Hlavní obsah

Všechny jistoty pryč. Jak ruská invaze na Ukrajinu změnila ekonomiku

Foto: Shutterstock.com

Válka na Ukrajině trvá už čtvrt roku. Ilustrační foto.

Reklama

24. 5. 14:30

Před třemi měsíci napadla Putinova vojska sousední nezávislou Ukrajinu. Probíhající válka má dalekosáhlé dopady na ekonomiky po celém světě. V některých státech může hrozit potravinová krize, zatímco ekonomiky zpomalí.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Putinova agrese na Ukrajině trvá už čtvrt roku. Kromě mimořádných ztrát na životech a vzniklé humanitární krize, jsou nezanedbatelné ztráty rovněž ekonomické. Vysoká inflace v důsledku zdražení energií donutila prakticky všechny sáhnout hlouběji do peněženky. Hospodářský růst zpomalil a podle odhadů odborníků ještě zpomalí.

Za rostoucí inflací stojí především zmíněné zdražující ceny energií, které domácnostem a firmám zvyšují účty za vytápění. Podobně se posouvají výše i náklady na dopravu, protože pohonné hmoty také zdražují.

Probíhající konflikt na Ukrajině současně způsobuje celosvětové narušení obchodu a investic. Přestože jsou nejzranitelnější chudší lidé, kteří vynakládají velkou část svých příjmů na základní životní potřeby, prakticky žádná země, region nebo odvětví nezůstávají nedotčeny.

Ekonomické „nárazové vlny“ se šíří především pěti kanály – komoditními trhy, logistickými sítěmi, dodavatelskými řetězci, přímými zahraničními investicemi a odvětvími, jako je cestovní ruch, uvedla ve své květnové zprávě Světová banka (SB).

Diverzifikace zdrojů

Během několika desetiletí se Evropa stala silně závislou na ruských zdrojích energie – uhlí, ropě, topném oleji a zejména na zemním plynu. V roce 2021 dovážel kontinent z Ruska přibližně 36 procent plynu, 30 procent uhlí a 10 procent ropy. Na ruských dodávkách energie jsou závislé zejména Německo a Itálie. Německo dováží 65 procent plynu z Ruska, v případě Itálie je to 43 procent.

Evropa používá plyn k vytápění domácností a budov, k provozu průmyslu a k výrobě energie. Evropské země mohou hypoteticky v krátkodobém horizontu podniknout kroky ke snížení své poptávky, například omezení vytápění v budovách a osvětlení ve městech či snížení spotřeby plynu při výrobě elektřiny.

Tyto kroky by mohly být podle Světové banky zavedeny do konce letošního roku nebo začátkem roku 2023. Evropa také naléhavě pracuje na zvýšení dodávek plynu z jiných zemí než z Ruska, a to mimo jiné dovozem většího množství zkapalněného zemního plynu (LNG) a výrobou většího množství biopaliv.

Společné snížení poptávky by mohlo v příštím roce zmírnit podíl ruského plynu v Evropě z 36 procent celkové spotřeby na přibližně deset procent, odhadují ekonomové. To by znamenalo, že kontinent bude dovážet z Ruska zhruba 30 až 40 miliard metrů krychlových ročně.

Foto: Seznam Zprávy

Plynovody v Evropě.

Potravinová bezpečnost

Největší obavy patrně vyvolává možnost potravinové krize, válka na Ukrajině totiž narušila celosvětový systém produkce potravin. Rusko a Ukrajina produkují zhruba třetinu světového vývozu čpavku a draslíku, které jsou základními složkami hnojiv. A jsou chlebodárcem pro velkou část světa, neboť dodávají přibližně třetinu světového vývozu pšenice a ječmene, dvě třetiny slunečnicového oleje a 15 procent kukuřice.

Brzy po invazi vzrostly ceny hnojiv a některých potravinářských komodit o 20 až 50 procent. O desítky procent vzrostla i cena pšenice, na které je mnoho zemí do značné míry závislých, včetně jejího dovozu z Ruska a Ukrajiny.

Podle posledních odhadů OSN je na Ukrajině ohroženo 30 až 40 procent podzimní úrody, protože zemědělci nemohli zasít. Produkci může poškodit i celosvětový nedostatek hnojiv. Vlády sledují řadu možností, včetně programů, které mají nasměrovat větší dodávky do nejvíce postižených zemí.

Důležité materiály

Už před únorem letošního roku byla zvýšená poptávka po průmyslových materiálech všeho druhu. Zejména poptávka po komoditách byla na vzestupu a mnohé ceny komodit byly na svých desetiletých maximech.

Ovšem 24. února začala válka, a ta postupně urychlila růst cen mnoha komodit, které Rusko a Ukrajina vyvážejí. To se týká například uhlí, ocele či niklu. Společný podíl obou zemí na těchto trzích se pohybuje zhruba od 10 do 50 procent. Obě dvě země se přibližně z poloviny podílí na světovém obchodu s palladiem, důležitou komoditou u výroby automobilů.

Průmyslové materiály mají zásadní význam v mnoha průmyslových odvětvích. Vzhledem k dosavadnímu ohrožení nedostatkových komodit a růstu cen jsou znepokojeni právě výrobci automobilů, kteří očekávají nárůst spotových cen o 15 až 25 procent v důsledku zvýšení cen klíčových materiálů, jako je hliník, měď a ocel. To jsou pro výrobce těžko vstřebatelné rány.

Narušená spojení

Válka a následné sankce přerušily klíčové dopravní spojení mezi Ruskem a Ukrajinou a zbytkem světa, což narušilo obchod v širším měřítku. Ruské spojení s evropskými přístavy bylo taktéž přerušeno a vývoz komodit do jiných destinací byl omezen.

Ukrajinské černomořské přístavy byly zablokovány nebo obsazeny, takže země má jen málo cest pro vývoz komodit. Letecká nákladní doprava mezi Evropou a Asií musí být nyní přesměrována, aby se vyhnula ruskému vzdušnému prostoru. Železniční tranzit přes Rusko se zpomaluje kvůli kontrolám dodržování sankcí a další kola sankcí by mohla vést k úplnému zastavení železničního tranzitu.

Utrpí také cestovní ruch, zejména v rozvojových zemích, jak ukázala analýza americké konzultační firmy McKinsey & Company. Například Gruzie a Černá Hora jsou velmi závislé na ruských a ukrajinských návštěvnících. Pokles celosvětového cestovního ruchu přinejmenším dočasně zbrzdí pandemické oživení tohoto odvětví, protože dojde k přerušení pravidelných letů a spotřebitelé přehodnotí své cestovní plány.

Zpomalení ekonomiky

Organizace spojených národů (OSN) minulý týden výrazně zhoršila svoji prognózu globálního hospodářského růstu pro letošní rok, protože válka na Ukrajině vyvolala růst světových cen potravin a komodit a prohloubila inflační tlaky, což narušuje křehké oživení z pandemie nemoci covid-19. Hrubý domácí produkt má podle odhadů vzrůst o 3,1 procenta místo původně očekávaných čtyř procent.

Zhoršení růstu se týká řady zemí, včetně největších světových ekonomik USA a Číny, Evropské unie a většiny dalších rozvinutých nebo rozvojových zemí. Zpráva také varuje před dalším možným zhoršením v případě zesílení války na Ukrajině a nových vln pandemie.

„Válka na Ukrajině, ve všech svých rozměrech, uvádí do pohybu krizi, která rovněž ničí globální energetické trhy, narušuje finanční systémy a prohlubuje extrémní zranitelnost rozvojových zemí,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Vyzval k rychlým a rozhodným krokům, které by zajistily stabilní přísun potravin a energií na otevřené trhy.

Zpomalení ekonomiky se bude týkat i Česka. Hospodářský růst bude činit jen 1,9 procenta, uvedla minulý týden ve své pravidelné prognóze hospodářského vývoje v Evropské unii Evropská komise. Výrazně tak snížila svůj únorový odhad, který činil 4,4 procenta. Růst v Česku bude podle komise brzdit nejistota a zvyšování cen.

Komise snížení výhledu zdůvodnila narušenými dodavatelskými řetězci, které zapříčinila ruská invaze na Ukrajinu a koronavirová uzávěra v Číně, stejně jako zvýšená míra inflace, kterou mají na svědomí vyšší ceny energií a zboží.

Inflace by měla vrcholit v letošním druhém čtvrtletí. Za celý rok bude v průměru činit 11,7 procenta, v roce 2023 pak podle komise zpomalí na 4,5 procenta díky posílení domácí měny a stabilizaci cen energií, odhaduje Evropská komise.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy

Dění na Ukrajině ON-LINE sledujeme každý den. Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované