Hlavní obsah

Duda přijel za Zemanem pro podporu v boji s unií, doma čelí kritice

Foto: Kancelář prezidenta republiky

Prezident Miloš Zeman přivítal na Pražském hradě polský protějšek Andrzeje Dudu.

Reklama

9. 12. 2020 16:34

Polský prezident Andrzej Duda přijel ve středu na krátkou návštěvu Prahy. Od svého českého protějšku si vyslechl podporu polského a maďarského postoje ve sporu s Evropskou komisí, který se týká porušování zásad právního státu.

Článek

Prezidenti se v Praze sešli den před důležitým summitem Evropské unie, jehož klíčovým bodem je řešení sporu s Polskem a Maďarskem. Národně konzervativním vládám ve Varšavě a Budapešti totiž vadí zavedení podmínky dodržování standardů právního státu, která má nově platit pro čerpání unijních peněz a chránit tak finanční zájmy EU.

„Velice si vážím hodnot Visegrádské skupiny. Považuji za nutné, aby se tyto hodnoty projevovaly i v dobách složitých,“ řekl prezident Miloš Zeman v krátkém projevu po zhruba hodinu a půl dlouhém jednání s Dudou. Vyzdvihl jednotu Visegrádské skupiny (V4) při odporu proti „rozmisťování ilegálních migrantů“.

„Dnes bychom měli být stejně jednotní v podpoře Polska, ale i Maďarska ve sporu s Evropskou komisí,“ dodal Zeman. Zároveň přivítal zprávy o rodícím se kompromisu mezi Polskem, Maďarskem a německým předsednictvím EU.

(Ne)jednota Visegrádu

Duda Zemanovi za jeho podporu poděkoval. „Jsem rád, že prezident Zeman pozitivně zareagoval na polské a maďarské návrhy,“ řekl polský prezident a také zdůraznil solidaritu V4. Duda, který EU v minulosti označil za „imaginární společenství“, po schůzce na Pražském hradě zdůraznil, že se unie musí pohybovat v rámci zakládajících smluv. „Chceme, aby byla unie dále unií svobodných států, a k tomu mají směřovat jednání, která právě probíhají,“ řekl polský prezident.

Foto: Kancelář prezidenta republiky

Česko-polské jednání na Pražském hradě.

Rozdílný názor na postoj Polska a Maďarska přitom nedávno projevila prezidentka čtvrtého státu V4 Zuzana Čaputová. Podmínku standardů právního státu podpořila po rozhovoru s místopředsedkyní Evropské komise a komisařkou pro unijní hodnoty Věrou Jourovou. „Nezávislost soudnictví, pluralita médií, boj s korupcí či funkční systém brzd a protivah v uspořádání politické moci jsou principy, na kterých evropské společenství stojí,“ uvedla na konci listopadu Čaputová.

Polsko a Maďarsko hrozí vetem unijního rozpočtu na léta 2021–2027, což by znamenalo výrazné omezení výdajů a ovlivnilo všechny členské státy. Podle posledních zpráv je ale na stole kompromis spočívající ve „vysvětlující doložce“ a odkladu účinnosti podmínky. Podle mluvčího polské vlády jednání dál probíhají. Věc bude ve čtvrtek a v pátek řešit summit EU v Bruselu.

Šéf Dudova politického kabinetu Krzysztof Szczerski dopředu avizoval, že prezidenti proberou politiku, hospodářství i spolupráci ve Visegrádské skupině, které tento půlrok Poláci předsedají. Tématem mělo být také Trojmoří, tedy Dudova iniciativa spolupráce a infrastrukturních projektů ve státech v prostoru mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem.

Tématu sousedského sporu ohledně rozšíření povrchového uhelného dolu Turów blízko českých hranic se prezidenti ve svých krátkých vystoupeních pro média nevěnovali a podle ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Rudolfa Jindráka ani nebylo mezi tématy setkání. Česko koncem září podalo kvůli rozšiřování dolu podnět k Evropské komisi, což může skončit i žalobou u unijního soudu. Duda v minulosti důl i blízkou elektrárnu podpořil.

Praha po Vatikánu, Kyjevu a Pobaltí

Prezident Duda vyrazil do Prahy čtyři měsíce po začátku svého druhého funkčního období. Když na začátku července vyhrál ve druhém kole nad varšavským primátorem Rafałem Trzaskowským (s rozdílem 420 tisíc hlasů), koronavirová epidemie v Polsku právě slábla. Na první zahraniční cestu Duda symbolicky zamířil do Itálie a nevynechal ani návštěvu papeže Františka ve Vatikánu.

Cesta do Prahy je od té doby po Ukrajině a Pobaltí jeho čtvrtou zahraniční cestou. Do Česka přijíždí v době, kdy sklízí od opozice kritiku za svou nečinnost. Z médií prakticky zmizel poté, co se s nemocí covid-19 na konci října procházel po covidové polní nemocnici, která vznikla na varšavském Národním stadionu. Duda o nákaze koronavirem nevěděl, testy ji potvrdily až o den později. Prezident se pravděpodobně nakazil od člena ochranky.

Své uzdravení pak Duda oznámil veřejnosti v dopise německému protějšku Franku-Walteru Steinmeierovi 4. listopadu. Od té doby média informovala jen o tom, že na pomoc léčby covidu-19 daroval krevní plazmu a že poslanci dali k ledu jeho návrh na úpravu protipotratové legislativy. Ta souvisí s říjnovým nálezem ústavního soudu, který prakticky delegalizuje umělé přerušení těhotenství. Duda chtěl zákonem povolit interrupci v případě, že nemá dítě naději na přežití.

Vášnivý lyžař Duda lobboval za vlekaře

A minulý týden rezonovala ještě jedna Dudova iniciativa. K prezidentově smůle ji v televizi „naprášil“ vicepremiér a ministr rozvoje Jarosław Gowin. S relativně umírněným předsedou koaliční strany Dohoda je podle médií Duda obvykle zadobře. Gowin ale v televizi Polsat prozradil, že mu prezident zavolal a řekl, že nebude akceptovat, pokud vláda nechá v zimě kvůli koronaviru mimo provoz lyžařské vleky a sjezdovky.

„To prezident Andrzej Duda mi volal a řekl, že neakceptuje uzavření vleků. Apeloval také na to, abych společně s lyžařskou branží vypracoval speciální hygienické předpisy, což se také stalo a umožnilo to otevření vleků,“ řekl ministr Gowin. Na vášnivého lyžaře a fanouška zimních sportů Dudu se za to ale snesla kritika.

Kritika od opozice i exprezidenta

Dudův mluvčí vysvětloval „intervenci“ zdravým úsudkem prezidenta – rekreace na svěžím vzduchu podle něj nemá být zakázána. Legraci si pak z prezidenta udělal levicový místopředseda sněmovny Włodzimierz Czarzasty. Dudův telefonát označil za jeho „nejdůležitější rozhodnutí ve druhém volebním období“. „Pane prezidente, skutečně, jste fantastickým prezidentem,“ dodal Czarzasty s fingovaným dojetím.

Kritika o neaktivitě zazněla i od jednoho z Dudových protikandidátů z prvního kola letošních prezidentských voleb. „Po volbách je naprosto neaktivní. Prezident upřednostňuje lyžovat, než aby podpořil podnikání poškozené krizí a (polsko-maďarským) vetem unijního rozpočtu,“ řekl pro deník Rzeczpospolita předseda lidovecké PSL Władysław Kosiniak-Kamysz.

A Dudu nešetří ani jeho předchůdce Aleksander Kwaśniewski, který byl v prezidentském úřadu v letech 1995–2005. Duda je podle něj od letních voleb pasivní a neangažuje se ani v boji s pandemií, ani v tématu Běloruska. „Pro mezinárodní aktivitu by se dalo těžko pro polského prezidenta najít lepší téma než starost o řešení běloruské krize,“ řekl Kwaśniewski ve vysílání rádia RMF FM. „Někdo řekl, že je to bezpříznakový prezident – to je zlomyslné, ale docela pravdivé,“ uzavřel polský exprezident.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované