Hlavní obsah

Polsko-maďarský vabank. Veto bude stát stovky miliard, stopne i Erasmus

Foto: Kancelaria prezesa Rady ministrów/Krystian Maj

Premiéři Polska a Maďarska Mateusz Morawiecki a Viktor Orbán.

Reklama

4. 12. 2020 11:12

Vyjednávání o polsko-maďarském vetu unijního rozpočtu je v rozhodující fázi. Pokud se státy příští týden nedohodnou, následky pocítí celá unie, v sázce jsou biliony korun i program Erasmus na další akademický rok.

Článek

Vlády v Polsku a Maďarsku už týdny blokují přijetí unijního rozpočtu na léta 2021 až 2027 ve výši 1,1 bilionu eur a také fond obnovy hospodářství po pandemii ve výši 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun), který má financovat společná půjčka. Jenom z koronavirového fondu by mělo Česko obdržet v přepočtu 182 miliard korun.

Národní konzervativci ve Varšavě a Budapešti navzdory postoji 25 členských států odmítají zavedení podmínky dodržování standardů právního státu, která má být nově s čerpáním unijních peněz spojená. Lídři EU se na jejím zavedení domluvili na summitu letos v červenci, dva státy teď ale definitivní zavedení podmínky odmítají. Maďarsko i Polsko tvrdí, že je u nich vláda práva v dobré kondici, a dlouhodobou kritiku za zasahování do nezávislosti soudnictví odmítají.

Polsko a Maďarsko nesouhlasí s možností zastavit proplácení evropských prostředků těm zemím, které pravidla právního státu nedodržují. Nemění se tedy pravidla, ale to, že jejich porušení bude skutečně postihováno. Komise nejdříve situaci konkrétního státu přezkoumá, a pokud zastavení přísunu společných peněz navrhne, musí o této věci členské státy rozhodnout kvalifikovanou většinou, a to ve lhůtě jednoho měsíce. Zdroj: České zájmy v EU.

Německé unijní předsednictví se pod taktovkou kancléřky Angely Merkelové snaží o kompromis, času je ale málo. Evropská komise totiž nejpozději 7. prosince musí podle unijních smluv začít připravovat rozpočtové provizorium pro rok 2021. To se v historii stalo pouze jednou, a to v roce 1988.

Pokud se unijní lídři nedohodnou na summitu příští týden, unie bude muset od ledna 2021 každý měsíc hospodařit s jednou dvanáctinou rozpočtu pro tento rok. Vysvětlujeme proto, jaký je současný stav jednání a co všechno je v sázce.

Foto: Kancelaria prezesa Rady ministrów/Krystian Maj

Jednání premiéra Morawieckého s kancléřkou Merkelovou.

Polský kurz určuje radikál Ziobro

„Tohle je vyjednávání. Při vyjednávání nemůžete být – s prominutím – měkkoušem, musíte být tvrdí a dbát o zájmy vlastní země, Polska. Polsko není horší než ostatní, nemusíme se Berlína doprošovat souhlasu k použití veta, pakliže jsou naše zájmy ohroženy,“ prohlásil minulý týden polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Neobvyklým výrazem „miękiszon“ (překládáme jako měkkouš), který použil, vzbudil pozornost polských médií a musel pak veřejnost ujišťovat, že neměl na mysli premiéra Mateusze Morawieckého, nýbrž opozici.

Je to ale právě Ziobro a jeho strana Solidární Polsko, která usiluje o co nejtvrdší postup Polska v současné krizi kolem unijního rozpočtu. Politici Solidárního Polska, satelitu strany Právo a spravedlnost (PiS), se dlouhodobě netají svým ostře kritickým přístupem k Evropské unii.

Foto: Profimedia.cz

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro.

Radikální národně konzervativní a religiózní strana by teď neměla šanci dostat se samostatně do polského parlamentu, díky vládnoucí trojkoalici s PiS a umírněnější stranou Dohoda má ale velký podíl na moci. Její předseda řídí kromě ministerstva spravedlnosti i státní zastupitelství, které podle kritiků postupuje v řadě případů zpolitizovaně. A právě on stojí za kontroverzními reformami justice, o které vláda PiS vedla v posledních letech spor s opozicí, ale i s Evropskou komisí před Soudním dvorem EU (a několikrát prohrála).

Ziobro je ve vládním táboru obecně vnímaný jako mocný a všehoschopný konkurent premiéra Mateusze Morawieckého a jeho přirozený rival v boji o nástupnictví po Jarosławu Kaczyńském. A nově kvůli aktivnímu prosazování veta unijního rozpočtu dostává Ziobro i otázky na to, zda převzal roli šéfa polské diplomacie. Ziborovou optikou Polsko případným vetem tolik peněz neztratí a na koronavirovou obnovu hospodářství si může vypůjčit peníze samo, ba dokonce levněji.

Mistr kompromisu Jarosław Gowin?

Ziobrův vliv na současný kurz dalšího tvrdého střetu Varšavy s Bruselem je uvnitř vládnoucí koalice zřejmý. Koaliční strany jednaly o rozpočtovém vetu v úterý. Podle úniků z jednání, které se objevily v médiích, dál zastává tvrdou pozici vylučující ústupky jak Ziobrovo Solidární Polsko, tak i strana PiS a její špičky. Vetu se chce vyhnout třetí strana – Dohoda vicepremiéra Jarosława Gowina.

Právě Gowin ve čtvrtek v Bruselu vyjednával s eurokomisaři. S novináři pak mluvil o možném východisku přijatelném pro Polsko. Spočívalo by prý v přijetí vysvětlujícího prohlášení, ze kterého má být jasné, že podmínka dodržování právního státu by nebyla využívána k vyvíjení tlaku na členské státy v jiných oblastech, než je správné využívání peněz z evropských fondů. Jakou podporu má Gowinova iniciativa v koalici, ale není jisté.

Narazila ovšem u maďarského premiéra Viktora Orbána. V pravidelném pátečním rozhovoru pro rádio Kossuth řekl, že Gowinův návrh „nebude fungovat“. Podmínku právního státu pak dal znovu do souvislosti s donucením Maďarska přijímat migranty. Za autora podmínky označil finančníka a filantropa George Sorose.

Foto: Profimedia.cz

Polský vicepremiér Jarosław Gowin letos na jaře z vlády odešel. V říjnu se do kabinetu vrátil.

Vlády v Polsku a Maďarsku tvrdí, že spojení peněz a právního státu nemá oporu v unijních smlouvách. Hovoří také o tom, že zavedení podmínky by bylo cestou k rozpadu EU v budoucnosti a zavádění politických podmínek. „Mechanismus může být využitý libovolně a s politickou motivací. Někomu se teď nelíbí polská vláda, tak ji pranýřuje. Zítra to může být italská nebo portugalská vláda – to jim vezmeme fondy,“ řekl Morawiecki v nedávném rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Polská opozice: plán napsaný azbukou

Na tom, jak nakonec vyjednávání dopadne, nejspíš závisí i pozice premiéra Morawieckého a jednota koalice. Podle deníku Rzeczpospolita jednotu „Sjednocené pravice“, a dokonce i Kaczyńského PiS ohrožují vlastně všechny scénáře. „Ve straně Kaczyńského se registruje, kdo je nejaktivnější, a kdo naopak takticky k unijním věcem mlčí, obzvlášť v kontextu frakcí či politiků, kteří doufají v návrat do nejvyšších pozic,“ popisuje vnitropolitický kontext hrozby vetování rozpočtu Rzeczpospolita.

Polská opozice mezitím vyzývá Morawieckého, aby veto nepoužil a nebyl „rukojmím radikálů“. „V rámci rozpočtového provizoria se nebudou moci vytvářet nové projekty. To všechno má za následek, že si dnes klademe jednoduchou otázku. Kde je napsaný dnešní scénář vyjednávání polské vlády? Mám dojem, že to všechno, co se děje kolem evropského rozpočtu, kolem těch vyjednávání, je psané cyrilicí. Je to napsané lidmi, kteří nechtějí silné Polsko v Evropské unii, ale chtějí rozklad EU zevnitř,“ řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci předseda opoziční Občanské platformy Borys Budka.

„Homomanželství a gender“

Poslanci Ziobrovy strany přitom ve své rétorice v posledních dnech ještě přitvrdili. V pátek představí svou zprávu „Porušování vlády práva Nizozemskem – daňové podvody v EU“.

Poslanec Solidárního Polska a náměstek ministerstva pro správu státního majetku Janusz Kowalski dal tento týden unijní rozpočet do souvislosti s „homomanželstvími“, adopcemi dětí homosexuálními páry, přijímáním muslimských imigrantů či učením dětí o genderu. „Němci nás vydírají, vydírají Polsko. (…) A vy stojíte na straně Berlína, vy stojíte na straně Bruselu a útočíte na polskou vládu, která brání polskou suverenitu,“ vytýkal Kowalski kolegům z opozice v Polské televizi.

Právě s německým faktorem v celé věci polská taktika počítá. Německá kancléřka Angela Merkelová už avizovala, že na unijním summitu 10. a 11. prosince bude nutné najít řešení zavedení mechanismu podmínky právního státu navzdory odporu Maďarska a Polska. Německé předsednictví EU končí na konci prosince, kdy se ujme kormidla Portugalsko. A od toho si Polsko slibuje vstřícnější přístup.

Podmínka dodržování standardů právního státu cílí především na ochranu peněz všech daňových poplatníků států EU, které jsou rozdělovány z evropského rozpočtu a se kterými zachází především vlády jednotlivých členských států. Má se soustředit zejména na momenty, kdy by nebylo zahájeno vyšetřování korupce, soudy by jednaly účelově, nebo stát konal svévolně nebo protiprávně. Otázka menšin nebo médií není novým nástrojem řešena (dle posledního kompromisního návrhu). Platí ale, že tyto otázky spadají pod společné hodnoty a jejich dodržování je předpokladem členství v EU. Zdroj: České zájmy v EU.

Co udělá portugalské předsednictví?

Polská provládní média také ve velkém citovala portugalský deník Público, který napsal, že portugalský socialistický premiér António Costa se na schůzce za zavřenými dveřmi postavil na stranu Polska a Maďarska. Deník přitom vycházel ze slov polského exministra zahraničních věcí a v současnosti europoslance PiS Witolda Waszczykowského. Informaci záhy dementovalo portugalské ministerstvo zahraničí.

Sám Costa poté řekl, že doufá, že se věc podaří vyřešit německému předsednictví na jednání Evropské rady příští týden. „Nedá se znovu otevřít dohoda lídra EU z července. Není ani možné dělat změny v dohodě o mechanismu, které se dosáhlo mezi Radou a Evropským parlamentem,“ uvedl portugalský premiér po schůzce s předsedou europarlamentu a šéfy poslaneckých frakcí.

Foto: Profimedia.cz

Portugalský premiér António Costa.

Dvakrát během dvou týdnů už se sešel Morawiecki s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Premiéři se shodli na společném postupu. Šéf maďarského úřadu vlády Gergely Gulyás ve čtvrtek zopakoval, že Maďarsko dál s podmínkou právního státu nesouhlasí. „Nemůžeme přijmout rozpočet EU v této podobě a máme právo jej vetovat,“ uvedl Gulyás.

Manévr Evropské komise

I když s podmínkou právního státu souhlasí 25 z 27 členských zemí, k přijetí rozpočtu je potřeba jednomyslnost. Státy jako Nizozemsko, Francie, Německo i Španělsko dávají najevo svou nespokojenost s přístupem Varšavy a Budapešti. Tvrdě vyjednává i Evropská komise.

Média ve čtvrtek s odkazem na vysoce postaveného činitele unijní exekutivy informovala, že komise zvažuje i krajní možnost, při které by v případě polsko-maďarského veta odřízla oba státy od fondu koronavirové pomoci. Otevřeně o tom mluví eurokomisař pro záležitosti rozpočtu Johannes Hahn v rozhovoru pro Financial Times. Právě Polsko má být přitom po Itálii a Španělsku jejím třetím největším příjemcem z covidového fondu. Možnost vyloučení Polska a Maďarska už připustil premiér Morawiecki.

Co vlastně maďarsko-polský postoj znamená?

Pokud jednání k ničemu nepovede a dál se protáhne nebo dojde na polsko-maďarské veto, bude to mít přímé dopady na Česko i ostatní unijní státy. „Zastavila se jednání o rozpočtu i o fondu obnovy evropských ekonomik, na který vlády členských států čekají. V případě České republiky je nesouhlasem Polska a Maďarska zablokováno 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun) z evropského sedmiletého rozpočtu a fondu obnovy,“ uvádí expertní web České zájmy v EU.

Jestli v lednu začne EU fungovat podle rozpočtového provizoria, bude na výdaje každý měsíc k dispozici dvanáctina letošního rozpočtu. Zatímco například zemědělské dotace či humanitární pomoc to neohrozí, na nové projekty ze strukturálních fondů, z nichž vůbec nejvíc čerpá Polsko, peníze nebudou.

Provizorium by se dotklo i Evropské lékové agentury, která schvaluje například vakcíny, i Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, důležitého v současné pandemické krizi. Peníze by nebyly ani na plánované rozšiřování pohraniční stráže Frontex. V ohrožení by byl pro další akademický rok i studijní program Erasmus+, díky němuž evropští studenti jezdí studovat do zahraničí. Informaci polskému rádiu TOK FM potvrdil mluvčí Evropské komise pro oblast rozpočtu Balazs Ujvari.

„Odmítavý postoj Polska a Maďarska zároveň dopadne na další státy EU – pro nás extrémně důležité exportní trhy, na které dodáváme naše velmi žádané zboží. Pokud nedojde k rychlé obnově evropských ekonomik, bude Česká republika ve velkých problémech,“ dodává server České zájmy v EU k rizikům rozpočtového provizoria.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované