Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Už v kampani se Karol Nawrocki prezentoval jako velký evropský trumpista a získal i podporu amerického prezidenta. Chválil Trumpův styl, ideologickou blízkost i razantnost.
Do Bílého domu vedla jeho první oficiální cesta ve funkci polského prezidenta. Po půl roce v úřadu však Nawrockému jeho politická blízkost k Donaldu Trumpovi situaci spíš komplikuje.
Trumpův výpad proti Dánsku a ambice získat Grónsko pro Spojené státy otřásají transatlantickým spojenectvím. Otevřeně se mluví i o riziku vojenského střetu uvnitř NATO, což bylo dosud jen obtížně představitelné. Polsko přitom v bezpečnostních otázkách dlouhodobě sází na spojenectví s USA.
Americko-polské vztahy
Za vlád strany Právo a spravedlnost v letech 2015 až 2023 byl Washington de facto nejbližším spojencem Varšavy.
Vláda PiS se kryla s prvním funkčním obdobím Donalda Trumpa, ale blízká spolupráce Američanů s Poláky zůstala i za Joea Bidena – ochlazování vztahů totiž hned v únoru 2022 stopl ruský vpád na Ukrajinu. Biden pak s Varšavou úzce spolupracoval.
Ještě za Bidena se navíc v Polsku vyměnila vláda a k moci se vrátil Donald Tusk. Ten Trumpa v minulosti, ještě jako předseda Evropské rady, opakovaně kritizoval a vyjadřoval se o něm i svým typickým jízlivým způsobem.
Americké volby 2024 a loňské polské prezidentské volby proto pro Tuska znamenaly velkou mezinárodní komplikaci. Trump polského premiéra nemá v lásce, což se projevuje tím, že ho ignoruje nebo přímo obchází. Bílý dům například Tuska loni vyšachoval z rozhovorů o Ukrajině.
Září 2025. Americký prezident Donald Trump přijal Karola Nawrockého v Oválné pracovně necelý měsíc po jeho inauguraci.
Se zvolením konzervativce Nawrockého za prezidenta se navíc v Polsku naplno otevřela domácí fronta. Nawrocki aktivně využívá své silné právo veta a zastavil už 23 koaličních zákonů. To z něj ve srovnání s jinými prezidenty dělá největšího „blokátora“ vládní většiny za 36 let. Někteří prezidenti nevetovali tolik zákonů ani za celých deset let ve funkci.
Trumpův tlak na výdaje je vlastně výhoda
Vláda Nawrockého obviňuje z „politického divadla“, snaží se ho izolovat a obcházet ho. Zároveň ale kabinet nerezignoval ze spojenectví s Američany a americkou vojenskou přítomnost v zemi dál považuje za největší záruku odstrašování Ruska.
Podle amerikanisty Michała Urbańczyka z poznaňské Mickiewiczovy univerzity je pro Polsko, které mohutně zbrojí, výhodná i Trumpova hlavní agenda v NATO: Tlak na to, aby členské státy zvyšovaly výdaje na zbrojení. Posiluje se tím obranná a odstrašovací schopnost Aliance.
„Trump očekává skutečné kroky vedoucí k posílení vojenských schopností zemí NATO, nikoli jen ujišťování evropských politiků. Opakovaně říkal, že pokud některý stát nebude plnit závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP, USA ho nebudou bránit,“ řekl Urbańczyk v rozhovoru pro portál WNP.
Fort Trump se vrací na scénu?
Vojenskou spolupráci navíc Varšava s Washingtonem ještě umocňuje. Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pondělí v Krakově oznámil, že ve slezském Boleslavci vzniká „Fort Trump“. O možné základně pojmenované po Trumpovi se v Polsku mluvilo už v roce 2018, nakonec z ní ale sešlo.
„Jde o prvek rozšiřování vojenské infrastruktury, která má usnadnit přítomnost a operace amerických jednotek v Polsku,“ přiblížil teď ministr obrany. Není jasné, jestli jde o oficiální nové jméno, nebo manévr, jak americkému prezidentovi polichotit.
„Zároveň modernizujeme letiště ve Vratislavi, které se stane hlavním evropským překladištěm pro americké ozbrojené síly. To ukazuje, že Dolní Slezsko a Boleslavec se stávají důležitým článkem bezpečnosti NATO,“ dodal lidovecký politik.
Našlapování kolem Grónska
Opatrný je naopak přístup ke „grónské krizi“. Prezident i vláda svorně vyloučili vyslání polských vojáků do Grónska.
Prezident Nawrocki ve středu dopoledne v panelové diskuzi na fóru v Davosu prohlásil, že „Spojené státy jsou nejdůležitějším polským spojencem a NATO je stabilní“, a to navzdory grónské krizi. Doufá, že ta se vyřeší diplomatickou cestou.
Premiér Donald Tusk v pondělí napsal na sítích, že pokus o zabrání území mezi státy NATO by byl katastrofa a „konec světa“.
„Polsko dbá na to, co je důležité pro naši bezpečnost. Jde o spolupráci spojenců v čele se Spojenými státy. Bez USA není NATO. Úlohou Polska je propojovat,“ komentoval téma smířlivě ministr obrany Kosiniak-Kamysz.
Ve středu ráno dodal, že posílat vojáky do Grónska není potřeba. „Transatlantické vazby spojují Evropu se Spojenými státy a naší rolí v tomto procesu je hledat politické porozumění. Věřím, že je možné. Domnívám se, že při respektu k Dánsku a při péči o dobré vztahy se Spojenými státy musí být Polsko právě tímto spojovacím článkem,“ tvrdí ministr.
Umírněné komentáře přitom narážejí na zásadní rys, který Polsku komplikuje situaci: Trumpovu nepředvídatelnost.
„Nejproblematičtější, a to nejen pro Polsko, ale i pro další země, se jeví nepředvídatelnost Donalda Trumpa a jeho politiky. Chybějí například jasné a dlouhodobé závazky Spojených států vůči Ukrajině, což představuje strategický problém pro Evropu, včetně Polska, tedy země, která s Ukrajinou sousedí,“ uvedl k věci amerikanista Michał Urbańczyk.
„Nevýhodná je pro nás také určitá relativizace spojeneckých závazků ze strany Američanů. USA sice zůstávají lídrem NATO a západního světa, zároveň však Trump ve vztazích s třetími zeměmi jedná na vlastní pěst,“ dodal.
Pozvánka do Trumpovy Rady míru
Trumpova nepředvídatelnost se naplno projevuje celý leden, nejen kolem Venezuely a Grónska, ale i kolem nové iniciativy: Rady míru. Do té Trump pozval i polského prezidenta a dostal ho tím do už zmíněné pasti.
I když je pro Nawrockého členství v klubu trumpistů bezpochyby lákavé, usedl by tam s diktátorem Alexandrem Lukašenkem a možná také s Vladimirem Putinem. Vstoupí také maďarský premiér Viktor Orbán nebo lídři Jordánska, Turecka a Pákistánu.
„Nawrocki nikdy nenajde dobré argumenty, jimiž by Polákům vysvětlil, co dělá po boku zapřisáhlých nepřátel Polska: Lukašenka a Putina,“ podotýká polský list Rzeczpospolita.
O kontroverzi ví i Prezidentský palác. „Do Rady míru jsou zváni politici, s nimiž prezident Nawrocki rozhodně nesdílí společnou cestu. (…) O složení této rady však rozhoduje americká strana. Jak je známo, rada má mít téměř 60 účastníků,“ uvedl v pondělí Nawrockého poradce Marcin Przydacz.
Další „pastí“ je Trumpovo vstupné. Podle agentury AP se bezplatné členství nabízí na tři roky, stálé členství však stojí jednu miliardu dolarů, v přepočtu 21 miliard korun.
Nejzásadnější je však to, že přistoupení Polska k mezinárodní organizaci vyžaduje souhlas vlády a ratifikaci parlamentem. Na to upozornil v pondělí i Tusk, který tím nejspíš hodil Nawrockému „záchranné lano“ – možnou „výmluvu“.
„Vláda se bude řídit výhradně zájmy a bezpečností polského státu. A nenecháme se do ničeho zatlačit,“ napsal Tusk. Mluvčí vlády v pondělí dodal, že vládu zatím nikdo o souhlas s novým závazkem nepožádal.
„Z pohledu polského prezidenta je odmítnutí účasti v Radě míru políčkem Donaldu Trumpovi, i kdyby se to Nawrocki snažil vysvětlovat složitostmi polského ústavního systému. Trump se, jak známo, právními detaily netrápí,“ nastiňuje možnosti Nawrockého list Rzeczpospolita.
„A prosazovat v polské veřejné debatě nutnost účasti v Radě míru kvůli Putinovi a Lukašenkovi je předem prohraná věc,“ dodává komentátor Bogusław Chrabota.
