Hlavní obsah

Solidární Polsko uprchlickou vlnu zvládá. Hlavně díky ukrajinské menšině

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Zaplněný autobus, který se dostal přes ukrajinsko-polskou hranici na přechodu Krakovec-Korczowa.

Reklama

28. 2. 12:29

V Polsku se zvedla obrovská vlna solidarity s Ukrajinou. Stát zafungoval a zatím uprchlickou vlnu zvládá. Situace se může rychle změnit, varují organizátoři pomoci. Českým dobrovolníkům radí dopředu se informovat o možnostech.

Článek

Od zvláštního zpravodaje z Polska.

Na ukrajinsko-polských hraničních přechodech se v neděli odpoledne čekalo až 80 hodin. Polská pohraniční služba ale varuje, že je situace dynamická a že se čekací doba prodlužuje z hodiny na hodinu.

Jen během neděle překročilo ukrajinsko-polské hranice 100 tisíc lidí a od pondělní půlnoci do 7 do rána dalších 28 tisíc. Během pondělního dopoledne se celkový počet válečných uprchlíků v Polsku dostal už k 300 tisícům. Podle odhadů Evropské komise mohou ze země napadené putinovským Ruskem uprchnout do Unie až čtyři miliony lidí.

Země zatím – i díky velké mobilizaci dobrovolníků, nevládních organizací a připraveným institucím – situaci zvládá. „Sám vidíte, že teď tu mnoho lidí potřebujících asistenci nemáme, ale to se může změnit s vývojem války z hodiny na hodinu. Zatím do Polska přicházejí lidé, z nichž většina má konkrétní cíl,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Andrzej, který pracuje v jednom z devíti polských „přijímacích bodů“. Uvést příjmení si nepřál.

Andrzejovo stanoviště je v obci Korczowa, která leží na hlavním polském silničním tahu ve směru do západoukrajinského Lvova. Z ukrajinské strany sem míří osobní automobily a plné autobusy. Situace tu na polské straně vypadá mnohem klidněji než na jižněji položeném přechodu v Medyce.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Přechod v Korczowé slouží pro automobily a autobusy. Pěší přechod je o kus jižněji.

Dost odlišná je ale na všech přechodech situace na ukrajinské straně hranice, kde lidé čekají desítky hodin, a dokonce i dny v dlouhých frontách a musejí zdolat v zimě se zavazadly a bez pomoci i desítky kilometrů pěšky.

Na vstup přes Korczowou se v neděli čekalo 58 hodin, přes Medyku o den víc. „Na ukrajinské straně to jde pomalu kvůli problémům s informačními systémy celníků, což je s ohledem na válečnou situaci pochopitelné,“ říká v rozhovoru pan Andrzej.

Jak váš přijímací bod funguje? Jaký druh pomoci nabízíte?

Koordinujeme přijímání uprchlíků. Nabízíme jim například dopravu, zajišťujeme jim dočasný nocleh a směřujeme je podle nabídek k soukromým osobám. Pokud někdo nemá ubytování, hlásíme to do centra krizového řízení, které to pak na vyšší úrovni řeší. Záleží na tom, kam se ti lidé chtějí dostat. Pokud chtějí do Polska, budeme je směrovat na místa, která se připravují ve vnitrozemí. Pokud se chtějí dostat za hranice, tak jim radíme jinak.

Momentálně je to tak, že lidé, kteří se sem dostávají, mají už dopravu domluvenou. Vědí, kdo pro ně přijede, případně je tu už tolik ochotných dobrovolníků a humanitárních organizací, kteří nám už teď nabízejí pomoc. V tuhle chvíli tedy není shánění transportu nebo dopravy tak akutní, protože reakce obyvatel byla obrovská.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Vlak z Kyjeva, který v neděli odpoledne dopravil ukrajinské uprchlíky do polského Řešova, jednoho z přijímacích míst.

Tady ani nedisponujeme nějakou vlastní flotilou autobusů, ale koordinujeme nabídky, které dostáváme. Upřímně, my teď spíš čekáme na to, co se bude dít dál, protože na ukrajinské straně hranice čeká spousta lidí a jde to pomalu kvůli problémům s informačními systémy celníků, což je s ohledem na válečnou situaci pochopitelné.

My tady nabízíme teplé nápoje, místo k odpočinku na několik hodin a svačinu. Máme omezené možnosti, ale přesně to je naše role – usměrnit příchody lidí a poradit jim, jak a kam mají jít dál. Jsou to polní podmínky, jsme ve stanu, jsou tu hasiči, dobrovolníci, mnoho lidí nám pomáhá. Takhle tady teď fungujeme.

Spousta Čechů v této pohnuté době chce Ukrajincům pomoci osobně na místě a zvažuje, že vyrazí k hranicím. Co mají při plánování cesty zohlednit? A je vůbec teď potřeba vyjíždět do Polska?

Teď je nejlepší forma pomoci poslání financí. To lze nejlépe posoudit procentem lidí, kteří mají o tu pomoc tady zájem, i když „zájem“ asi není to pravé slovo, protože je to válka. My pozorujeme, že pokud odsud chtějí lidé vyjet do zahraničí, mají už konkrétní cíl. Obvykle je to rodina nebo známí a tehdy je pro ně důležitější zajištění transportu. Není tu ale příliš mnoho lidí, já jsem zatím o žádných neslyšel, kteří by chtěli vyjet do zahraničí, třeba do Česka.

Nejlepší by bylo, aby se lidé, kteří chtějí pomoci na místě, kontaktovali s krizovými týmy vojvodských úřadů (regionální orgány polské státní správy, pozn. red.) nebo více centrálně, případně i s našimi přijímacími body. Nevíme, jak se bude měnit rozsah potřeb.

Určitě záleží i na vývoji situace – ta se může rychle měnit.

Ano, sám vidíte, že teď tu mnoho lidí potřebujících asistenci nemáme, ale to se může změnit s vývojem války z hodiny na hodinu. Zatím do Polska přicházejí lidé, z nichž většina má konkrétní cíl. Ukrajinci teď utíkají před válkou organizovaným způsobem.

Jak velkou roli v tom hraje provázanost Polska a Ukrajiny? Žije tu zřejmě až milion Ukrajinců.

To sehrává velkou roli, řada z nich umí polsky. To se ale odehrává i v dalších částech Evropy, i v Německu a v Česku je ukrajinská menšina. Proto v tuhle chvíli neprobíhá chaotický exodus, který by si vynucoval kontinuální pomoc. Jenže spolu mluvíme v neděli a za pár dní může být situace úplně odlišná.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované