Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Žádný členský stát ještě nikdy neopustil NATO. Francie se v roce 1965 stáhla z vojenských struktur, ale zůstala v Alianci. O možnosti úplného odchodu nově uvažuje nahlas slovenský premiér Robert Fico.
Nejprve prohlásil, že Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení slušela neutralita. Později označil NATO za předražený golfový klub. „Pokud si chcete zahrát, musíte platit členský příspěvek,“ napsal Fico na svém facebookovém profilu.
„Slovensko musí být pevným zastáncem míru a nemělo by být součástí žádných vojenských dobrodružství. Další světová válka je bohužel přede dveřmi,“ obává se slovenský premiér.
Dodal, že se mu nelíbí zvyšování výdajů na obranu, ke kterému vyzývá spojence americký prezident Donald Trump.
„USA se rozhodly zvýšit členský příspěvek na 5 procent HDP. Je to sice v době ozdravování veřejných financí a budování sociálního státu iracionální, ale současně realitou, před kterou stojíme. Máme jednoduchou volbu. Buď nově stanovené členské příspěvky zaplatíme minimálně s výhradou, že peníze na obranu použijeme podle vlastní úvahy zejména na projekty duálního určení, jako jsou nemocnice a cesty, nebo z NATO vystoupíme. Je naprosto absurdní dávat na obranu téměř pětinu celého rozpočtu, na to nemáme,“ tvrdí Fico.
Premiér dlouhodobě kritizuje pomoc Západu Ukrajině a naopak volá po zrušení sankcí vůči Rusku.
Tomáš Weiss, expert na NATO z Institutu mezinárodních studií FSV UK řekl Seznam Zprávám, že Ficovi voliči slyší na nechuť dávat víc peněz na obranu, ale většina Slováků si podle něj nepřeje Alianci opustit.
„Fico ví, že s tímto může část voličů oslovit. Že nechtějí zvyšovat výdaje na obranu a zbraně. Ale dlouhodobě je většina Slováků spokojená s členstvím v Evropské unii i NATO. Slovenská společnost je méně kritická k Rusku než česká, což ale nutně neznamená, že chtějí vystupovat z těchto západních seskupení. Slovenský postoj je spíš ve smyslu: nechceme se angažovat na Ukrajině, protože to není naše věc. Ale to není totéž jako vystupovat z Aliance,“ říká Weiss.
Dopady na Česko
Jak by slovenská neutralita ovlivnila bezpečnost Česka? Bylo by to totéž jako současná neutralita Rakouska, nebo by si to vyžádalo nějaké změny strategie?
Podle Weisse tkví problém v něčem jiném.
„Podobné výroky normalizují tento postoj, tento jazyk. Že vystoupení z NATO je legitimní a racionální názor a má být součástí diskuze. Někteří čeští politici - například z SPD – se toho mohou chytit a říkat, že nemá smysl dávat víc peněz na zbrojení. Že to je výborný nápad,“ upozornil Weiss.
V praxi by ale odchod Slovenska z Aliance podle něj pravděpodobně neznamenal nějaké dramatické změny v bezpečnostní strategii Česka.
„Ale nevíme, jak by ta slovenská neutralita vypadala. Skutečná neutralita je dost drahá. Švýcarsko má základní povinnou vojenskou službu a rozsáhlý zbrojní průmysl. Neutrální země se nemůže spoléhat na malou profesionální armádu,“ uvádí expert.
Jiné v minulosti neutrální země - Švédsko a Finsko - zase pod vlivem ruské agrese na Ukrajině do NATO naopak vstoupily.
Summit NATO v Haagu
- Uskuteční se 24. a 25. června 2025
- Hlavním tématem je navýšení výdajů na obranu a zbrojení
- Je to první summit od nástupu Marka Rutteho do funkce generálního tajemníka NATO
- Do Haagu přijede americký prezident Donald Trump a také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
- Seznam Zprávy budou mít na místě reportérku Annu Dohnalovou
Kdo je členem NATO?
Slovensko nyní vynakládá na obranu dvě procenta výkonu své ekonomiky (HDP), tedy asi 2,8 miliardy eur (v přepočtu 69 miliard korun). Navýšení na pět procent HDP by znamenalo pro Slovensko až sedm miliard eur (173 miliard korun), tvrdí Fico.
Příští týden budou zvýšení výdajů projednávat prezidenti a premiéři aliančních zemí na summitu v Haagu. Slovenskou delegaci povede prezident Peter Pellegrini, který Fica za úvahy o neutralitě kritizoval. Lídr opozičního Progresivního Slovenska Michal Šimečka označil premiérova slova za blouznění.
O neutralitě Slovenska se debatovalo už v devadesátých letech, po rozpadu Československa. Vláda premiéra Vladimíra Mečiara se orientovala na spolupráci s Ruskem a vstup do NATO neměla jako prioritu.
Dokonce se hovořilo o tom, že Slovensko by se mohlo stát součástí jakési nárazníkové neutrální zóny mezi Ruskem a NATO, do které by kromě Slovenska patřily ještě Rakousko a Švýcarsko. S odchodem Mečiara ale tato politika skončila a Slovensko vstoupilo do NATO v roce 2004. Pozvánku dostalo spolu s dalšími státy dva roky předtím na summitu v Praze.
