Hlavní obsah

Tak teplo tak brzy ještě nebylo. Ochutnávka budoucnosti, říkají odborníci

Foto: Matthias Bein/dpa, Profimedia.cz

Vlna veder v západní a střední Evropě byla bezprecedentní. Na snímku žena, která se snažila okolo sobotního poledne ochladit v německé zemi Porýní-Falc.

Reklama

20. 6. 16:01

Evropa zažila rekordní víkend. Červnové teplotní rekordy byly pokořeny na mnoha místech, v Německu dokonce padl i absolutní rekord. Podle Světové meteorologické organizace jde o předzvěst budoucnosti.

Článek

„Nechce se mi věřit, že je teprve 19. června. Je bezprecedentní být svědkem takových veder tak brzy,“ shrnul předešlý víkend britský expert na extrémní počasí Scott Duncan. Pod svůj příspěvek na Twitteru vložil mapu, která ukazuje nedělní extrémní teploty z několika evropských zemí.

Je na ní i Česko, kde byl o jednu desetinu stupně překonán rekord z roku 2019, když meteorologové v Řeži naměřili rovných 39 °C. Dále seznam nedělních vysokých teplot zahrnuje i polské město Slubice (38,3 °C), lichtenštejnskou obec Gamprin (36,9 °C), švýcarský ostrůvek Beznau (36,9 °C) a německou Chotěbuz (39,2 °C).

V Německu to podle tamní meteorologické služby znamenalo překonání absolutního rekordu (bez ohledu na měsíc, ve kterém byla teplota naměřena) od začátku měření v roce 1888. Předešlý rekord byl 38,9 °C a padl v roce 1921.

Ve francouzském letovisku Biarritz v sobotu zaznamenali 42,9 °C, což je nejvyšší teplota, jakou kdy na tomto místě naměřili. Jen o pár dní dřív byl pokořen jiný francouzský rekord – teplota letos vůbec nejdřív vystoupala na 40 °C v obci Saint-Jean-de-Minervois na jihozápadě země. Červnové rekordy padaly minulý týden na mnoha místech Francie.

O něco dřív než na Francii udeřilo vedro na Španělsko, kde byla červnová vedra nejhorší za posledních asi 70 let.

Silně se vedra projevila i na teplotě Středozemního moře. Jeho povrch byl u pobřeží Španělska a Francie o pět stupňů teplejší než průměrné hodnoty.

Vedro v posledních dnech ohrozilo zdraví milionů Evropanů. Například jen ve Francii platila červená a oranžová výstraha pro 45 milionů lidí. Kromě vysoké teploty s sebou vlna veder přinesla i zhoršení kvality ovzduší kvůli zvýšeným hodnotám přízemního ozonu.

V Česku byly hodnoty tohoto plynu, který vzniká chemickou reakcí různých emisních látek se slunečním zářením, nejvyšší na severozápadě země, v Praze a v Plzni. Přízemní ozon může způsobovat onemocnění dýchací soustavy, bolesti hlavy a dráždit oči.

Vědci upozorňují, že zvyšující se frekvence a intenzita veder je přímým důsledkem globální změny klimatu. Podle mluvčí Světové meteorologické organizace Clare Nullisové jde o důsledek velkého množství skleníkových plynů v atmosféře a současná vlna veder je „bohužel předzvěstí budoucnosti“.

Podrobně dopady klimatické změny přímo na Česko nedávno popsal v rozhovoru pro SZ odborník portálu Intersucho a člen Ústavu výzkumu globální změny, spadajícího pod Akademii věd ČR Pavel Zahradníček. Řekl, že například tropických dní je u nás nyní až třikrát více než v 60. letech. Tropické období, kdy padají teploty nad 30 °C podle něj rok od roku začíná dřív a končí později. Celkem už se prodloužilo o 30 dní.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované