Hlavní obsah

Stahuje se Kaczyński ze scény? Jen cvičí své „delfíny“, píše se v Polsku

Foto: Profimedia.cz

Jarosław Kaczyński a „delfíni“: Mariusz Błaszczak a Mateusz Morawiecki.

Reklama

Jarosław Kaczyński minulý týden jen tak mimochodem oznámil, že končí ve funkci vicepremiéra. Nejvlivnější polský politik ale zatím neodchází, nemá totiž jasného nástupce a chce si udržet moc i po volbách 2023.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Úsměvy moderátorky, lichotky, dlouhé vlastní monology bez přerušení a otázky typu „Naplnil jste svou misi?“ Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński v úterý večer vysvětloval, proč se rozhodl skončit ve „své“ vládě. Ve státní Polské televizi (TVP), jejíž obsah a práci jeho strana ovlivňuje, čekalo na Kaczyńského vřelé přijetí a volný prostor k vysvětlování, na které je už léta zvyklý.

V úterý ráno se totiž vicepremiér pro bezpečnost omezil jen na krátké vyjádření pro agenturu PAP. „Už nejsem ve vládě. Premiér Mateusz Morawiecki a – pokud je mi známo – i prezident Andrzej Duda moji rezignaci přijali. Mým nástupcem ve funkci místopředsedy vlády bude šéf ministerstva obrany Mariusz Błaszczak,“ informoval prostřednictvím PAP brzy ráno na Twitteru.

Foto: Prawo i sprawiedliwość

Jarosław Kaczyński skončil ve funkci vicepremiéra. Dává přednost zákulisní hře.

Tichá rezignace „náčelníka“

Z několika vět jasně vyplývá Kaczyńského výjimečné postavení. To, co by se dalo považovat za jisté pohrdání premiérem i prezidentem, je ve skutečnosti realitou polské politiky.

Duda s Morawieckým k vládní výměně mlčeli a až ve středu vyšlo najevo, že Duda přijal Kaczyńského rezignaci už předtím v pátek. A vicepremiér rezignoval ještě o dva dny dříve.

O odchodu Kaczyńského z vlády se spekulovalo už nějakou dobu, jeho plány ale zkřížila ruská invaze na Ukrajinu. Předseda PiS přiznal, že chtěl odejít dříve: „Měl jsem být ve vládě o čtyři měsíce kratší dobu, ale začala válka na Ukrajině.“

Kaczyński vstoupil do vlády na podzim 2020. Tehdy se jeho vládní funkce interpretovala především jako snaha zkrotit poměry ve vládní koalici. Šlo hlavně o ukočírování koaličního partnera – ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra ze satelitní ultrakonzervatiní a protiunijní strany Solidární Polsko.

Ambiciózní Ziobro, který dál razí velmi ostrý kurz „reforem“ soudnictví, se pustil do Morawieckého veřejně naposledy v polovině června. Kritizuje ho za částečné ústupky směrem k EU, které Varšava vyměnila pragmaticky za odblokování unijních miliard.

Právě ostřelovaného premiéra měl Kaczyński ve vládě jistit. Kromě krocení Ziobra šlo i o zvládání vícero stranických frakcí v PiS – ta Morawieckého totiž nebyla dominantní.

Sám Kaczyński v úterý v TVP řekl, že má teď „zásadnější úkol“ než být vicepremiérem pro bezpečnost, a sice soustředit se na třetí volební výhru PiS. „Já mám jiný úkol. Jsem šéf strany a musím přemýšlet o tom, co je pro každou stranu nejdůležitější, tedy o volbách,“ řekl fakticky nejvlivnější polský politik.

Turbulentní koaliční soužití

Jestli bude stárnoucí Kaczyński, který v minulých letech trpěl zdravotními problémy, v příštích parlamentních volbách znovu kandidovat, není jasné. Pravděpodobně mu ale nic jiného nezbude, protože ve straně dlouhodobě nemá přirozeného nástupce. Pojítkem všech frakcí, často znepřátelených, je v PiS právě osobnost „náčelníka“.

Parlamentní volby čekají Polsko příští rok na podzim a PiS se v nich pokusí obhájit třetí vítězství v řadě. Podle aktuálního průzkumu by teď stranu volilo 34 procent lidí, což by znamenalo ztrátu parlamentní většiny a nutnost koaliční vlády pravděpodobně s agrárními lidovci nebo krajně-pravicovou Konfederací.

strana%
Právo a spravedlnost34,2
Občanská koalice25,5
Levice9,2
Polsko 20507
Konfederace5,3
PSL5,2

Zdroj: Průzkum United Surveys pro server Wirtualna Polska.

Ve sněmovně zažívá koalice Sjednocené pravice dlouhodobě turbulence. Většinu straně PiS zajišťuje Ziobrovo Solidární Polsko a pak političtí přeběhlíci nebo „pučisté“ z republikánské strany a nezařazení poslanci.

K nim ve středu přibyli další tři poslanci skupiny Polské záležitosti, kterou si PiS pojistil jmenováním jedné z jejích poslankyň do vládní funkce.

Důležité povýšení spolehlivého Mariusze

Ve středu také došlo k jednomu výraznému povýšení. Vládní funkci Kaczyńského totiž převzal dosavadní ministr obrany Mariusz Błaszczak. Nově je tedy kromě řízení ministerstva obrany i zástupcem premiéra a také šéfem vládního výboru pro bezpečnost.

Foto: KPRM

Zleva: ministr státního majetku Jacek Sasin, premiér Mateusz Morawiecki a ministr obrany Marisuz Błaszczak.

Předseda PiS o Błaszczakovi řekl, že ho „nahradí ve všech ohledech a také ve všech funkcích“. Co přesně to znamená, není jasné. Podle deníku Rzeczpospolita už se v parlamentu objevila teorie, že Kaczyński měl na mysli i svůj stranický post. Média ovšem rozebírají i teorii, že může jít o Kaczyńského lakmusový papírek, jak se věci ve straně vlastně mají.

Kaczyńského „delfíni“

Dlouhodobě se spekuluje o tom, že by se nástupcem politika, který je v čele PiS od roku 2003, mohl stát Mateusz Morawiecki. O něm se už několik let hovoří jako o „delfínovi“, což je kromě mořského savce i polský výraz pro „nástupce“. Vychází z francouzského dauphin, tedy titulu náležícího prvorozeným synům francouzského krále a následníkům trůnu.

Mezi delfíny patřil chvíli i šéf polostátního petrochemického gigantu PKN Orlen Daniel Obajtek. Začátkem loňského roku se dokonce psalo o jeho možné cestě do premiérského úřadu. Tu zřejmě definitivně pohřbila série článků liberálního deníku Gazeta Wyborcza o Obajtkových majetkových poměrech a kauzách z minulosti. Ostatně podobné kauzy se vynořují i kolem Morawieckého, který je s pověstí „teflonového premiéra“ přechází.

Morawieckého pozici příliš neoslabuje ani protežování Błaszczaka. Nadto se o současném premiérovi teď mluví i jako o adeptovi na prezidentského kandidáta v roce 2024.

Kdo by měl vystřídat Kaczyńského?%
Mateusz Morawiecki14,2
Andrzej Duda9,7
Mariusz Błaszczak7,6
Beata Szydłová3,5
Zbigniew Ziobro2,8
někdo jiný20,8
neví41,3

Zdroj: SW Research pro rp.pl.

Kdo je Mariusz Błaszczak?

V prvé řadě politik loajální Kaczyńskému. V satirickém seriálu Ucho předsedy, který by mohl být učebnicí polské politiky po nástupu PiS k moci, je vyobrazený jako poněkud popletený a komický přikyvovač a podržtaška. Nejde o charismatického lídra, ale tichého dříče.

Błaszczak je skutečně nejloajálnější Kaczyńského „poddaný“. Média ho popisují jako člověka, jehož osobní ambice veřejně nepřevyšují zájem o blaho strany a jejího předsedy. S Kaczyńským je spjatá i jeho celá politická kariéra.

Foto: KPRM

V parlamentu sedává Błaszczak vedle Kaczyńského (vpředu tleskající), i když má vláda vyhraněné lavice nad poslanci (na snímku mmj. premiér Morawiecki).

Do vyšších funkcí se dostal, už když byl Kaczyński v letech 2006–2007 premiérem. Po smolenské katastrofě v roce 2010 vedl pět let poslanecký klub PiS a po vyhraných volbách v roce 2015 se stal ministrem vnitra.

Po třech letech vyměnil vnitro za ministerstvo obrany, které řídí pevnou rukou. Společně s Kaczyńským oznámili například zákon na ochranu vlasti nebo nákup amerických tanků. Právě s Washingtonem má Błaszczak dobré vztahy. Pevnou pozici si vybudoval i ve straně PiS – nevadí odpůrcům premiéra Morawieckého.

Kdo z nich to bude? Podle pozorovatelů je pravděpodobnější, že se Kaczyński bude soustředit na kampaň, bude sledovat své „stádo delfínů“ a uvidí, jak jeho rozehraná partie dopadne.

Reklama

Doporučované