Hlavní obsah

Nerostné poklady Ukrajiny mizí, ruské drancování ji připravilo o biliony

Foto: Shutterstock.com

Putinova vojska na Ukrajině ve velkém kradou naleziště nerostných surovin. Ilustrační foto.

Reklama

21. 8. 6:00

Za půl roku vojenského konfliktu už Ukrajina přišla o naleziště nerostných surovin v hodnotě bilionů dolarů. Kremelští vazalové se zmocnili dvou třetin uhelných ložisek či pětiny nalezišť zemního plynu. A to není zdaleka vše.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po téměř šesti měsících krvavých bojů přinesla Kremlu válka na Ukrajině přinejmenším jednu velkou kořist – kontrolu nad řadou území v Evropě, která jsou nejbohatšími zdroji surovin. Na Ukrajině se totiž nacházejí jedny z největších světových zásob titanu a železné rudy, ložiska dosud nevyužitého lithia a obrovská naleziště uhlí. Dohromady mají hodnotu několika bilionů dolarů.

Zásadní podíl uhelných ložisek, která po desetiletí poháněla klíčový ukrajinský ocelářský průmysl, se nachází především na východě země, kam agresivní putinovská vojska pronikla nejdále. Tyto zdroje se tak dostaly do ruských rukou spolu s dalšími cennými nerostnými ložisky, podle deníku The Washington Post to potvrzují data kanadské společnosti SecDev.

Rusko se tak pokouší strategicky podkopávat ekonomiku Ukrajiny a nutí Kyjev dovážet do země uhlí, aby se vůbec ve městech a obcích dalo svítit. Pokud by se Kremlu podařilo definitivně ovládnout území, která nyní okupuje, mohl by Kyjev trvale ztratit přístup k téměř dvěma třetinám svých uhelných ložisek. Ukrajina by také přišla o zásoby zemního plynu, ropy a vzácných kovů, které jsou nezbytné pro výrobu řady technologických součástek.

„Nejhorší scénář je, že Ukrajina ztratí celé území a své klíčové komodity a stane se zemí, která nebude schopna udržet si průmyslové hospodářství,“ řekl Stanislav Zinčenko, šéf kyjevské poradenské společnosti GMK. „A přesně o to Rusku jde, oslabit nás,“ dodal.

Foto: SecDev, The Washington Post

Analýza společnosti SecDev ukazuje, že ukrajinská energetická ložiska, kovy a nerostné suroviny v hodnotě nejméně 12,4 bilionu dolarů (asi (295 bilionů Kč) jsou nyní pod ruskou kontrolou. Toto číslo představuje téměř polovinu hodnoty 2 209 ložisek, která společnost prověřovala.

12 bilionů ztraceného bohatství

Přestože je Ukrajina všeobecně považována za velmoc spíše v zemědělství, je zároveň zemí s obrovským surovinovým bohatstvím. Nachází se zde 117 ze 120 nejpoužívanějších nerostů a kovů a je také významným zdrojem fosilních paliv. Jak jsou pro Ukrajinu zásadní, lze usuzovat i z toho, že tamní vláda již lokace těchto ložisek neuvádí a s odvoláním na národní bezpečnost je začátkem jara stáhla z veřejných zdrojů.

Analýza společnosti SecDev, se kterou list Washington Post pracuje, však ukazuje, že ukrajinská energetická ložiska, kovy a nerostné suroviny v hodnotě nejméně 12,4 bilionu dolarů (asi 295 bilionů Kč) jsou nyní pod ruskou kontrolou. Toto číslo představuje téměř polovinu 2 209 ložisek, která společnost prověřovala.

Od 24. února, kdy invaze začala, Kreml neustále rozšiřuje své pozice. Podle SecDev, který spolupracoval s ukrajinskými manažery z těžebního a ocelářského průmyslu, se Rusko zmocnilo celkem 41 uhelných polí, což představuje 63 procent uhelných ložisek v zemi. Dále pak 27 nalezišť zemního plynu neboli 20 procent všech tamních ložisek a devět ropných polí, což je 11 procent ložisek.

A to není vše. Ruská armáda obsadila rovněž klíčová naleziště kovů, vzácných zemin a dalších důležitých surovin.

Některá z těchto ložisek jsou však obtížně dostupná, nebo je třeba provést geologický průzkum, aby bylo možné posoudit jejich životaschopnost. Některá byla zabrána buď během anexe Krymu Moskvou v roce 2014, nebo během osmileté války ukrajinské vlády se separatisty na východě země, které Rusko podporuje.

Odložené investice

Největší hrozbou je podle amerického listu nyní nejistá budoucnost Ukrajiny. Během ruské invaze v roce 2014, při níž Ukrajina přišla o zhruba sedm procent své rozlohy, byly zrušeny důležité západní investice do energetického a těžebního sektoru. A stejný dopad má i současná válka.

Například polsko-ukrajinská investiční společnost Millstone uzavřela v roce 2021 dohodu s australskou těžební společností o průzkumu dvou nedotčených lokalit lithia. Jakmile začala válka, společnosti tyto plány zmrazily, uvedl řídící partner Millstone Mychajlo Žernov.

Jedno z nalezišť ukryté pod zemědělskou půdou se nyní nachází tak blízko frontové linie, že si Žernov není vůbec jistý, zda je pod ukrajinskou, nebo ruskou kontrolou. Původní plány postavit zde továrnu na lithiové baterie tak byly logicky odloženy.

Podle analytiků se licence na další ložiska nerostných surovin, které ukrajinská vláda prodala v loňském roce, nyní obchodují s velkými slevami, protože investoři zpochybňují životaschopnost těžby.

„Každý den Ukrajinci přicházejí o svou ekonomiku,“ řekl deníku The Washington Post Žernov. „Znám mnoho investorů, kteří začali s geologickým výzkumem, ale kvůli válce přestali. Všechno je teď čistá sázka.“

Ekonomický dopad na Ukrajinu také zásadně poškozuje ruské obsazení klíčových ukrajinských přístavů a rozsáhlá blokáda Černého moře. Někteří analytici považují zastavení námořních tras za ještě významnější než ztrátu zásob nerostných surovin – zejména uhlí.

Praktická a významná hodnota uhlí

Největší naleziště uhlí se nachází v těch částech Ukrajiny, které jsou aktuálně kontrolované Ruskem. Zásoby černého uhlí na celé Ukrajině se přitom odhadují přibližně na 30 miliard tun v hodnotě 11,9 bilionu dolarů (asi 283 bilionů Kč). Uhlí je s těmito oblastmi spjato už historicky, regionální metropole Doněck a Luhansk byly vybudovány právě díky ohromnému množství horníků a ocelářů.

Smrtící kombinace ztráty surovin a poškozené, zničené, nebo zabavené infrastruktury má obrovské důsledky pro klíčový průmysl, jako je ocelářství, které až do války živilo čtyři miliony Ukrajinců. Při obléhání Mariupolu byly například zničeny nebo obsazeny dvě velké továrny. Další musely omezit výrobu.

V celé zemi je přitom řada oceláren ze sovětské éry stále poháněna uhlím. Ztráty území, které země utrpěla v letech 2014 až 2017 v boji se separatisty na východě země, však donutily Kyjev začít dovážet množství uhlí. V roce 2021 činil dovoz téměř 40 procent ukrajinské spotřeby uhlí.

Vedle uhelných dolů se ale Rusko nedávno zmocnilo i významného ložiska vápence, který se používá právě k výrobě oceli.

Ukrajinská výroba oceli se ale kvůli válce snížila natolik, že si továrny vystačily s méně kvalitními ložisky vápence na západě země. Jurij Ryženkov, šéf ukrajinského ocelářského a těžebního gigantu Metinvest, však varoval, že případný návrat k normální úrovni bude znamenat, že se bude muset dovážet.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované