Článek
Začátek 20. století. Francie už roky ovládá Vietnam, Laos i Kambodžu a nezávislé Siamské království, tedy dnešní Thajsko, které se mohlo opřít jen o slabou britskou podporu, se obává, že koloniální mocnost bude postupovat dál. Vždyť Laos získali Francouzi před pár lety právě ve válce se Siamem.
V roce 1904 proto zástupci Francie a Siamu podepsali dohodu o vytyčení vzájemných hranic. Smlouva počítala s tím, že linie povede po rozvodnici, tedy hranici mezi povodími řek tekoucích z pohoří Dangrek.
Pro geografy vcelku jasná věc. Jenže ona smlouva ponechala nalezení konkrétního řešení v terénu, a to v regionu, který v té době nebyl ještě důkladně zmapovaný, na společné francouzsko-thajské komisi.
Do oblasti v roce 1907 skutečně vyrazili francouzští úředníci, aby vytvořili topografickou mapu a přesně vymezili hranice mezi Siamem a Kambodžou, tehdy francouzskou koloniální državou.
A právě v tomto momentě vznikl spor, který se táhne dodnes. Francouzi se totiž nedrželi původního plánu umístit hranici na rozvodnici. Nakreslili mapu, která se od ní mírně odchylovala. Bohužel právě v místě starobylého chrámu Preah Vihear. Pokud by se drželi rozvodnice, památka by zůstala v Siamu. Francouzi ji ale umístili na svou stranu.
„Siamští členové smíšené komise francouzskou mapu neschválili, ale ani neprovedli jinou studii a nevznesli jasnou námitku,“ vysvětlil už před lety expert na Indopacifik a mezinárodní právo John D. Ciorciari v textu pro Stanfordovu univerzitu.
Kambodža a Thajsko se dodnes přou o několik menších území na vzájemné hranici o délce přes 800 kilometrů, zpravidla jde o oblasti s historickými chrámy. Konflikt o chrám Preah Vihear a jeho okolí je ale dodnes nejvýraznější, v jeho okolí se odehrávaly i některé z aktuálních střetů mezi kambodžskou a thajskou armádou.
Hrozba války
Současné napětí se táhne už od května, ale eskalovalo ve čtvrtek ráno, kdy thajské stíhačky dokonce bombardovaly kambodžské území. Pozdě večer prohlášení Malajsie, která se jakožto předsedající země regionálního sdružení ASEAN pokusila zprostředkovat řešení, naznačilo, že by se mohl blížit smír. Ale v pátek boje pokračovaly.
„Konflikt by mohl eskalovat do válečného stavu,“ varoval v pátek úřadující thajský premiér Pchúmtcham Večajačaj. To znamená vyostření rétoriky proti čtvrtku, kdy mluvil pouze o „střetu“.
Bangkok dal navíc najevo, že teď nestojí o mezinárodní zprostředkování. Armáda pak podle agentury AFP vyhlásila stanné právo v osmi regionech u hranic s Kambodžou.
Ochotu ustoupit neprojevuje ani Phnompenh. Obě země do přeshraničních bojů nadále nasazují těžké zbraně. Situaci komplikují pošramocené vztahy mezi vládnoucími rodinami, vnitropolitické potíže, ale i třeba tlak thajské armády, která se ani v posledních letech nezdráhala svrhnout civilní vládu.
Situace se pomalu začala měnit v pátek odpoledne, kdy začaly obě země pozitivně reagovat na nabídku Malajsie se zprostředkováním příměří.
Kambodžský premiér Hun Manet návrh podle Reuters podpořil, nejdůležitější je však podle něj reakce Bangkoku. „Klíčem k vyřešení současného ozbrojeného konfliktu mezi oběma zeměmi je skutečná ochota thajské strany přijmout příměří,“ sdělil předseda vlády pro Reuters.
Bangkok je za nabídku Malajsii vděčný, další kroky si ale zatím promýšlí. „Thajská vláda děkuje (malajsijskému) premiérovi Anwarovi Ibrahimovi za nabídku příměří, se kterou Thajsko v podstatě plně souhlasí a kterou zváží,“ napsalo thajské ministerstvo zahraničí na síti X.
Najít řešení je ale složité i z historických důvodů. Chrám Preah Vihear je kulturně a nábožensky nesmírně důležitý pro Thajsko i Kambodžu.
Eskalace napětí mezi Kambodžou a Thajskem
Co se dělo na kambodžsko-thajské hranici? A jak spor ovlivnily vztahy mezi rodinami Šinavatrů a Hunů, které ve svých zemích vládnou? Seznam Zprávy shrnuly nejdůležitější otázky okolo aktuálního konfliktu.
První svatostánek na stejném místě vznikl už v devátém století, ale většina dochovaných částí chrámu pochází z 11. a 12. století. To byl zlatý věk Khmérské říše, tedy přímých předchůdců současných Kambodžanů, kteří si stále říkají Khmérové.
Říše tehdy ovládala velkou část jihovýchodní Asie a protože khmérští vládci se hlásili převážně k hinduismu, byl chrám zasvěcen hinduistickému bohu Šivovi. Později se do stavby promítly i prvky z buddhismu, který byl v jihovýchodní Asii v dalších stoletích na vzestupu.
V regionu, kde chrám leží, se po určité období nacházelo centrum Khmérské říše. Když ale v 15. století začala upadat pod tlakem Siamu, khmerští králové se postupně přesunuli na jih do oblasti současné kambodžské metropole Phnompenhu.
Kontrola území okolo chrámu Preah Vihear pak přecházela z jedné strany na druhou, než měla tuto otázku vyřešit dohoda zmíněná na začátku článku.
Ozbrojené střety a mezinárodní soudy
Siam oblast obsadil za druhé světové války, do které se zapojil na straně Japonska, ale pak se chrám vrátil pod kontrolu Francie. Další potíže začaly po roce 1953, kdy Kambodža získala nezávislost a chrám obsadili thajští vojáci.
Kambodža se obrátila na Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), který v roce 1962 rozhodl v její prospěch. Thajsko to ale uznalo jen částečně.
„Thajsko tvrdí, že verdikt se vztahuje jen na chrám samotný, a že ICJ v dostatečné míře neurčil vlastnictví sporné oblasti vedle chrámu,“ vysvětlil při jednom z předchozích konfliktů mezi Thajskem a Kambodžou analytik Murray Hiebert z think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Krvavá vláda Rudých Khmérů v Kambodži spory o chrám fakticky znemožnila, protože jejich jednotky celou oblast zaminovaly, jak poznamenal zmíněný expert Ciorciari.
Až koncem 90. let se Preah Vihear zpřístupnil turistům a poutníkům, o což se snažily kambodžská i thajská vláda. Zároveň ale chrám sloužil politikům na oběma stranách k podněcování nacionalistických nálad.
Spor se znovu rozhořel v roce 2008, kdy Kambodža požádala o zapsání komplexu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Thajsko protestovalo, protože z jeho pohledu se jedná o thajskou památku. UNESCO nicméně kambodžskému návrhu vyhovělo.
V roce 2013 znovu ve prospěch kambodžských nároků rozhodl i Mezinárodní soudní dvůr a nařídil thajským vojákům, aby se stáhli. Bangkok to nicméně odmítl respektovat.
Mezitím se v oblasti soustředily dosud nejvážnější střety mezi oběma státy, při kterých v roce 2011 zahynulo 20 lidí. Tisíce dalších lidí před palbou thajských a kambodžských vojáků uprchly.
Při letošním střetu zřejmě utrpěl škody i samotný chrám. Jak napsal deník The New York Times, kambodžské ministerstvo kultury tvrdí, že Preah Vihear utrpěl thajskou vinou „závažné škody“. „Zničení chrámu Preah Vihear je jak kulturní neštěstí, tak morální tragédie,“ citoval list The New York Times z prohlášení ministerstva.
Aktualizace: Doplnili jsme informaci o vyhlášení stanného práva v části Thajska.
