Hlavní obsah
Online

Ukrajinskými městy opět znějí exploze, také u Lvova na západě země

Foto: AA/ABACA, ČTK

Na Lvov dopadly ruské rakety už na konci března (na snímku z 27. března 2022 boj s požáry po útocích).

Reklama

5. 4. 4:00
aktualizováno • 30. 5. 15:59

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v on-line reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 5. 4.

  • V ukrajinských městech se pozdě v noci opět ozývaly výstražné sirény varující před útoky a také exploze. Podle místních úřadů se výbuchy ozvaly ve městě Radechiv asi 70 km od Lvova na západě země, a podle svědků i na východě Ukrajiny v Dněpropetrovské oblasti ve městě Novomoskovsk. Oběti zatím nejsou hlášeny.
  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl, že neexistuje zločin, kterého by se ruské jednotky ve městě Buča na předměstí Kyjeva nedopustily. Dodal, že svět je nyní svědkem toho, co se stalo v Buči, ale teprve uvidí, co se dělo v jiných městech
  • Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu ruského uhlí do Evropské unie. Cílem je také znemožnit lodním a silničním dopravcům z Ruska využívat přístavy a silnice v EU.
  • Americký prezident Joe Biden znovu označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím.
  • Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko oznámily vyhoštění víc než 70 ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a fakt, že ruští diplomaté prováděli výzvědnou činnost.
  • "Zasloužíte pravdu. Zasloužíte fakta," vzkázal obyvatelům Ruska britský premiér Boris Johnson ve videu, které zveřejnil na Twitteru, a v němž ukázal i záběry civilistů povražděných ruskými okupanty.

Situaci na Ukrajině jsme sledovali také v pondělí 4. dubna:

  • U Lvova na západě Ukrajiny i v Dněpropetrovské oblasti opět znějí exploze

    V ukrajinských městech opět zaznívají exploze a sirény varující před útokem. Dnes pozdě večer zazněly i ve městě Radechiv na západě země, zhruba 70 kilometrů od Lvova. S odkazem na prohlášení gubernátora Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého o tom informovala agentura AFP. V Dněpropetrovské oblasti na východě země hlásili očití svědci výbuchy v Novomoskovsku, uvedl server Ukrajinska pravda.

    „Exploze v regionu Radechiv. Síly protivzdušné obrany pracují, chrání naši oblohu. Všichni zůstaňte v krytech,“ napsal Kozyckyj. „V tuto chvíli nemáme žádné informace o případných obětech,“ dodal.

    Novinář agentury AFP, který je ve Lvově, informoval, že ve městě byly slyšet sirény.

    Lvov má přes 700 000 obyvatel a je jedním z měst, kam prchají obyvatelé z boji zasažených oblastí na východě Ukrajiny a z Kyjeva. Ač vzdálený od bojové linie, opakovaně ho zasáhly ruské střely.

  • Turecko přesunulo své velvyslanectví na Ukrajině zpět do Kyjeva

    Turecko přesunulo své velvyslanectví na Ukrajině zpět do Kyjeva. V době bezprostředního ohrožení ukrajinského hlavního města ruskými invazními vojsky působili turečtí diplomaté ve městě Černivci na jihozápadě země.

    „Dnes jsme se vrátili domů do Kyjeva,“ uvedlo na Twitteru turecké velvyslanectví na Ukrajině. Podle agentury Anadolu začne ambasáda fungovat hned ve středu.

    Turecko, které se snaží zprostředkovávat rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení války na Ukrajině, evakuovalo své diplomaty z Kyjeva 11. března. Na rozdíl od většiny západních zemí to bylo až po zahájení ruské invaze.

    Ankara uváděla, že velvyslanectví v Kyjevě formálně neuzavřela, pouze ho přesunula do Černivců u hranic s Rumunskem. Odtud pracovníci ambasády řídili evakuaci tureckých občanů z Ukrajiny.

  • Šéf Záporožské oblasti ztráty v některých částech regionu přirovnal k Buči

    Gubernátor Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny Oleksandr Staruch lidské ztráty v některých vesnicích v tomto regionu přirovnal k situaci v Buči nedaleko Kyjeva. „Nechci nikoho děsit, ale u nás je ne pouze jedna taková Buča,“ řekl Staruch podle RBK-Ukrajina.

    „Buča je velké město, ale když (u nás) ve vesnici žilo 120 lidí a 17 až 20 zemřelo, tak pokud se to porovná, jde také o velké ztráty,“ uvedl gubernátor, aniž by se konkrétně zmínil o některé z obcí, z nichž se v posledních dnech ruští vojáci stáhli.

    Z Buči na předměstí Kyjeva přišly v posledních dnech zprávy o tom, že ruští vojáci tam během několikatýdenní okupace zabili stovky místních obyvatel. Někteří mrtví měli ruce spoutané bílou páskou. Tu ruské jednotky v době, kdy Buču ovládaly, nařídily podle výpovědi místních lidí nosit civilistům. Ukrajinská ombudsmanka dnes informovala, že v masovém hrobě u kostela v tomto městě může být 150 až 300 těl.

  • Ukrajinskými městy znovu znějí exploze

    Exploze jako následek ruského ostřelování jsou hlášeny v mnoha městech po celé Ukrajině, včetně Lvovu, Dněpru nebo Oděsy, informuje server OSINT. Ukrajinská protivzdušná obrana je aktivní ve velké části Ukrajiny. Výbuchy hlášené v severozápadních městech Luck a Rivne jsou podle serveru pravděpodobně masový raketový útok ruských sil.

  • Zima a žádná teplá voda. Irští dodavatelé energií odstřihli ruskou ambasádu

    Ruské velvyslanectví v Dublinu vyzvalo irskou vládu, aby zasáhla proti společnostem, které ambasádě odmítají dodávat pohonné hmoty. Podle deníku Irish Mirror se i Bank of Ireland rozhodla pozastavit účty ruské ambasády v Irsku.

  • Švédsko zahájilo předběžné vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině

    Švédští žalobci dnes zahájili předběžné vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině a vyzvali svědky, aby se přihlásili. Podle agentury Reuters to dnes oznámila švédská prokuratura.

    Úřad uvedl, že účelem vyšetřování je co nejdříve zajistit důkazy, které by mohly být použity u švédských nebo mezinárodních soudů. Vyzval oběti i všechny, kdo byli na Ukrajině svědky násilí páchaného na civilistech, aby kontaktovali švédské úřady.

    „Na základě dostupných informací o situaci na Ukrajině existuje důvod se domnívat, že byly spáchány závažné válečné zločiny,“ uvedla švédská prokuratura ve svém prohlášení s tím, že v současné době nemá žádné podezřelé.

  • EU na summitu Čínu nepřesvědčila k odsouzení ruské agrese, uvedl Borrell

    Evropské unii se minulý týden na summitu s Čínou nepodařilo Peking přesvědčit o nutnosti odsoudit ruskou agresi vůči Ukrajině. Oznámil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Společnou řeč ale podle něj zástupci bloku a Číny našli například v otázkách klimatické změny.

    „Byla to hluchá konverzace. Nechtěli hovořit o Ukrajině, nechtěli hovořit o lidských právech,“ řekl europoslancům Borrell. Čína podle něj naznačila, že země sedmadvacítky ve své odpovědi na ruskou invazi na Ukrajinu jen slepě následují USA. „Jde přitom o naši ryzí pozici,“ dodal.

    Lídři EU se na summitu letos 1. dubna snažili přimět čínské vedení mimo jiné k využití vlivu Pekingu ve prospěch ukončení války na Ukrajině. Čína se ve veřejných prohlášeních k invazi staví spíše na ruskou stranu, ačkoli k přímé vojenské či finanční podpoře zatím nesáhla. Peking se však kriticky vymezuje vůči prohlášením EU ostře odsuzujícím ruskou agresi.

  • Zvířata v charkovské zoo utracena nebudou, čeká je evakuace

    Původně majitel charkovské zoo Alexander Feldman řekl, že velká zvířata, která se aktuálně nachází ve městě Lisne, budou muset být utracena, protože jejich klece byly zničeny ostřelováním. Místostarosta Dněpru Mychailo Lysenko ale později potvrdil, že zvířata budou místo toho evakuována, informovala reportérka BBC Myroslava Petsaová.

  • Indie odsoudila zabíjení civilistů v ukrajinské Buči

    Indie dnes odsoudila zabíjení civilistů v ukrajinském městě Buča a vyzvala k nezávislému vyšetřování. Podle agentury Reuters se jedná o zjevné přitvrzení postoje vůči invazi na Ukrajinu, kterou v únoru zahájilo Rusko – dlouholetý partner Indie. Dillí dosud vpád ruských vojsk na Ukrajinu výslovně nekritizovalo.

    Ukrajinská ombudsmanka dnes uvedla, že v masovém hrobě u kostela ve městě Buča se může nacházet 150 až 300 těl. Kyjev ze zločinu viní ruské jednotky, které město několik týdnů okupovaly. Moskva podíl na vraždění odmítá a snímky zachycující mrtvé civilisty označuje za „obludný podvrh“ zinscenovaný Západem s cílem zdiskreditovat ji.

    „Nedávné zprávy o zabíjení civilistů v Buči jsou hluboce znepokojující,“ řekl na zasedání Rady bezpečnosti OSN stálý zástupce Indie T. S. Tirumurtí. „Jednoznačně tyto vraždy odsuzujeme a podporujeme výzvu k nezávislému vyšetřování,“ dodal.

  • „Není zločin, který by nespáchali.“ Zelenskyj mluvil k Radě bezpečnosti

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé promluvil k Radě bezpečnosti OSN. Její členy vyzval k okamžité reakci a upozornil, že zvěrstva spáchaná ve městě Buča jsou jen špičkou ledovce. K událostem se vyjádřilo také Rusko.

  • Průzkum: Ukrajinská podpora vstupu do NATO klesla skoro na předválečnou úroveň

    Mezi Ukrajinci klesá podpora vstupu do Severoatlantické aliance, upozornil dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na výsledky průzkumu sociologické skupiny Rejting. Tato podpora podle deníku klesla skoro na „předválečnou“ úroveň před ruským vpádem z 24. února.

    „V prvních dnech války podpora (vstupu do NATO) vzrostla z 62 na 76 procent,“ upozornil list. Ale už během prvního týdne války klesla na 72 procent. A nyní – podle průzkumu z konce března – klesla na 68 procent, „blíží se tedy k předválečným ukazatelům“.

    Sociologové příčiny tohoto jevu blíže nevysvětlili. „Může to souviset s tím, že Ukrajinci neuviděli očekávanou podporu ze strany NATO ve střetu s Ruskem,“ usoudila Ukrajinska pravda.

  • „Podívejte se, co je prováděno vaším jménem,“ vzkázal Rusům Johnson

  • Norové předali své ruské tiskárny šéfredaktorovi nezávislého listu

    Norská mediální skupina Amedia, která odchází z ruského trhu, předala plnou kontrolu nad svými čtyřmi tiskárnami v Rusku šéfredaktorovi listu Novaja gazeta Dmitriji Muratovovi, oznámila dnes agentura Interfax. Amedia vysvětlila, že vzhledem k počínání Ruska na ukrajinském území nepokládá za možné pokračovat v polygrafickém podnikání v Rusku.

    V tiskárně norské firmy se tiskla Novaja gazeta, než byl list po dvojí výstraze ruského cenzurního úřadu nucen pozastavit své vydávání v tištěné i internetové podobě, a to až do ukončení ruské „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Rusko oficiálně označuje válku proti Ukrajině, kterou rozpoutalo před 41 dny.

  • Vrchní generál USA chce nové základny na východě Evropy, bez trvalých posádek

    Nejvýše postavený americký generál doporučil v reakci na ruskou hrozbu vytvořit v Pobaltí, Polsku či Rumunsku nové americké základny, na nichž by rotovaly skupiny vojáků. Šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley tuto myšlenku dnes formuloval při slyšení ve výboru Sněmovny reprezentantů. Vyjádřil při tom názor, že řada zemí na východě Evropy by velmi ráda hostila americké mise a mimo jiné by zaplatila za vybudování základen.

    Milley společně s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem vystoupil na jednání věnovaném navrhovanému rozpočtu pro další fiskální rok, kongresmani se ale zpočátku soustředili na ruskou válku proti Ukrajině a snahy posílit bezpečnost v Evropě, píše agentura AP. Milley byl při tom tázán, jak je třeba postupovat v souvislosti s východním křídlem NATO, jehož členové se obávají ruské agrese.

  • Španělská televize zveřejnila záběry z ukrajinské Boroďanky

    Podle svědků, se kterými mluvili novináři španělské televize TVE, i v Boroďance nedaleko Buči ruští vojáci vraždili civilisty. Město, kde před ruskou invazí žilo přes 12 tisíc lidí, je z velké části zničené.

  • Ukrajina připomíná Guernicu, řekl Zelenskyj španělským poslancům

    Současná situace na Ukrajině připomíná Guernicu, baskické město, které během španělské občanské války zničilo bombardování letectva nacistického Německa a fašistické Itálie. Španělskému parlamentu to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k přísnějším sankcím Evropské unie proti Rusku. Po Madridu Zelenskyj žádal, aby přestal obchodovat s Ruskem.

    „Rusko nemá opravdový zájem jednat o míru,“ řekl Zelenskyj. Vyzval k přísnějším sankcím proti Rusku, například proti bankovnímu sektoru. Španělské firmy, které stále působí v Rusku, by podle ukrajinské hlavy státu měly zemi opustit. Zmínil například výrobce obkladových materiálu Porcelanosa. Boj na Ukrajině přirovnal ke španělské občanské válce a k osudu města Guernica, který znázornil na světoznámém stejnojmenném obrazu malíř Pablo Picasso.

  • Slovinsko nařídilo snížit počet ruských diplomatů na ambasádě v Lublani

    Slovinsko nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě. Podle médií by mělo odejít 33 lidí, uvádí Reuters.

  • Izraelský ministr zahraničí obvinil Rusko z válečných zločinů

    „Obrázky a svědectví z Ukrajiny jsou děsivé. Ruské síly spáchaly válečné zločiny proti bezbrannému civilnímu obyvatelstvu. Důrazně odsuzuji tyto válečné zločiny,“ uvedl šéf izraelské diplomacie Ja'ir Lapid podle serveru Axios.

  • Německo podle Baerbockové zvažuje možnosti dalších zbrojních dodávek Ukrajině

    Německo je s ohledem na ruská válečná zvěrstva v ukrajinském městě Buča v zásadě připraveno k dalším zbrojním dodávkám Kyjevu. O jejich typu však dosud není rozhodnuto, uvedla dnes podle agentury DPA německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. K dodávce těžkých zbraní včetně tanků vyzývá vládu kancléře Olafa Scholze konzervativní opozice. Berlín dosud poskytl například protiletadlové střely či pancéřové pěsti.

    „Neříkáme ne, ale zkoumáme, jaká řešení jsou k dispozici. A budeme tak činit společně jako EU, NATO a především jako člen skupiny G7,“ řekla na mezinárodní dárcovské konferenci pro Moldavsko politička za Zelené s tím, že „není mnoho jiných států, které by dodávaly (Ukrajině) více“.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy