Hlavní obsah

Z vysmívaného „Adriana“ je jestřáb. Válka na Ukrajině zapíše Dudu do učebnic

Foto: KPRP/Jakub Szymczuk

Polský prezident Andrzej Duda při dubnové návštěvě Ukrajiny. Prohlíží si škody napácháné Rusy v obci Boroďanka u Kyjeva.

Reklama

20. 6. 6:30

Říkává se mu posměšně „Adrian“, „propiska“ nebo „první lyžař republiky“. S válkou na Ukrajině ale polský prezident Andrzej Duda vycítil příležitost zbavit se přezdívek a vydobýt si své místo v učebnicích.

Článek

Jako by letos oslavená padesátka znamenala u Andrzeje Dudy jistý přelom nejen v životě, ale i v politice. S ruskou invazí na Ukrajinu se z polského prezidenta stal „jestřáb“, který kormidluje polskou zahraniční politikou.

Volal by Macron Hitlerovi?

„Mluvil během druhé světové války někdo s Adolfem Hitlerem? Říkal někdo, že si Adolf Hitler musí udržet tvář?“ pustil se nedávno Duda do telefonátů Paříže a Berlína s Moskvou. Pro Poláky je podle něj věc jasná: „Musíme udělat všechno, co je v našich silách, abychom zastavili imperiální Rusko (…) a aby si ruský imperialismus na Ukrajině vylámal zuby.“

Válečný konflikt na Ukrajině dal Dudovi nové velké politické téma a s ním i energii. Prezident je velmi aktivní v zahraniční politice a v Evropě i ve světě platí za hlavního advokáta zájmů Kyjeva. Jeho země od konce února přijala miliony válečných uprchlíků a stala se hlavní křižovatkou pro dodávky zbraní proti Rusům.

Foto: KPRP/Jakub Szymczuk

Volodymyr Zelenskyj vítá v Kyjevě Andrzeje Dudu. Snímek z 23. února 2022, den před ruským vpádem do země.

Na Ukrajině byl polský prezident letos už třikrát. S prezidentem Volodymyrem Zelenským si v Kyjevě třásl rukou 23. února, pár hodin před tím, než na ukrajinskou metropoli a další cíle dopadly první ruské rakety. V polovině dubna navštívil zničené obce kolem Kyjeva a v květnu mu po jeho projevu v ukrajinském parlamentu vestoje tleskala vláda, poslanci i Zelenskyj, který si s Dudou „padl do oka“.

„Obrana Ukrajiny jako nezávislého, suverénního a svobodného státu, kde lidé sami rozhodují o svých záležitostech, má pro nás zásadní význam,“ řekl Duda v nedávném rozhovoru pro německý deník Bild. Vysvětloval v něm, jak se liší polský a německý pohled na ruskou válku, a burcoval na podporu Kyjeva.

Zelenského lobbista

Se stejným cílem vyrazil Duda předminulý týden na svou „jihoevropskou tour“. V Portugalsku a v Itálii lobboval za to, aby se Ukrajině udělil status kandidátské země EU. Původně ho měla doprovázet i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, jenže onemocněla covidem-19.

Jde přitom jen o jednu z celé řady zahraničních návštěv, které Duda od začátku ruské invaze podnikl nebo naopak přivítal ve Varšavě. Z těch důležitějších to byla návštěva amerického prezidenta Joea Bidena, jenž přijel do Polska na konci března.

To, že je teď mimořádně aktivní, registruje i polská opozice. „Prezident Andrzej Duda se v mých očích změnil k lepšímu. Poslední měsíce jsou ty nejlepší za celé jeho prezidentování. Byl ochoten naslouchat opozici,“ pochválil nedávno hlavu státu předseda opozičních agrárních lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz.

„U prezidenta je vidět, že má nějaký nápad na mezinárodní politiku, který jsem já neviděl u žádného z ministrů zahraničí vlád PiS,“ řekl dále neúspěšný protikandidát Dudy z prezidentských voleb 2020.

I když prezidentovi teď podle průzkumů podpora mírně klesla, pořád se drží nad 50 procenty, kam se dostala po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Největší podporu má prezident dlouhodobě u stoupenců současné pravicové vlády a také u lidí, kteří praktikují víru, a u seniorů.

Hodnocení práce prezidenta Dudypozitivnínegativnínevědí
prosinec 202142 %47 %11 %
únor 202245 %43 %12 %
duben 202254 %37 %9 %
květen 202255 %35 %10 %
červen 202252 %38 %10 %

Zdroj: CBOS, 1030 respondentů, metody CAPI, CATI a CAWI.

Ještě v roce 2020 by byla taková i vyšší čísla pro Dudu standardní. Propad si ale prezident zažil na podzim 2020, kdy zemí otřásl fakticky úplný zákaz umělého přerušení těhotenství, následné protesty a další covidová vlna. K otázce potratů tehdy prezident na rozdíl od své dcery Kingy mlčel.

Kam se poděl prezident?

Byla to také doba, kdy Duda z politiky prakticky zmizel. Nebyl vidět a nebylo o něm slyšet – snad jen po nešťastné kontrole dočasné covidové nemocnice ve Varšavě, po které se procházel zřejmě už nakažený covidem-19. Případně v souvislosti se zvláštní gratulací Joe Bidenovi k volebnímu úspěchu – Duda tehdy nepopřál k výhře, ale jen „k vydařené kampani“.

Oficiálně čekal, až Bidena ve funkci potvrdí volitelé, ovšem to neznělo přesvědčivě. Duda a celá strana Právo a spravedlnost (PiS) totiž v Americe sázeli dlouhodobě na politiku Donalda Trumpa a výhra „levičáka“ Bidena pro ně byla studenou sprchou. Sám Duda dřív Trumpovi polichotil nápadem postavit v Polsku vojenskou základnu Fort Trump.

Vášnivý milovník zimních sportů také při některé z dalších covidových vln požadoval po ministrech, aby ze zákazů vynechaly jeho oblíbené lyžařské vleky. Ne náhodou se někdy Dudovi říká „první lyžař republiky“.

Foto: Profimedia.cz

Andrzej Duda je vášnivým lyžařem. Na snímku v tatranském Zakopaném, kde se letos v lednu účastnil charitativního slalomu.

Když se v srpnu 2020 Duda ujímal druhého mandátu, sliboval spolupráci, respekt k ústavě a národní usmíření. „Nedělíme Poláky na lepší a horší na základě příjmů, vzdělání, názorů nebo víry. Každému náleží úcta. Polákem je každý člověk loajální k republice a spoluobčanům. Každý, kdo má Polsko v srdci,“ říkal tehdy prezident v projevu.

Slova o respektu k ústavě a spolupráci ale zněla z Dudových úst až neuvěřitelně. Obzvlášť po mimořádně špinavé, vypjaté a zákeřné volební kampani, ve které vládnoucí blok své voliče mobilizoval mimo jiné nenávistnou rétorikou vůči sexuálním menšinám.

Jarkův spolupachatel, propiska a Adrian

I když letos na jaře image prezidenta posílila, není to tak dávno, co Duda čelil posměškům a jeho kritici mu jízlivě přezdívali „propiska“ nebo „notář“. Duda totiž svého času podepisoval rychle vše, co mu jeho mateřská strana PiS dala na stůl. Od té doby byl (a u části společnosti stále ještě je) považován jen za loutku předsedy PiS Jarosława Kaczyńského.

Ostatně za hlavní prohřešek doteď Dudovi odpůrci považují kroky hned ze začátku jeho úřadování, když se podílel na politickém „dobytí“ ústavního soudu. Uprostřed noci a bez přítomnosti médií tehdy jmenoval vlastní (PiSem vybrané) soudce namísto tří legálně vybraných soudců. Určil tím kurz, který tehdejší předseda ústavního soudu Andrzej Rzepliński nazval „ústavním převratem“. Duda je tak „spolupachatelem“ Kaczyńského konzervativní revoluce.

Politickou praxí se inspirovala také další přezdívka, kterou dostal prezident v populární politické satiře Ucho předsedy. Seriál se odehrával v Kaczyńského staromládenecky zařízené kanceláři, jejíž práh ovšem seriálový prezident nikdy nepřekročil. Čekal totiž na chodbě u recepčního pultu, případně seděl přede dveřmi. Svérázná Kaczyńského recepční si Dudovo jméno nikdy nezapamatovala a říkala mu pan Adrian, Adam, Ambrož… Odtud se pak pro prezidenta vžila další přezdívka „Adrian“.

Foto: Profimedia.cz

Jarosław Kaczyński (v lavici uprostřed) při projevu prezidenta Andrzeje Dudy v parlamentu v listopadu 2019.

Jejich vztah je ale poslední léta komplikovanější. Podle liberálního deníku Gazeta Wyborcza (GW) ani Kaczyński na jaře 2015 nevěřil, že Duda, tehdy nepříliš známý krakovský právník a europoslanec PiS, v prezidentských volbách uspěje. Dokonce si prý ani nemyslel, že by na takovou funkci měl kvalifikaci. Sám Kaczyński totiž prezidentský úřad spojuje s aureolou svého tragicky zemřelého dvojčete Lecha, po kterém chtěl v roce 2010 funkci převzít. Volby ale prohrál.

Duda se také postupně obklopil lidmi, které má Kaczyński v nelibosti. Neznamená to ale, že by si konzervativní prezident přál změnu vlády, ba dokonce o ni usiloval. Se stranou PiS vazby nezpřetrhal. I když ale pomáhá vládnoucímu táboru, zároveň se sem tam staví proti některým nápadům stranické centrály.

Válka na Ukrajině údajně mírně změnila i vztah s Kaczyńským, který po ruské invazi začal z titulu vicepremiéra pro bezpečnost docházet na jednání bezpečnostní rady státu do Prezidentského paláce. „Ale schválně se opožďuje, aby ukázal svou převahu,“ tvrdí zdroj GW.

Foto: KPRP/Jakub Szymczuk

Prezident Duda v autobuse s šéfkou Evropské komise von der Leynenovou, slovenskou prezidentskou Čaputovou a prezidenty Maďarska, Litvy a Estonska. Summit tzv. Bukurešťské devítky letos v únoru.

Duda má ale přezdívky i mezi svými. Tvrdé voličské jádro PiS, které se cítí být Dudou hned několikrát podraženo, o něm výsměšně mluví jako o „Dudíkovi“. „Neváží si ho a po vetu zákona o televizi TVN jsou na něj nahněvaní,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza jeden z nejloajálnějších poslanců PiS.

Všechna „Andrzejova veta“

Prezidentova propiska se obrazně řečeno už párkrát zadřela. Poprvé to bylo v roce 2017, když Duda vetoval balíček reforem, které měly dál změnit soudnictví podle obrazu PiS. Dudu tehdy zřejmě ovlivnily masové protesty.

I když je polské prezidentské veto silnější než v Česku a téměř vždy znamená pro zákony úplnou stopku, to Dudovo nakonec velký efekt na reformy soudnictví nemělo. Podobná verze zákonů totiž nakonec stejně prošla a stala se jádrem sporu Varšavy a unijních institucí o porušování zásad demokratického právního státu.

Když Duda vyhrál v létě 2020 prezidentské volby podruhé, spekulovalo se o jeho osamostatnění a větší nezávislosti na vůli stranické centrály. Prezidentova „proměna“ ale nezačala hned po obhajobě volebního vítězství.

Prvním odvážným krokem byl až případ „lex TVN“. Duda totiž loni na konci roku vetoval zákon, jímž strana PiS bez skrupulí útočila na největší soukromou televizi TVN. Zákon měl donutit americkou skupinu Discovery, aby se své televize vzdala. TVN je kvůli kritickému zpravodajství vládě dlouhodobě trnem v oku.

Chargé d'affaires amerického velvyslanectví ve Varšavě tehdy Dudu vyzval k „obraně svobody slova a podnikání“. V době prezidentského veta už bylo jasné, že se schyluje k nové válce. Americké tajné služby o tom údajně Varšavu informovaly už v listopadu.

Historická zkouška i příležitost

A právě Američané v Polsku vsadili na Dudu, který má pravomoci a může jít i proti příkazům stranické centrály, protože ho Kaczyński nemůže odvolat.

Duda se odhodlal k dalšímu vetu, tentokrát kontroverzního školského zákona, a vydal se navíc vstříc kompromisu s Evropskou unií. Politik, jenž v minulosti označil EU za pouhé „imaginární společenství“, ve kterém hledal vnějšího nepřítele, poslal v zimě do parlamentu návrh na zrušení kontroverzní disciplinární komory nejvyššího soudu.

Kvůli její existenci a roli „biče na nepohodlné soudce“ denně Polsku naskakuje pokuta od unijního soudu a země je dál bez peněz z Plánu obnovy. Prezident měl za to, že když se blíží válka, je třeba ukončit spory s Unií a návrh konzultovat s Američany i Bruselem, píše k tomu GW.

Foto: KPRP/Jakub Szymczuk

Duda se objímá se Zelenským při své návštěvě v ukrajinském parlamentu. Snímek z 22. května 2022.

Zatím není jasné, jestli budou změny soudnictví zásadní, nebo zůstanou jen kosmetické. Křehké příměří s EU ale trvá, a Duda jako „evropské svědomí“ už čtvrtý měsíc připomíná Berlínu i Paříži, že ve válce proti Rusku jde víc než „jen o Donbas“.

„Bohužel v Evropě se v poslední době objevily a objevují znepokojivé hlasy, že by měla Ukrajina ustoupit Putinovým požadavkům. Chci říct jasně: Jen Ukrajina má právo rozhodovat o své budoucnosti. Svět, mezinárodní společenství, musí od Ruska chtít konec agrese, úplné stažení vojsk z ukrajinského území a konec porušování mezinárodního práva,“ řekl Duda na konci května před ukrajinskými poslanci.

„Absolutně nemůže být řeč o vyjednávání a rozhodování za vašimi zády. Nic o vás bez vás! Absolutně! To je skálopevná zásada! Musí se dodržovat!“ dodal polský prezident.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované