Hlavní obsah

Varšava si řekla o českou pomoc na hranicích, vláda vyšle ženisty

Foto: Djordje Kostic, Shutterstock.com

Na snímku z 19. listopadu 2021 probíhá vyklízení jednoho ze stanovišť migrantů na běloruské straně společné hranice s Polskem.

Reklama

3. 12. 2021 17:35
aktualizováno • 3. 12. 2021 17:36

Odpověď Polska na oficiální nabídku prezidenta Miloše Zemana potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Česká vláda je podle něj připravena s Poláky jednat o konkrétní formě pomoci, jako nejpravděpodobnější vidí vyslání ženistů.

Článek

Polsko souhlasí s českou pomocí na běloruských hranicích, sdělilo v pátek agentuře ČTK české ministerstvo obrany. Nyní začnou jednání o konkrétních možnostech, jak by Česká republika mohla Polsku při zvládání migrační krize vypomoct.

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že odpověď polského ministerstva obrany na prezidentův dopis skutečně dorazila. Zeman minulý týden Polsku nabídl pomoc.

„Jsme připraveni s Poláky začít jednat o konkrétní formě pomoci, s největší pravděpodobností by se jednalo o vyslání ženistů,“ vzkázal premiér.

Dá se podle něj očekávat, že vzhledem ke shodě s nastupující vládou premiéra Petra Fialy (ODS) případné vyslání vojáků dořeší buď současná vláda, nebo spíše vláda nová, a to včetně zajištění souhlasu v Parlamentu.

„Dnes jsme od polské strany obdrželi kladnou odpověď na oficiální nabídku prezidenta Zemana poskytnout pomoc při zvládnutí krize. V návaznosti na ni začnou jednání o konkrétních představách a možnostech pomoci, v tuto chvíli ale nelze poskytnout více podrobností,“ sdělil ČTK Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Podle agentury PAP řekl v pátek polský ministr obrany Mariusz Blaszczak, že Polsko jedná s Českou republikou a s Maďarskem o vojenské pomoci při zvládání vleklé migrační krize na hranicích s Běloruskem. Na tiskové konferenci mimo jiné uvedl, že maďarští a čeští vojáci by byli pravděpodobně využiti ke střežení a udržování hraničních bariér a přístupových cest.

Ministr rovněž připomněl, že pomáhat do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna podle něj mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.

Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim.

Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku.

Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované