Hlavní obsah

Tající permafrost v Arktidě může ohrozit celý svět, ukázala studie

Foto: TASR / Profimedia, Profimedia.cz

Wrangelův ostrov v Arktidě.

Reklama

13. 1. 7:09

Studie, zveřejněná v časopise Nature, ukazuje na rizika, která plynou z tání arktického permafrostu. Kromě uvolňování velkého množství skleníkových plynů je v ohrožení také místní infrastruktura.

Článek

Tání věčně zmrzlé půdy v Arktidě, které může uvolnit obrovské množství skleníkových plynů, ohrožuje nejen místní infrastrukturu, ale i celou planetu. Podle agentury AFP to vyplývá z nové studie, kterou tento týden zveřejnil odborný časopis Nature.

Permafrost, který běžně ani v létě nerozmrzá, pokrývá 30 milionů kilometrů čtverečních planety, z toho přibližně polovinu v Arktidě. Obsahuje dvojnásobek množství oxidu uhličitého, než které je v atmosféře, a trojnásobek množství, které se do vzduchu dostalo od roku 1850 kvůli lidské činnosti.

Teplota se v Arktidě kvůli změně klimatu zvyšuje rychleji než ve zbytku světa, a to o dva až tři stupně Celsia ve srovnání s teplotou před průmyslovou revolucí. Odborníci v regionu rovněž zaznamenali řadu meteorologických anomálií.

Věčně zmrzlá půda, která má z definice nejméně po dobu dvou let teplotu nula stupňů Celsia a méně, zaznamenala v letech 2007 až 2016 zvýšení teploty v průměru o 0,4 stupně Celsia. Rostoucí teploty permafrostu „vyvolávají obavy z rychlého tání a potenciálního uvolňování oxidu uhličitého“, uvedla autorka studie Kimberley Minerová, která pracuje v Laboratoři tryskového pohonu (JPL) americké vesmírné agentury NASA.

Podle studie dojde do roku 2100 ke ztrátě přibližně čtyř milionů kilometrů čtverečních věčně zmrzlé půdy, a to i v případě, že se podaří zastavit globální oteplování. Výzkum uvádí, že roli budou hrát také požáry. Počet těchto nekontrolovatelných živlů by mohlo do poloviny století vzrůst o 130 až 350 procent, čímž by se z věčně zmrzlé půdy uvolňovalo stále více oxidu uhličitého.

Podle další studie vedené Janem Hjortem, výzkumníkem z finské univerzity v Oulu, je bezprostředně ohrožených téměř 70 procent silnic, potrubí, měst a továren postavených na věčně zmrzlé půdě.

Zvláště ohrožené je Rusko. Téměř polovina ropných a plynových polí v ruské Arktidě se nachází v oblastech permafrostu. V roce 2020 u ruského města Norilsk uniklo kvůli tajícímu permafrostu z nádrže tepelné elektrárny přes 21.000 tun nafty a maziva, které se dostaly do několika řek a do jezera. Silnice a ropovody jsou ohrožené táním věčně zmrzlé půdy také v Severní Americe.

Přestože vědecké poznatky o permafrostu jsou stále hlubší, zůstávají nezodpovězené některé otázky, včetně toho, kolik oxidu uhličitého se může uvolnit. Podle Minerové a jejích kolegů není tání permafrostu dostatečně zohledněné v modelech globálního oteplování.

Není také jasné, zda tání povede k zalesnění arktické oblasti, kde budou rostliny schopné absorbovat uvolněný oxid uhličitý, nebo k vysušení oblasti s častějšími požáry.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Permafrost

Doporučované