Článek
Byla to působivá scenerie. Nejdřív do Bretaně dorazil francouzský prezidentský speciál v doprovodu čtyř stíhaček Rafale z eskadry Normandie-Niémen.
Atmosféru projevu prezidenta Emmanuela Macrona pak kromě francouzské a evropské vlajky dodala v pozadí jaderná ponorka Le Téméraire (v překladu Smělá) a také sborový zpěv Marseillaisy.
Působivé kulisy základny jaderných ponorek s balistickými raketami na bretaňském Dlouhém ostrově si prezident vybral k projevu o posílení francouzské kapacity jaderného odstrašování.
O celém aranžmá, včetně zdokumentovaného příletu, se ve francouzských médiích psalo jako o demonstraci síly, která připomínala filmové scény.
V hangáru s techniky a vojáky Macron oznámil zásadní posun francouzské jaderné doktríny směrem k Evropě. V padesátiminutovém projevu mluvil o konci „historické přestávky“ a nástupu nového věku jaderných zbraní.
Systém mezinárodní kontroly zbrojení je podle něj rozvrácený a svět vstupuje do období většího rizika konfliktů. Důvod je jasný: geopolitické otřesy v Evropě, dlouhá ruská agrese na Ukrajině ale i nejistota spojenectví s trumpovským Washingtonem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při pondělním projevu.
Macronova iniciativa tak má reagovat na poptávku po posílení vlastní evropské bezpečnosti.
Novinkou je koncept „pokročilého odstrašení“.
Prezident potvrdil stavbu nové balistické ponorky L'Invincible, v překladu Neporazitelná, která má být dokončena v roce 2036. Zároveň nařídil zvýšení počtu jaderných hlavic. Francie jich teď má zhruba 290, nově ale přesné počty zveřejňovat nebude. O kolik se arzenál navýší, tak není jasné.
Kromě toho Paříž nabídne vybraným evropským spojencům účast na jaderných cvičeních a možnost podílet se na konvenční části operací spojených s jaderným odstrašením.
Macron připustil i možnost rozmístění prvků francouzských strategických sil na území spojenců. Zdůraznil, že nejde o alternativu k NATO, ale o doplnění.
Projekt je podle něj transparentně koordinován se Spojenými státy a v úzké spolupráci s Británií. Paříž s Berlínem oznámily, že letos podniknou první konkrétní kroky, včetně německé účasti na francouzských jaderných cvičeních.
Do projektu se mají kromě Německa a Spojeného království jmenovitě zapojit i Nizozemsko, Belgie, Řecko, Švédsko, Dánsko a také Polsko.
Vedeme jednání, potvrdil Tusk
Právě ve Varšavě zpráva okamžitě vzbudila ohlas.
„Polsko vede jednání s Francií a skupinou nejbližších evropských spojenců o pokročilém programu jaderného odstrašování,“ napsal v pondělí na sociálních sítích premiér Donald Tusk.
„Vyzbrojujeme se s přáteli, aby se naši nepřátelé neodvážili na nás zaútočit,“ dodal.
Analytik Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) Artur Kacprzyk upozorňuje, že francouzská nabídka může posílit bezpečnost Polska a zvýšit odstrašující efekt vůči Rusku.
„Neměla by však být chápána jako alternativa k americkému odstrašení v rámci NATO, ale jako jeho doplnění. Jde o to dát Rusku najevo, že použití jaderné zbraně by mohlo vyvolat nejen reakci USA, ale i Francie,“ upozorňuje.
Washington disponuje výrazně větším jaderným arzenálem, který Moskva považuje za hlavní hrozbu.
„Nelze počítat s tím, že by Francie odpověděla masivním jaderným útokem na Rusko v reakci na úder proti Polsku. Omezenější protiúder by ale nebyl vyloučen,“ dodává analytik.
Připomíná, že prezident Macron zdůraznil, že nemá jít o předání francouzských jaderných zbraní spojencům a o sdílení rozhodování o jejich použití. Ke zvýšení tlaku na Rusko by podle něj mohly přispět například cvičení simulující nasazení jaderných zbraní na polském území nebo v případě krize rozmístění francouzského jaderného letectva v Polsku, o čemž už dříve Macron hovořil.
Polovina polské společnosti je pro
O jaderných zbraních se v Polsku debatuje už delší dobu. Loni se tehdejší prezident Andrzej Duda upomněl o zapojení Polska do programu jaderného sdílení (nuclear sharing).
Co je jaderné sdílení?
Jde o mechanismus v rámci NATO, kdy Spojené státy rozmísťují své jaderné zbraně na území některých evropských spojenců: Německa, Belgie, Nizozemska, Itálie a Turecka.
Státy se podílejí na jejich ochraně a v případě rozhodnutí aliance by jejich letouny mohly zbraně nést, finální kontrola ale zůstává ve Washingtonu. Cílem je posílit odstrašení, zapojit evropské spojence do jaderné strategie a rozložit politickou i vojenskou odpovědnost v rámci aliance.
O zapojení do programu se přihlásil i nový prezident Karol Nawrocki. V nedávném rozhovoru také uvedl, že je pro, aby mělo Polsko svůj vlastní jaderný arzenál – tedy aby vyvinulo vlastní atomovku ještě nad rámec možného jaderného sdílení.
Pro (nebo spíše pro) vlastní jadernou výzbroj je podle průzkumu z konce února polovina Poláků. Zásadně proti se staví 21 procent lidí. Data sesbírala agentura Ibris.
Pořízení jaderných zbraní nejčastěji podporují voliči krajně pravicové opoziční strany Konfederace (79 procent) a opoziční konzervativní strany Právo a spravedlnost (65 procent). Nejméně příznivců má tento krok mezi sympatizanty vládnoucí Tuskovy Koalice občanské (35 procent).
