Hlavní obsah

Došlo na varování klimatických vědců. Vlny veder přišly brzo, Evropa hoří

Foto: Eduardo Parra, ČTK

V Madridu nyní lidé používají deštníky nikoliv jako ochranu před deštěm, nýbrž před horkem.

Reklama

18. 6. 12:42
aktualizováno • 18. 6. 20:37

Francie ruší venkovní akce a omezuje rychlostní limity na silnicích. Španělsko bojuje s rozsáhlými lesními požáry, severní Itálie rozváží příděly pitné vody. Jiné části světa se spalujícím vedrem bojují už celé týdny.

Článek

Rtuť na teploměrech šplhá do tropických výšin. Je tu první parný víkend, který láme rekordy a budí obavy nejen z lesních požárů. Došlo totiž na slova vědců – vlny veder svět kvůli klimatickým změnám trápí dříve, než bývalo běžné.

V pátek teploty v některých částech Francie přesáhly 40 °C a v 11 oblastech země padly i červnové rekordy. Na sobotu francouzská meteorologická stanice Meteo France předpovídala ještě tepleji, až 42 °C. Známý resort Biarritz na jihozápadě země zaznamenal vůbec nejvyšší teplotu v historii, 42,9 stupňů.

„Je mi 86 let, narodila jsem se tady, ale myslím, že tohle je nejhorší vlna veder, jakou jsem kdy zažila,“ řekla pro AFP Jacqueline Bonnaudová, obyvatelka jižního města Toulouse.

Místní Červený kříž zorganizoval distribuci čerstvé vody pro komunitu toulouských bezdomovců. „V létě na ulicích zemře více lidí než v zimě,“ řekl BBC dobrovolník Hugues Juglair.

Francouzi tak naplno rozjeli klimatizace a ventilátory. Země musela začít dokupovat elektřinu ze sousedních zemí, uvedl provozovatel sítě RTE.

Stanice France Info uvedla, že v pátek zemřeli dva senioři na pláži v Pornichetu na pobřeží Biskajského zálivu. Osmdesátiletý muž si v odpoledním vedru lehl na přímé slunce a zřejmě dostal infarkt. Později pak ve vodě zkolaboval o dva roky starší muž. Teplota vody v té době byla 16 stupňů, kdežto vzduch měl 35 stupňů.

Oblast Bordeaux kvůli vysokým teplotám zrušila naplánované koncerty a velká veřejná shromáždění. Úředníci v Gironde odvolali městské venkovní radovánky až „do konce vlny veder“. Zakázány jsou také halové akce v prostorách bez klimatizace. Před pohybem venku varovalo i francouzské ministerstvo vnitra.

Na jihu Francie, v regionu Var, došlo ke kurióznímu požáru. Vyvolal ho dělostřelecký granát při vojenském výcviku, oheň pak spálil na 200 hektarů porostu. „Nikomu nic nehrozí kromě 2,5 tisíce ovcí, které jsou evakuovány do bezpečí,“ citovala agentura AFP šéfa místních hasičů Oliviera Pecota.

Okolí Paříže pak snížilo rychlostní limity, aby omezilo koncentraci škodlivého smogu. Protože v Seině se nesmí koupat, využili Pařížané chlad v blízkosti městských fontán.

Foto: Angel Garcia, ČTK

Teploměr ve španělské Seville.

S vedry bojuje i Itálie. Několik severních měst oznámilo rozdávání přídělů pitné vody. Lombardie kvůli rekordnímu suchu ohrožujícímu úrodu zvažuje vyhlášení nouzového stavu.

Obávané lesní požáry pustoší Španělsko. Už letošní květen byl tím nejteplejším od začátku století, a o víkendu mají teploměry atakovat 43 °C, uvedla meteorologická služba Aemet.

Jen za pátek požáry sežehly téměř 9 000 hektarů půdy v severozápadním regionu Sierra de la Culebra a asi 200 lidí vyhnaly z domovů, uvedly regionální úřady. Evakuaci více než 3 000 lidí si vyžádal požár poblíž zábavního parku Puy du Fou ve středním Španělsku. Hoří i lesy v Katalánsku, kde navíc práci hasičů komplikují povětrnostní podmínky.

V pátek, na Světový den boje proti rozšiřování pouští a sucha, nasazení hasičů ocenil španělský premiér Pedro Sanchez.

S požáry se potýkalo i Německo, v Braniborsku a Berlíně spálily na 60 hektarů porostu. Země očekávala v sobotu teploty až 40 °C, ale rtuť teploměru vystoupala „jenom“ k 36.

Před víkendovým pobytem pod širým nebem varuje i Spojené království, které si pátek zřejmě jen nanedlouho zapíše jako nejteplejší den v roce. Jižní Anglie v sobotu očekávala 33 °C, Londýn vydal třetí stupeň varování před horkem a jeho dopady na zdraví.

Nejhorší vedra od roku 1947

Francouzský klimatolog z Meteo France, Matthieu Sorel, situaci označil za „nejhorší vlnu veder, která byla zaznamenána od roku 1947“. Vzhledem k tomu, že „v několika regionech dojde k překonání mnoha měsíčních nebo dokonce totálních teplotních rekordů“, nazval počasí „ukazatelem změny klimatu“.

Klimatické změny způsobují nárůst globálních teplot. Skleníkové plyny, jako je například oxid uhličitý, jsou ve velkém vypouštěny do zemské atmosféry. Zachycují pak sluneční teplo – a planeta se otepluje. Novou normou se tak stává extrémnější počasí, včetně rekordně vysokých teplot po celém světě.

Extrémní vedra se tento týden neomezují pouze na Evropu. Doporučení nevycházet z domu kvůli rekordním teplotám vyslechla třetina všech obyvatel Spojených států. Indické Dillí spalují teploty přesahující čtyřicítky už asi 25 dní.

Na léto ze začala připravovat také tchajwanská metropole Tchaj-pej. Pro letní období zkrátila intervaly na semaforech na více než 770 křižovatkách, aby chránily chodce, cyklisty a motocyklisty před dlouhým čekáním v tropickém horku.

Dlouhá a často nekonzistentní čekání chodců u přechodů jsou v Tchaj-peji, kde žije 2,6 milionu obyvatel, často probíraným tématem. Léta jsou v hlavním městě Tchaj-wanu horká a vlhká, denní maxima v červenci a srpnu dosahují 35 stupňů Celsia. To každý rok vyvolává obavy odborníků, kteří obyvatelům radí, jak se vyhnout úpalu a spáleninám od slunce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované