Článek
Podle kabinetu v Berlíně poškozují válečné sankce více Rusko než Evropskou unii. V odpovědi na interpelaci jednoho z německých opozičních poslanců to uvedlo spolkové ministerstvo hospodářství.
„Sankce výrazně poškozují ruské hospodářství a jejich účinky budou pokračovat. Seriózní prognózy předpovídají recesi ruské ekonomiky, konkrétně pokles ruského hrubého domácího produktu v rozsahu od šesti do 15 procent v roce 2022,“ citovala agentura DPA z odpovědi.
Upozornila rovněž, že Rada Evropské unie letos počítá s poklesem ruské ekonomiky o více než 11 procent.
Embarga na uhlí a ropu
EU od začátku ruského útoku proti Ukrajině schválila už šest balíků protiruských sankcí, včetně embarg na uhlí a ropu
„Sankce mají mimo jiné vliv na průběh války, protože dlouhodobě oslabují vojenské kapacity a průmyslovou základnu (Ruska),“ uvedlo německé ministerstvo s tím, že západní sankce EU jsou koncipovány tak, aby měly mnohem větší dopady na Rusko než na unii.
Německá vláda nicméně připouští, že kvůli vzájemným hospodářským vazbám mají sankce dopady i na země, které je uvalují.
Ruské drancování Ukrajiny
Rusové se při invazi na Ukrajinu zmocnili dvou třetin uhelných ložisek či pětiny nalezišť zemního plynu. Co dalšího Putinova vojska na Ukrajině ukradla, rozebíráme v textu zde:
Poslanec Sören Pellmann z levicové Die Linke, který vládu interpeloval, takové hodnocení dopadů sankcí zpochybňuje.
„To, že spolková vláda dál tvrdí, že sankce poškodí Rusko více než nás, je scestné,“ řekl Pellmann agentuře DPA. „Potřebujeme poctivou inventuru dopadů sankcí. Zruinování domácností a výroby v naší zemi Ukrajině nijak nepomůže,“ dodal.
Energetická krize
Válka na Ukrajině a související sankce vedly k výraznému nárůstu cen energie v Evropě. Řada evropských zemí včetně Německa se teď obává nedostatku plynu v zimních měsících. Německá vláda už v červnu kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska vyhlásila stav výstrahy, což je druhý ze tří varovných stupňů krizového plánu pro dodávky plynu.
Šéf německé centrální banky Joachim Nagel tento týden v rozhovoru s listem Rheinische Post varoval rovněž, že pokud se prohloubí energetická krize, německá ekonomika zřejmě v zimě vstoupí do recese.
Předpověděl také, že meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Upozornil, že dvoucifernou inflaci zaznamenalo Německo naposledy před více než 70 lety.
V červenci meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu zpomalilo na 7,5 procenta z červnových 7,6 procenta. Inflace tak klesla už druhý měsíc za sebou. Hospodářský růst v Německu se ve druhém čtvrtletí zastavil poté, co se v prvním čtvrtletí hrubý domácí produkt zvýšil o 0,8 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
