Článek
Ještě před rokem chtěla vláda Viktora Orbána Budapest Pride zakázat. Organizátorům i budapešťskému primátorovi Gergelymu Karácsonymu hrozilo vězení a do ulic podle organizátorů vyšlo 200 až 300 tisíc lidí.
Z pochodu za práva LGBT+ lidí se stal protivládní protest a manifestace za svobodu shromažďování. Mnozí dnes pochod označují za jeden z důležitých momentů pádu Orbánova systému.
Letos zákaz „neplatil“
O rok později vypadal Budapest Pride jinak. Po dubnovém volebním vítězství Tiszy se akce vrátila do běžného režimu - na rozdíl od loňska už účastníky nemobilizoval protest proti vládě. Organizátoři letošní účast, která se konala za extrémních veder, odhadli na 50 tisíc lidí.
Místo sporů o to, zda se akce vůbec může konat, se letos řešilo hlavně to, co nová vláda Pétera Magyara udělá se zákony, které po Orbánově éře zůstaly v platnosti.
Platí zákaz „propagace homosexuality“, ale i předpis, na jehož základě státní úřady loni Pride zakázaly. Tentokrát ale policie pochod vzala na vědomí a povolila jeho konání.
„Teď už nestačí naše hodnoty jen bránit. Je čas je uvést do života,“ řekl na závěr pochodu budapešťský primátor Gergely Karácsony ze Zelených. „Chci být tím, kdo oddá první stejnopohlavní pár v Budapešti,“ dodal politický slib.
V projevech na pódiu se například upozorňovalo, že kvůli platnosti orbánovských zákonů v knihkupectvích stále leží knihy s LGBT+ tematikou zabalené do fólie.
„Chceme, aby na úrovni zákonů obnovila (vláda, pozn. red.) právo shromažďování pro všechny. Jen aby se maďarský právní řád přiblížil tomu, kde by podle většiny Maďarů měl být,“ vyzval Kristóf Bartucz z organizačního týmu Budapest Pride.
Pro manželství a adopce jsou dvě třetiny Maďarů
Tomu odpovídají i výsledky červnového průzkumu agentury Medián. Podle něj si 57 procent Maďarů přeje zrušení opatření, která v posledních letech omezila práva LGBT+ lidí, včetně zákazu Pride nebo části takzvaného zákona na ochranu dětí.
Téměř osm z deseti respondentů si myslí, že stát má LGBT+ lidi chránit před diskriminací. Manželství a adopce pro stejnopohlavní páry podporuje 68 procent dotázaných.
Průzkum zároveň ukazuje výrazné politické rozdíly. Zatímco zrušení těchto omezení podporuje 79 procent voličů Tiszy, mezi příznivci Fideszu je to jen osm procent. Třetina z nich by naopak chtěla další zpřísnění.
Politické spory byly vidět i při přípravách na Pride. Několik dní před pochodem totiž jeho trasa zaměstnávala politiky i aktivisty.
Budapešťský magistrát totiž vyzdobil Alžbětin most duhovými vlajkami. Neznámý muž je ale strhal a naházel do Dunaje. Opoziční krajně pravicové hnutí Mi Hazánk je pak nahradilo maďarskými vlajkami.
Primátor Karácsony nakonec rozhodl, že během Pride budou na mostě obě.
Další změny jsou zatím patrné především v rétorice nové vlády. Premiér Péter Magyar po nástupu do funkce prohlásil, že nikdo nesmí být stigmatizován podle toho, koho miluje.
V jedné z parlamentních debat pak ostře kritizoval přístup předchozí vlády k LGBT+ lidem. „Je načase, aby Fidesz konečně vypadl z ložnic maďarských občanů. Nechceme nikomu mluvit do soukromého života. Ať si každý žije, jak chce,“ prohlásil. Opozičním poslancům zároveň vzkázal, aby „přestali být posedlí homosexuály“.
Zda se změna projeví i v legislativě, zatím není jasné. Vláda dosud žádnou novelu nepředstavila a její mluvčí nedávno uvedl, že kabinet otázku práv LGBT+ lidí zatím ani neprojednával.
