Rusko povolalo mobilní krematoria. Podle Ukrajiny mají zahladit stopy

Celkem 4 892 civilistů z různých ukrajinských měst se dnes podařilo evakuovat skrze humanitární koridory, uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.

Válka na Ukrajině a dopad sankcí na ruskou ekonomiku poškodí globální poptávku po kávě a způsobí, že v sezoně 2022/2023 se trh s kávou z deficitu přehoupne do přebytku. Uvedla to ve své zprávě makléřská a poradenská společnost HedgePoint.

Rusko je jedním z největších konzumentů kávy na světě. Podle odhadu HedgePoint spotřebuje ale kvůli obchodním potížím a vysokým cenám, které sníží nákupy Rusů v supermarketech a kavárnách, o téměř jeden milion žoků méně. Vysídlení milionů obyvatel Ukrajiny pak sníží poptávku po kávě v této zemi o téměř 400 tisíc žoků.

Novináři v Rusku mají nést podle návrhu ruských poslanců odpovědnost za přebírání informací jiných médií, které obsahují „nedůvěryhodné“ informace o použití ruských ozbrojených sil v zahraničí a diskreditaci ruské armády. O příslušném návrhu zákona informovala dnes agentura Interfax.

Změnit se má dosavadní ustanovení mediálního zákona, které zbavovalo redakce odpovědnosti za šíření informací, které neodpovídají skutečnosti, v případě, že šlo o doslovné převzetí informací jiného média. Nyní poslanci navrhují do mediálního zákona vložit seznam důvodů, kvůli kterým generální prokuratura může médiu odebrat osvědčení o registraci.

V Mariupolu bylo od začátku války zabito přes 5 tisíc civilistů, včetně 210 dětí, uvedl starosta města Vadym Bojčenko. Příkladem zmínil bombardování dětské nemocnice, kde podle něj „zaživa uhořelo skoro 50 lidí“ nebo bombardování městského divadla, kde se skrývalo před nálety a ostřelováním více než 900 lidí.

Při ostřelování ruských vojáků bylo zničeno přes 90 procent tamní infrastruktury, cituje jeho slova britský server The Guardian.

Bulharská vláda se dnes rozhodla poslat na Ukrajinu 2 tisíce přileb a 2 tisíce neprůstřelných vest, které budou určeny pro civilní ochranu. Je to poprvé, co tato členská země Evropské unie a Severoatlantické aliance dodá Kyjevu čelícímu ruské agresi jiné než humanitární vybavení. Na dodávkách zbraní Ukrajině se čtyřčlenná vládní koalice nadále neshoduje.

Šéfka kanceláře premiéra Kirila Petkova Lena Borislavovová podle agentury BGNES uvedla, že dodávka přileb a vest ze zásob ministerstva obrany je bezplatná a je určená pro „individuální ochranu ukrajinského obyvatelstva“. Sofia podle ní také zvažuje, že poskytne Kyjevu finanční pomoc.

Ukrajinský generální štáb dnes večer uvedl, že nepřítel pokračuje v přípravě ofenzívy na východě země s cílem úplně ovládnout území Doněcké a Luhanské oblasti. Rusové přeskupují síly, podnikají průzkumné akce a také se snaží zlepšit taktické postavení jednotlivých jednotek.

Hlavní úsilí se soustřeďuje na prolomení obrany ukrajinských vojsk na doněckém směru a nepřítel se také snaží úplně ovládnout Mariupol na břehu Azovského moře. Útoky nepřítele u obcí Popasna, Rubižne či Severodoněck k úspěchu nevedly, naopak při ukrajinském protiútoku ztratili Rusové kontrolu nad osadou Osokorivka, dodalo ukrajinské velení.

Vláda schválila další dodávku vojenského materiálu na Ukrajinu v hodnotě 133 milionů korun. Na dnešní tiskové konferenci to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Materiál nespecifikovala.

Celková hodnota darovaného materiálu Ukrajině činí 1,1 miliardy korun. Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá.

Ministerstvo kultury (MK) vyčlenilo ze svého rozpočtu přes dva miliony korun na nákup a dopravu balicího materiálu pro evakuaci ukrajinských muzejních předmětů. Peníze dostane Národní muzeum, které zajistí jeho nákup a transport na Ukrajinu. Návrh pomoci pro ohrožené ukrajinské kulturní dědictví, který předložil ministr kultury Martin Baxa (ODS), dnes schválila vláda. ČTK to sdělila mluvčí MK Jana Malíková.

„V tomto případě jde o významnou možnost, jak může Česká republika přímo a v krátkém čase pomoci k záchraně co největšího množství ukrajinského kulturního dědictví,“ řekl ministr Baxa.

Materiál by měl na Ukrajinu dorazit během dubna. Obalový a ochranný materiál má přes 20 položek, mezi kterými jsou například kartonové krabice, fólie, ohnivzdorné tkaniny a další.

V Itálii kdosi podpálil vilu zabavenou ruskému moderátorovi Vladimirovi Solovjovovi, který patří k hlavním tvářím ruských prokremelských médií. Moderátorovi, který je na sankčním seznamu Evropské unie, italské úřady zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun), uvedla dnes agentura AFP. Útokům čelily i další Solovjovovy nemovitosti.

Požár vily ve městě Menaggio vypukl dnes ráno, ale podařilo se ho rychle uhasit. Podle vyšetřovatelů byl oheň založen úmyslně. Hořely nahromaděné pneumatiky. Škody ale nejsou nikterak rozsáhlé, dům byl vyklizený kvůli předchozím stavebním pracím. Podle starosty Menaggia Micheleho Spaggiariho se jedná o „protestní čin“ proti vlastníkovi nemovitosti. Cílem protestu se staly i další Solovjovovy domy.

Podle prvních zpráv z ukrajinské Boroďanky, kterou v uplynulých dnech opustili ruští vojáci, jsou pod troskami zničených domů stále pohřbeny stovky těl civilistů.

Z původně 13tisícového města poblíž Kyjeva navíc přichází podobné zprávy o ruském běsnění jako ze zdemolovaného města Buča.

Ruská zvěrstva v Buči dnes podle agentury DPA odsoudil také Německý spolkový sněm, přičemž k příslušnému usnesení se připojili poslanci napříč politickým spektrem. Shoda mezi vládou a opozicí naopak nepanuje v otázce dodávek německých zbraní Ukrajině, kde Scholzova vláda čelí kritice konzervativní opozice CDU/CSU, že Kyjev podporuje málo. To dnes sociálnědemokratický kancléř odmítl a zastal se také své stranické kolegyně a ministryně obrany Christine Lambrechtové, kterou opozice vyzvala k rezignaci kvůli údajně příliš váhavému přístupu k poskytování zbraní Ukrajině.

Státy Evropské unie se dnes napoprvé neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž pátý balík v úterý navrhla Evropská komise. ČTK to sdělil diplomatický zdroj, podle něhož bude jednání velvyslanců členských zemí pokračovat ve čtvrtek. Některé země požadovaly vyjasnění podrobností navrženého embarga na dovoz ruského uhlí či zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech. Komise by měla podle diplomatů mimo jiné upřesnit, zda se má zákaz týkat i stávajících kontraktů na nákup uhlí, nebo pouze nových smluv.

Naopak další balíček sankcí dnes představily Spojené státy i Velká Británie. Tématu jsme se věnovali v článku níže.

Kvůli ruskému ostřelování hoří deset výškových budov ve městě Severodoněck, oznámil gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. „Plameny zachvátily deset patrových budov, nákupní centrum, garáže – ani jeden strategický, vojenský objekt,“ uvedl odpoledne podle agentury Interfax-Ukrajina. Hajdaj rovněž uvedl, že ruské síly ovládly 60 procent města Rubižne. Invazní jednotky podle něj za uplynulý den podnikly osm desítek minometných, dělostřeleckých a raketových úderů v regionu.

Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko obvinil ruské síly z toho, že ve městě Vuhledar při dělostřeleckém ostřelování zasáhly distribuční místo humanitární pomoci, přičemž zemřeli dva lidé a dalších pět utrpělo zranění.

Pentagon odhaduje, že Rusko dokončilo stažení všech svých sil od Kyjeva. USA očekávají, že Moskva tyto jednotky po zotavení a doplnění vyšle znovu na Ukrajinu, uvedl dnes podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený představitel amerického ministerstva obrany.

Stažení ruských sil z okolí ukrajinské metropole mezitím mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil za „gesto dobré vůle“. Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové ale Rusy přiměla k ústupu ukrajinská armáda.

Představitel Pentagonu podle Reuters také potvrdil, že do vlasti se brzy vrátí skupina Ukrajinců absolvující v USA výcvik v ovládání amerických dronů Switchblade, které se Američané rozhodli Ukrajincům poskytnout.

Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo video z ruskými vojáky zničené Boroďanky. V ní před ruskou okupací žilo kolem 13 tisíc lidí.

Británie dnes zmrazila aktiva ruské instituce Sberbank a Moskevské kreditní banky. Oznámila, že v rámci odvetných opatření za válku na Ukrajině do konce letošního roku ukončí veškerý dovoz ruského uhlí i ropy. Uvalila také sankce na dalších osm oligarchů, informovala agentura Reuters.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga zatím není patrné, že by ruský prezident Vladimir Putin „přestal usilovat o dobytí celé Ukrajiny a změnu mezinárodního pořádku“. Varoval dále, že válka na Ukrajině „může trvat dlouho“, a to v řádu měsíců i roků. Řekl tak dnes novinářům v sídle NATO v Bruselu, uvádí server Al-Džazíra.