Přes 80 % Poláků chce zůstat v unii, přesto se mluví o polexitu

Nové číslo konzervativního týdeníku Do Rzeczy (K věci) vyvolalo v Polsku pozdvižení. Časopis v souvislosti s odporem polské vlády proti unijním požadavkům na právní stát navrhuje reálně uvažovat o vystoupení Polska z Evropské unie.

„Unii je nutné říct: dost. Polexit – máme právo o tom mluvit,“ stojí na obálce konzervativní časopisu, kterou doplňují podobizny šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové a vicepremiéra Jarosława Kaczyńského. Oba odděluje duhový blesk. Blesk je symbol současných protestů proti nálezu ústavního soudu, který v zemi omezuje možnosti legálního přerušení těhotenství jen na případy ohrožení života matky. Duha zas symbolizuje hnutí za práva sexuálních menšin.

Provládní týdeník, který je významným příjemcem peněz za reklamu státních firem, píše o Evropské unii jako o Sovětském svazu a kritizuje ji mimo jiné za „nestoudný pokus o vnucení ideologie LGBTQ Polsku“.

„Kdybychom vzali vážně to, co říká a čeho se domáhá Ursula von der Leyenová společně s Věrou Jourovou a novou hvězdou Helenou Dalliovou, museli bychom Polsko rozpustit, polskou kulturu zahrabat, polskou úctu ke křesťanské tradici (zapsanou v ústavě) vyhodit do koše,“ píše v úvodníku šéfredaktor Paweł Lisicki. Vystoupení Polska z EU podle něj „v žádném případě“ neohrozí bezpečnost země a automaticky by prý také neznamenalo ani pád do vlivové zóny Moskvy.

Týdeník Do Rzeczy navazuje svým aktuálním číslem na polské a maďarské veto unijnímu rozpočtu. Vlády ve Varšavě a Budapešti totiž nesouhlasí s tím, aby bylo čerpání unijních peněz, včetně unijní koronavirové pomoci, podmíněno dodržováním standardů právního státu. Podle polského a maďarského názoru jde ze strany unie o politické rozhodnutí, právní stát si prý navíc jde vykládat různě.

„Výraz vláda práva je jazykově chytrý výraz. Významově se pojí se zásadami dodržování práva, ale je ho možné libovolně rozšiřovat, například o to, že v budoucnu nastane situace, kdy Evropská unie uzná, že naše neochota kupovat plyn od souseda na východě porušuje vládu práva. Do toho pytle lze naházet leccos,“ vysvětloval v pondělí ráno v Polské televizi mluvčí vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Radosław Fogiel. Podle něj polské a maďarské hrozby vetem zabraly natolik, že německé unijní předsednictví se vrací k vyjednávání. V současnosti podle polských médií probíhají o polsko-maďarském vetu zákulisní vyjednávání.

Na magazín Do Rzeczy se za téma „polexitu“ už v neděli večer snesla vlna ostré kritiky. Liberální i středoví novináři na Twitteru psali o vykročení šéfredaktora Lisického směrem k Rusku a také o možnosti začátku britské cesty. „Rychle doháníme přátele Brity. Proces osvojování si brexitu tam probíhal nejméně 20 let a angažovalo se v něm hodně médií (obzvlášť bulvárních). Velmi nebezpečný směr,“ napsal například novinář liberálního serveru Gazeta.pl Łukasz Rogojsz.

Kritiku schytal magazín dokonce i od šéfredaktora provládního týdeníku Sieci, který profituje z reklam státních společností ještě víc než Do Rzeczy. „Rozpoutávání diskuse o polexitu je v současných podmínkách politicky neodpovědné. Krajně, a dokonce sebevražedně,“ píše Jacek Karnowski a pokračuje: „Žádný polexit není v současnosti možný. Vláda, která nadhodí takové heslo, dnes nepřežije víc než několik týdnů. Teoretické zisky spojené s větším tlakem na Brusel jsou nulové. Nejsme Velká Británie, nejsme ostrov a oni to také vědí.“

Vztahu Poláků k Evropské unii se věnuje i aktuální průzkum agentury IBRiS pro deník Rzeczpospolita. Vyplývá z něj, že naši severovýchodní sousedé zůstávají v drtivé většině příznivci členství v EU. Pokud by se konalo referendum, na 81 procent lidí by hlasovalo pro setrvání v evropském společenství. Naopak pro vystoupení se vyslovilo pouze 11 procent dotázaných, téměř 8 procent lidí nemělo jasný názor.

Mezi příznivci setrvání Polska v EU je i 83 procent voličů vládnoucí strany PiS. V případě liberální a levicové opozice je to dokonce 95, respektive 97 procent lidí. Menší podporu má pak unie u krajní pravice, kde by členství podpořilo 37 procent lidí.

Rozdělenější je ovšem polská společnost v otázce unijní podmínky dodržování standardů právního státu. Podmínka má zhruba stejný počet odpůrců i příznivců: 44 procent. „Výsledky průzkumu IBRiS ukazují, že pro politiky vládnoucí Sjednocené pravice bude obtížné hrát na nechuť k EU, protože taková nechuť je v postojích obyvatel jen marginální,“ píše k tomu Rzeczpospolita. Zároveň se ale většina lidí neobává toho, že by mělo polské veto podmínky právního státu za následek ztrátu unijních peněz nebo odchod Polska z EU.

„Politická půda je velmi vrtkavá. K vetu může dojít. Téměř jsme se s ním smířili. Bezpochyby na tom velmi ztratíme v otázce prestiže a finančně. Ale více než ztráty fondů se bojím něčeho jiného. Mediální bouře, která se rozpoutá v Polsku proti unii, která bude kvůli vetu ukazovat prstem na Polsko. Po ní se obdobné průzkumy mohou za několik měsíců vypadat úplně jinak,“ uzavírá šéfredaktor středového deníku Rzeczpospolita Bogusław Chrabota.