Článek
Ještě o víkendu tancoval se svou ženou salsu, aby následně tvrdil, že venezuelský lid se žádného úderu „imperialistických“ USA nebojí. Teď je Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Floresová, oficiálně označována státní propagandou za první bojovnici, v americkém zajetí.
Čeká je nejspíš soud. USA totiž pár obviňují z drogových obchodů. Na Madurovo dopadení ostatně Washington vypsal odměnu 50 milionů dolarů (přes miliardu korun). Nakonec si pro něj „došly“ speciální americké jednotky Delta Force.
Aktuálně z Venezuely:
„Je to šok, čtvrt století si přejete pád tohohle zrůdného režimu a nakonec to možná všechno skončí během dvou tří hodin,“ neskrýval svůj šok a zároveň nadšení Venezuelan Rafael Paredes, který Seznam Zprávám poskytl rozhovor z madridského exilu.
„Na zvrat to možná nestačí“
S rozedněním přitom dychtivě očekával, co se bude dít na venezuelské ulici. Již dlouho předpovídá, že Madurův pád oslaví „davy a davy“ lidí, kteří vyjdou ven s venezuelskými a americkými vlajkami.
Dnes ale svou euforii krotí. „Uvidíme, koho dopadli, protože pokud je to jen Maduro a Cilia, tak to možná na úplný zvrat nestačí,“ dodal, byť plný emocí.
Co všechno Maduro přežil
Venezuelský vůdce takřka za 13 let své autoritativní vlády dokázal ustát řadu krizí, během nichž to vypadalo na jeho sesazení. Zde je výčet těch nejdůležitějších:
- Březen 2016: Snaha o legislativní odvolání z funkce. Madura zachránili jemu oddaní soudci nejvyššího soudu, kteří parlamentní opoziční většinu označili za nelegální a nechali parlament de facto rozpustit.
- Duben–srpen 2017: Krvavé pouliční protesty, které stály život nejméně 140 demonstrantů, tisíce zraněných a neupřesněný počet zatčených a následně ve věznicích mučených Venezuelanů.
Paderes Madura viní ze smrti několika svých přátel a příbuzných. Jednoho prý nechal režim unést a umučil v tajné skrýši, další zemřeli vinou nedostatku léků a výpadků elektřiny.
„Jeden můj strýc musel používat kyslíkový přístroj, vypnuli ale proud a on už se k žádnému jinému zdroji nedostal. Udusil se,“ vzpomíná Rafael a do hlasu se mu derou slzy.
Caracas v prvních ranních hodinách podle svědectví, o které se několik obyvatel hlavního města se Seznam Zprávami podělilo, působil „strašidelně“ tichý. Možná i proto, že nikdo zatím neví, co se bude dít dál.

Madurova podporovatelka v Caracasu po zprávě o jeho zajetí, 3. ledna 2026.
„Lidé by měli krotit své emoce, protože u moci stále zůstává celá řada klíčových figur hnutí chavismo. Tohle nebylo o jednom vůdci,“ vysvětlil redakci bezpečnostní analytik Phil Gunson, který působí přímo v Caracasu a pracuje pro americký think tank International Crisis Group.
Kdo by mohl Madura nahradit?
Podle něj je k úplnému poražení systému zapotřebí „rozebrat“ jeho mocenskou strukturu. Ostatně v zemi, alespoň podle dostupných zpráv, zůstává viceprezidentka země Delcy Rodríguez. Ta by podle ústavy měla Madura v čele země nahradit.
Američané zřejmě nedopadli ani Madurova bratra Jorgeho, jehož opozice označuje za Goebbelse režimu.
Za toho nejmocnějšího v rámci hnutí chavismo (revoluční hnutí založené zesnulým vůdcem Hugo Chávezem) je každopádně považován Diosdado Cabello, jakýsi nepsaný vůdce militantního křídla hnutí.
Starší profil Diosdada Cabella:
Ostatně Chávez za svého nástupce vybíral právě mezi ním a Madurem. „Nakonec se rozhodl pro Madura, jehož považoval za umírněnějšího politika, který lépe splňoval představu klidného kormidelníka revoluce,“ domnívá se politický analytik Alonso Moleiro, který pravidelně píše například pro španělský deník El País.
V zemi zůstává i šéf venezuelské armády a blízký spojenec Madura Vladimir Padrino López. Ten ve svém mimořádném projevu pohrozil USA odvetnými akcemi a zdůraznil, že armáda stále za Madurem stojí.

Kde Američané útočili.
Radikální stoupenci revoluce
Moleiro bedlivě sleduje právě dynamiku uvnitř „zpolitizované“ armády. Pokud se totiž mocní a bohatí generálové odkloní od revoluce, pak chavismo skutečně padne, míní analytik.
Pozorovatelé rovněž poukazují na stoupence revoluce, kteří hlásají, že na podporu Madura vyjdou do ulic. V nich se podle očitých svědectví shlukují členové polovojenských jednotek známých jako colectivos, které na obranu revoluce založil Hugo Chávez.
„Viděl jsem je dnes ráno tady u supermarketu Sambíl, kde se často setkávají,“ řekl Seznam Zprávám majitel nedaleké restaurace, který se představil jako Marwin.
Dveře podniku prý raději neotevře. Jedním z důvodů jsou colectivos a další radikální stoupenci revoluce, kteří by podle něj mohli přijít rabovat nebo jeho klienty přijet zastrašit.
Dění ve Venezuele
HLAVNÍ ZPRÁVA
OBRAZEM
HLASY Z VENEZUELY
PROFIL
KDO MŮŽE MADURA NAHRADIT
















