrukci při hlasování, usnesení by sněmovna odmítla, a to s ohledem na nejednotný přístup vládních poslanců. Například opoziční strana Svoboda a Solidarita (SaS) se omluvila za zvolený postup.
Podle ní původní dohoda opozice byla, že bude proti, ale nejsilnější hnutí Progresivní Slovensko (PS) krátce před hlasováním taktiku změnilo. PS pak svůj postup ohledně obstrukce obhajovalo, byť současně tvrdilo, že na Rusko je třeba zvyšovat tlak.
Předseda SNS Andrej Danko už dříve kritizoval slovenský souhlas se zatím posledním balíkem protiruských sankcí EU. Premiér Fico, který v minulosti obecně vystupoval proti těmto restrikcím, Dankovi pak vzkázal, že Bratislava nebude narušovat jednotu EU, pokud sankce neohrozí zájmy Slovenska.
Ve středu slovenský prezident Peter Pellegrini odmítl vypsat referendum o neuplatňování protiruských sankcí, jak to žádala petice. Hlava státu své rozhodnutí zdůvodnila nesplněním zákonných náležitostí a nejasností navrhované otázky. Předseda neparlamentního Slovenského Hnutí Obrody Róbert Švec, jehož formace petici organizovala, obvinil hlavu státu ze zmaření referenda. Uvedený krok Pellegriniho kritizoval také Danko.
