Hlavní obsah

Rusko podnítilo u Němců „kacířství“. O návratu jádra se mluví i ve vládě

Foto: PreussenElektra, Seznam Zprávy

Isar 2 v Bavorsku je jednou ze tří německých jaderných elektráren, které mají ukončit provoz do konce letošního roku.

Reklama

17. 6. 10:10

Důsledky války na Ukrajině pobízejí Němce, aby znovu přemýšleli o smysluplnosti odstavení svých posledních fungujících jaderných elektráren.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když ruský plynárenský koncern Gazprom tento týden omezil dodávky přes plynovod Nord Stream 1 do Německa, obrátil se spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ke svým spoluobčanům a firmám s výzvou, aby co nejvíce šetřili při čerpání energií.

„Každá kilowatthodina v této situaci pomůže,“ řekl Habeck ve videoprojevu. Situaci označil za vážnou, i když bezpečnost dodávek v Německu podle něj zatím není ohrožena.

„Musíme být ostražití. Musíme pokračovat v soustředěné práci. Hlavně se nesmíme nechat rozdělit. Protože právě o to se Putin snaží,“ dodal ministr.

Habeck zastupuje v koaliční vládě Zelené, a tak v Německu nikoho ani nepřekvapilo, že se vůbec nezmínil o jedné možnosti, která se během energetické krize na první pohled nabízí – prodloužení provozu tří dosud fungujících jaderných elektráren.

Atomové elektrárny Emsland, Neckarwestheim 2 a Isar 2 mají být odstaveny do konce letošního roku. Není to kvůli jejich technologické zaostalosti. Všechny jsou provozně mladší než české Dukovany, které by měly fungovat nejméně do roku 2037. O předčasném uzavření všech jaderných bloků rozhodli němečtí politici už před jedenácti lety, poté co veřejnost ve Spolkové republice nebývale vystrašila havárie v japonské elektrárně Fukušima.

Během následujících let však roli jádra nepřebraly bezpečnější obnovitelné zdroje, ale spíš uhlí a zemní plyn, proudící ve větší míře hlavně z Ruska.

Po vypuknutí války na Ukrajině začali Němci pociťovat, jak bylo prohloubení energetické závislosti na Rusku neprozíravé. Rostoucí ceny a nejisté vyhlídky dodávek plynu nyní nutí politiky i firmy k hledání mimořádných řešení.

Zatím převažuje strategie, kterou zosobňuje právě zelený ministr Habeck – úspory a co nejrychlejší přechod k alternativním zdrojům, jako je slunce, vítr nebo vodík. Právě tento týden spolková vláda odsouhlasila návrhy zákonů, které mají usnadnit výstavbu větrných turbín a uskutečnit závazek z koaliční smlouvy, aby se větrné elektrárny rozkládaly na dvou procentech rozlohy státu.

Pozvolna, ale čím dál důrazněji se nicméně ozývají i „kacířské“ návrhy, aby si Německo pomohlo také tím, že aspoň zvolní svůj úprk od jádra.

Z české perspektivy se německý odpor k atomu zdá nepochopitelný. Absurdně působí i z evropské perspektivy – i když se Německo vzdá vlastních reaktorů, v okolních státech, zejména ve Francii, jich bude mnoho dál v běžném provozu. Plán odpůrců jádra, aby ho jako zdroj diskvalifikovala Evropská komise, zřejmě nevyjde.

V Německu má ale zdrženlivost k jaderné energetice dlouhou tradici, stále ji sdílí velká část společnosti.

Není proto divu, že po ruské invazi na Ukrajinu byly požadavky na prodloužení životnosti atomových bloků slyšet převážně jen z největší opoziční frakce CDU/CSU. Odvážněji se pro jádro vyslovují především šéfové obou křesťanskodemokratických stran, předseda CDU Friedrich Merz i bavorský ministerský předseda a šéf CSU Markus Söder.

Minulý týden však padlo pomyslné tabu i ve vládním táboře. Předseda nejmenší koaliční formace – liberální FDP – a zároveň ministr financí Christian Lindner navrhl, aby se otevřela debata o možném návratu k jádru.

„Lidé očekávají, že kvůli ochraně klimatu, závislosti na Putinovi a inflaci budou zváženy všechny možnosti,“ řekl Lindner pro list Bild. Z ekonomického hlediska prý zatím není přesvědčen, že se nové investice do jaderné energetiky skutečně vyplatí, Německo ale podle něj nesmí zavírat oči před debatou, která probíhá po celém světě.

V koalici však s jeho slovy padla kosa na kámen. Zejména pro Zelené je dlouhodobější užívání jaderných reaktorů, natožpak úplná rehabilitace atomové energie čímsi nepředstavitelným.

„K jaderné energetice už není moc co říci. Téma bylo znovu neideologicky prověřeno na začátku legislativního období. Bylo rozhodnuto příslušnými ministerstvy a také politicky,“ ohradil se ministr Habeck s odkazem na odmítavá stanoviska jeho vlastního ministerstva a resortu životního prostředí, který vede jeho stranická kolegyně Steffi Lemkeová.

Na Lindnerův návrh nereagoval příznivě ani kancléř Olaf Scholz, jenž ve vládě zastupuje nejsilnější koaliční stranu, sociální demokracii (SPD). Už na začátku dubna Scholz v parlamentní debatě prohlásil, že prodloužení provozu jaderných elektráren by „nebyl dobrý plán“.

Kritici protijaderného fundamentalismu namítají, že vládní plány na rychlé nahrazení ruského plynu nejsou při současném odstavení jaderných elektráren uskutečnitelné. Poukazují na to, že se ještě více zvýší podíl výroby energie z uhelných elektráren, které přitom vypouštějí velké množství oxidu uhličitého.

Politici argumentují hlavně bezpečností dodávek.

„Tři jaderné elektrárny, které budou na konci roku vyřazeny z provozu, zásobují elektřinou 10 milionů domácností. Je to ke škodě našich občanů, když federální vláda nyní vytáhne zástrčku,“ prohlásil předseda bavorského zemského kabinetu Söder. Podle něj by spolková vláda měla prodloužit životnost „jaderek“ aspoň do začátku roku 2024.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované