Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Volby do zemských sněmů v Durynsku, Sasku a Braniborsku se sice budou konat až v září, v Německu ale poutají velkou pozornost už nyní.
Podle lednových průzkumů by v nich totiž zvítězila opoziční Alternativa pro Německo (AfD). Se ziskem přes 30 procent a velkým náskokem před ostatními.
Řada tamních médií si teď klade otázku, jak by vláda krajně pravicové populistické strany mohla vypadat.
Nejvyšší podporu má AfD ve východních spolkových zemích. V Durynsku a Sasku jí některé průzkumy dávají až 36, respektive 34 procent. Jiný průzkum přisuzuje AfD v Sasku dokonce 37 procent.
„Rasistické pojetí národa“
V obou spolkových zemích tamní zemské úřady pro ochranu ústavy označily Alternativu pro Německo za „pravicově extremistickou“.
„Postoje saské AfD odporují základním principům našeho svobodného demokratického systému, např. v otázce migrace jde proti záruce lidské důstojnosti zakotvené v ústavě,“ napsal saský úřad (LfV).
Podle zprávy z loňského prosince prosazuje AfD pojetí národa na základě etnických, biologických nebo kulturních kritérií, což odporuje ústavě. „Takové rasistické pojetí národa, jak ho veřejně prezentuje AfD Sasko, má své kořeny v historii nacismu,“ uvedl ředitel LfV Dirk-Martin Christian.
Saská AfD už věc napadla u soudu.
V případě, že se Alternativa pro Německo dostane v některé ze spolkových zemí k moci, mohla by podle ústavního právníka Volkera Boehmeho-Nesslera dohled úřadů ukončit.
„Vláda v Durynsku by mohla jmenovat nového policejního prezidenta a nového prezidenta úřadu na ochranu ústavy z řad AfD, což by vedlo k tomu, že by dohled úřadu nad AfD určitě skončil,“ citoval deník Bild experta z univerzity v Oldenburgu.
Koneckonců už loni v létě ředitel durynského úřadu pro ochranu ústavy Stephan Kramer řekl, že pokud by začala v zemi AfD vládnout, týž den by s rodinou opustil Německo. Kramer byl 15 let generálním tajemníkem Ústřední rady Židů v Německu.
Björn Höcke
V Durynsku je AfD spojená s vlivným Björnem Höckem, tváří radikálního křídla strany a předsedou poslanecké frakce v tamním zemském sněmu.
Sám Höcke je kvůli svým extremistickým názorům pod dohledem Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV). Podle rozsudku z roku 2019 ho také lze na základě jeho názorů nazývat fašistou.
Björn Höcke na archivním snímku.
Höcke bude za AfD kandidátem na zemského premiéra. Pod funkci spadá mimo jiné vzdělávací a mediální politika i plnění celostátní azylové politiky. Azylovou a imigrační politiku chce přitom AfD radikálně proměnit.
Sám Höcke má za to, že současné demonstrace proti AfD mají odvést pozornost proti nedávným protestům zemědělců a zachránit klesající popularitu spolkové vlády sociálních demokratů, Zelených a liberálů.
Jako v Budapešti a ve Varšavě?
Podle politologa Lukase Stötzera z Univerzity Witten / Herdecke by mohla AfD po případném nástupu k moci čerpat inspiraci z dění v Maďarsku nebo Polsku za vlád stran Fidesz a Právo a spravedlnost.
„V těchto zemích pravicově populistické vlády změnily chod formálních demokratických institucí ve svůj prospěch,“ řekl Stötzer deníku Frankfurter Rundschau. Na mysli má například omezení financování veřejnoprávních médií a jejich oslabení či ovládnutí.
Právě veřejnoprávním médiím ostatně kandidát na zemského premiéra Björn Höcke loni v listopadu ve třetí osobě vzkázal: „Co se stane, když se Höcke stane premiérem? Zruší smlouvy se státními sdělovacími prostředky? Ano, Höcke to udělá, ano!“
Kvůli kritice AfD ve veřejnoprávních médiích strana už léta požaduje likvidaci či restrukturalizaci rozhlasu a televize. Po vzoru bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa se partaj spoléhá na takzvaná „alternativní média“ a komunikuje hlavně na sociálních sítích.
Podle už zmíněného ústavního právníka Boehmeho-Nesslera by možná vláda AfD znamenala i personální výměny nejvyšších pozic ve státě a také v administrativě, které by proběhly na základě souhlasu se stranickou linií AfD.
„Zemská vláda vedená AfD by mohla kdykoli a bezdůvodně dočasně odvolat všechny politické úředníky,“ souhlasí s ním v Bildu i ústavní právník Josef Franz Lindner z univerzity v Augsburgu.
Zásahy se dají očekávat i ve školství a učebních osnovách, které spadají do pravomoci zemské vlády. „Björn Höcke je vystudovaný učitel dějepisu a v souvislosti s nacistickou érou hovoří o ‚kultu viny‘. Na tom si lze představit, jak by ministr školství za AfD změnil učební osnovy,“ říká Boehme-Nessler.
„Kult viny“ je politický koncept krajní pravice. Jde o součást revizionismu, který popírá nebo bagatelizuje německou odpovědnost za nacistické zločiny a jejich důsledky. Spočívá mimo jiné v odklonu od připomínání holokaustu, které považuje za zatížení národa kolektivní vinou.
Schůzka ve vile Adlon
V Německu už týden pokračuje série sílících demonstrací proti pravicovému extremismu. Impulzem pro protesty, kterých se o víkendu podle policie zúčastnilo 900 tisíc lidí, bylo odhalení tajné schůzky krajní pravice ve vile nedaleko Wannsee u Postupimi.
Na schůzce ve vile Adlon se řešil „plán remigrace“, tedy deportací migrantů i Němců s přistěhovaleckými kořeny. Kromě tváří neonacistické scény byli ve vile i podnikatelé, zástupci AfD. Strana čelí ostré kritice a zesílily hlasy volající po jejím zákazu.
Protiimigrační strana odmítla, že by deportační plán probíraný na setkání v Postupimi byl součástí jejího programu. Podle pokladníka strany Carstena Hüttera se AfD propadu podpory kvůli demonstracím neobává.
Podle politologa Stötzera je důležité zvážit i neformální dopady vlády v čele s AfD. Úspěch krajní pravice totiž podle experta legitimizuje extremistické názory.
Výzkumy ukazují, že úspěch pravicových populistů činí lidi ochotnějšími veřejně vyjadřovat xenofobní přesvědčení a nekritizovat ostatní za taková prohlášení.
„To může mít výrazné negativní důsledky pro menšiny ve společnosti a mimo jiné to může vést k nárůstu násilných útoků,“ varuje Stötzer.
Důležitý předseda sněmu
Případný úspěch AfD a nástup k moci v některé ze spolkových zemí by vyžadovaly silný volební výsledek či případně sestavení povolení koalice. Žádná z relevantních stran teď však spolupráci s AfD nepřipouští.
V případě prvního místa ve volbách ale straně podle tradice náleží funkce předsedy zemského sněmu. Ten organizuje práci v regionálním parlamentu, což by mělo rozhodující vliv na chod nebo zablokování instituce.
Ve skloňovaném Durynsku navíc předseda zemského sněmu může jmenovat i zemského premiéra, a to i v případě, že kandidát na funkci nezíská v parlamentu absolutní většinu hlasů. Ve třetím kole volby totiž stačí prostá většina.
